Kasandřin sen

Kasandřin sen není běžná kriminálka nebo detektivka, je to spíš psychologické drama o dvou ambiciózních mladících, jednom byznysmenovi v rodině a jedné osobě, která překáží rodinnému štěstí. A především je to film o vyrovnávání se s vlastní vinou, taková svérázná varianta Viny a trestu. Woody Allen se v tomto období odklonil od svých starých neurotických komedií a pokračuje v linii nastolené dramatem Match Point - Hra osudu. Není to tak silné jako jeho předchozí snímek s kriminální zápletkou, ale jako psychodrama o morálce funguje dobře a Woody Allen si uchovává vysoký standard své tvorby. Navíc, a to se v tomto případě opět potvrdilo, pracuje s hereckou elitou. Oba herci v hlavních rolích odvádí to nejlepší, co umí, a považují svou účast na projektu Woodyho Allena za čest. Celkový dojem: 75 %. (04.01.2011)

No dobře, Woody se zaměřil na morální drama ve stylu svých oblíbených antických tragédií. Jenže to celé natočil jak pro puberťáky, kdy závěrečná scéna je "vysvětlovací" tak, až brní uši. Žánrově nic extra, podobných snímků existuje spousta a líp odvedených, snad jen atmosféra městečka a přístavu s věčně zachmuřenou oblohou má jakousi atmosféru. Jinak nudný film, jehož zápletku a zákruty zkušenější divák odhalí hned u první scény u rodinného stolu. (06.01.2009)

Pomalu začínám chápat význam slova "Allenovky". Přesněji řečeno spíše jednu jeho uzavřenou skupinu, samostatný, ucelený Woodyho žánr, a to sice "Allenovský" krimi-thriller. Začalo to Match Pointem, pak přišel Sólokapr a nakonec Kasandřin sen. Zjistila jsem, že se mi všechny tyto jeho filmy líbily, i když každý svým způsobem. Tento snímek začíná zcela nevinně, a končí zcela nečekaně. Dvojice bratrů v podání Colina Farrella a Ewana McGregora byla ztvárněna velmi věrohodně, po celý film mi přišli jako opravdoví sourozenci, a ne jen jako herci, kteří je hrají. Zejména Colin byl ve své roli ufňukaného a pesimistického Terryho naprosto přirozený a společně s "laskavým" Ianem táhnou celý film, který by, nebýt jich, vyzněl možná zcela jinak. Tím však nechci snižovat Woodyho uměleckou a tvůrčí osobnost. Umí vytvořit dobrý příběh se zápletkou a následným rozluštěním, u kterého si však nikdy nemůžete být jisti, že film skončí zrovna tak, jak tomu dané okolnosti aktuálně napovídají. (22.03.2009)

Podobne ako s Match Pointom ani tu nenájdeme tradičné rysy Allenovho režisérskeho rukopisu. Mne osobne takáto voľba prišla opäť vhod. Aj keď musím sa priznať, že prvá polhodina ma nebrala vôbec, akonáhle však nastúpi na scénu Wilkinson so svojím prejavom, ide samotný film, aspoň v mojom ponímaní, o triedu vyššie. Gradácia príbehu je veľmi zaujímavá a dá sa povedať, že svojím spôsobom aj napínavá, preto ma potešil fakt, že záver filmu nie je spackaný, ale práve naopak dotiahnutý správnym smerom. Nápomocným faktorom sa samozrejme stala prítomnosť dvojky McGregor - Farrell, obaja naplnili očakávaný štandard. Podobne ako po spomínanom Match Pointe dávam 80%. (18.04.2008)

Už při prvním záběru, kdy natěšení bratři běží k přístavu a k lodi, jsem si říkala, že se Woody musel asi pomátnout. A postupně se ten pocit jenom stupňoval. Bože můj, všechny herce bych za tohle nejradši přetáhla polenem, za což pravděpodobně můžou neskutečně protivné a nepřesvědčivé postavy a vůbec celkově příběh, který mi přišel příšerný, zbrkle napsaný a a a už ani nevím, jakou špínu na to nakydat. Jako jsem byla z Match Pointu nadšená, tak z tohohle jsem vyloženě rozčarovaná, protože takhle zvrhle plýtvat divákovým časem je skoro zločin. Opravdu nechápu, proč ten film vznikl. A hudba byl pro mě jen poslední hřebíček do rakve. (12.10.2010)