Volání Cthulhu

Zajímavý film natočený Historickou společností H.P. Lovecrafta ve stylu filmů z dvacátých let, tedy němě, s poškrábaným obrazem a za použítí okatě starých triků. (Teda předpokládám, že filmaři používali zelené pozadí, ale jinak...) Na to, že se jedná o němý snímek, je to velmi dobře srozumitelné, ale technice skutečných dobových filmů se to nevyrovná. Tím mám na mysli hlavně budování atmosféry, které se debutujícímu režisérovi Andrew Lemanovi úplně nepovedlo. Nicméně jsem rád, že tento film vznikl, je to zase něco nového. (28.07.2009)

Forma klasického němého filmu se mi pro vystižení ponuré atmosféry Lovecraftových povídek zdá ideální, například scéna s uctívači v bažinách tak působí mnohem děsivěji, než jak by působila býti barevná a se zvukem. I v expresionistické tradici laděné prozkoumávání ostrova či pomalé pronikání do záhad v pozůstalosti nalezených textů funguje na jedničku, moc by mě tak potěšilo, kdyby v podobné formě zpracovali i jiné mé oblíbené autorovy texty, třeba takové V horách šílenství je pro tuto podobu jako dělané. (31.08.2009)

Já osobně Lovecrafta a jeho tvorbu skoro vůbec neznám. Nikdy jsem od něj nic nečetl a viděl jsem jenom Dagona. Ten si mi ovšem líbil víc, než tehle černobílý snímek. Nelze upřít, že za tak krátkou dobu se tvůrcům podařilo navodit docela příjemnou atmosféru, ale nemůžu se zbavit dojmu, že jsem sledoval humornou grotesku, která se odehrává uprostřed papírových kulis a na rok 2005 jsou efekty docela suché. (27.09.2010)

Proč ne. Na staré klasiky tohleto nemá, ale právě pokud vám něco říkají jména jako Caligari nebo Nosferatu, tak do toho klidně pojďte. Cthulhu je zajímavě řešený a myslím že ujmu na zdraví :-) neutrpí ani uplně náhodný a nepřipravený divák. Jen mě zamrzelo že tam nebylo nic opravdu děsivého. Žádná plíživá hrůza v podobě famozně namaskovaných matadorů počátků hororu Chaneyho, Karloffa a dalších ... (30.11.2008)

Režisér Andrew Leman - vedomý si toho, že Lovecraftove "neeuklidovské" hrôzy kotviace mimo zákonitostí tohto sveta sa nedajú "normálne" sfilmovať - volí archaickú estetiku č-b nemého filmu s (veľmi) vysokým stupňom štylizácie. Rafinovaná predpotopnosť jeho diela síce neprináša žiadny skutočný des, zato mimoriadne efektívne evokuje prepiato bizarnú atmosféru literárneho textu tým, že ponúka jeho komplexný (nie kompletný) optický ekvivalent. Leman siaha po kubizme a konštruktivizme nielen preto, lebo chce proklamovať spriaznenosť s určitým obdobím kinematografie - kubizujúce kulisy na ostrove prastarého božstva s presvedčivou magickou poetikou navodzujú predstavu nepozemskej koncepcie priestoru, tak ako o nej píše Lovecraft. Vôbec celá zvýrazňovaná umelosť a umelohmotnosť vizuálu podivne autenticky prinavracia divákovi unikátne dojmy, ktoré nadobudol ako čitateľ. Ak má byť tento film poloprofesionálnou fanúšikovskou hračkou, tak potom profesionáli majú vážny problém. (04.11.2009)