Volání Cthulhu

Jestli máte rádi němé filmy/Lovecrafta/expresionismus/kombinované flashbacky (narační struktura filmu obsahuje něco jako vyprávění ve vyprávění ve vyprávění a vyprávění ve vyprávění, to všechno ve vyprávění... v blázinci, jak jinak), už jste to nejspíš viděli. Jestli nic z uvedeného rádi nemáte, těch 47 minut vás nezabije. A třeba jsem na nějaké lákadlo zapomněla... (24.05.2011)

Forma klasického němého filmu se mi pro vystižení ponuré atmosféry Lovecraftových povídek zdá ideální, například scéna s uctívači v bažinách tak působí mnohem děsivěji, než jak by působila býti barevná a se zvukem. I v expresionistické tradici laděné prozkoumávání ostrova či pomalé pronikání do záhad v pozůstalosti nalezených textů funguje na jedničku, moc by mě tak potěšilo, kdyby v podobné formě zpracovali i jiné mé oblíbené autorovy texty, třeba takové V horách šílenství je pro tuto podobu jako dělané. (31.08.2009)

Jedno slovo: atmosféra. Po oznámení nového filmu od režiséra Del Tora jsem si okamžitě pustil tento skvost. Povídku jsem četl, hrál i hru, teď viděl film. Absence mluveného slova mě totálně odzbrojila, protože do popředí se dostává dechberoucí mrazivá hudba, a dělá z Call of Cthulhu dokonalý horor. Nedokážu pochopit, jak snímek z roku 2005 může vypadat jako stařičký klenot hollywoodského filmového průmyslu. Shlédnuto se zadrženým dechem. (31.07.2010)

Presne takto by vyzeral film z 20´s rokoch keby sa H.P. Lovecraft stal komerčne známym ale hlavne svetovo známym spisovateľom. To bol určite cieľ tohoto filmu a podaril sa. Blikajúci poškodený obraz mnoho bieleho makeupu prehnané výrazy presne ako v starých filmoch. Keby som nevedel dopredu s ktorého roku je tento film možno by ma tvorcovia aj oklamali. Na to že je tu textu pomenej a tak sa nedá výstižne rozvinúť Lovecraftova poetika má tento počin neuveriteľnú atmosféru presne tak ako v knihe. Kozmická nevysloviteľná hrôza. Stopmotion Cthulhu bola už iba čerešnička na torte (30.06.2013)

Veľká poklona Lemanovi, že sa pustil do tak fanúšikovskej záležitosti a zároveň nie tak často vídaného experimentu; snahy nakrútiť nemý film a vzbudiť tak ilúziu, že ide o dielo z prvých dekád kinematografie. Ilúzia je skoro dokonalá, samozrejme nie vždy. Príbeh funguje, avšak v podstate všetko prichádza až v samotnom závere a ten nie je v mojich očiach až tak presvedčivý. Osobne ma skôr zaujali snové, expresionisticky ladené scény, tých ale mohlo byť viac. (27.10.2022)