Loving Annabelle

Prosím, pěkně prosím, nešlo by jednou natočit film, kde jsou lesby bez citací všerůzných básní, básniček, nebo jinejch poesií? Nebo mi tam unikjá nějakej skrytej odkaz ku Sapfó? Od filmu jsem dostal to co jsem čekal - solidně napsané ženské postavy, což je, upřímně, ve filmech vcelku nedostatkový zboží a jedno z mála míst, kde jejich zvýšený výskyt očekávám jsou právě filmy s lesbickou tématikou, a to i přes celkem reálnou šanci, že se z filmu vyklube totální, klišovitá, tupá zhovadilost jako třeba tuto .Tady se naštěstí podařilo vyrovnat jak stránku charakterů (obě hlavní protagonistky jsou navíc sympatické), tak stránku romantickou do vyváženého mixu, kterému pomáhá nevelká stopáž, díky které jednoduchý děj nestihne nudit. Ale stejně si myslím, že co se, mnou bůh ví proč oblíbených, filmů z ranku Lesbičky & Internátní škola týče, nic v mejch očích nepřekoná Craks . (29.07.2013)

Dle mého názoru značně přeceněný film. Loving Anabelle je jednoduše řečeno o „zakázané lásce“, osudovém setkání svobodomyslné a drzé studentky, nešťastné a až nepochopitelně pasivní učitelky, ve špatný čas a na špatném místě. Obyčejný příběh s poselstvím, líbivě, ale nevtíravě zpracován, s něžnou atmosférou začátku léta, s hořkým pocitem na konci. (02.02.2009)

Film s lesbickou tématikou, citlivě a procítěně natočený, bez hrubostí a vulgarismů. Bezkonkurenčně nejlepší film na toto téma, který mě úplně dostal. Filmy, kde se tato tématika objevuje, musíme chápat jinak než jiné filmy. Musíme chápat jejich pocitovou stránku, umět se vcítit do hlavních hrdinů a pochopit jejich skutky. Rodící se láska mezi rebelantskou studentkou Annabelle k citlivé a přemýšlivé profesorce Simone postupně graduje. Simone se snaží Annabelle ubránit, je si vědoma všech důsledků, ale na konec odolat nedokáže. 76 minut je trošku málo. (02.11.2008)

Jen málokterý film z roku 2006 rozpoutal takovou vlnu diskusí jako právě Loving Annabelle. Takže jen pro doplnění: autor a režie - Katherine Brooks. Hlavní role: Erin Kelly (Annabelle) a Diane Gaidry(Simonne)- získala cenu Grand Jury za herečku v hlavní roli. Příběh učitelky angličtiny a její studentky se odehrává na střední soukromé katolické škole. Annabelle, rebelantská dcera senátorky, si hned po nástupu proti sobě postaví celé vedení. A je to právě Simonne, která má čas s ní mluvit a pomáhá jí najít cestu. Zpočátku se zdá, že obě postavy jsou natolik povahově rozdílné, že je téměř nemožné aby k sobě našly cestu. Dravá a přímočará Annabelle má jasno ve své orientaci, přesně ví co chce a také si za tím jde. A citlivá a přemýšlivá Simonne, která si až příliš jasně a zodpovědně uvědomuje případné důsledky, včetně všech nepřijatelných okolností (pomineme-li stejnost pohlaví a naprosté tabu vztahu učitel-student, pak je tu ještě nezletilost Annabelle). A tak dělá vše proto, aby tento vztah udržela ve společensky přijatelné rovině. Musím říct, že jestli mě něco na tomhle filmu dostalo, byl to úžasný herecký koncert, pro mne dosud neznámé Diane Gaidry. Smekám klobouk a doufám, že se s touto herečkou ještě v nějakém filmu potkám. (05.02.2007)

Původně jsem si ten film pustila kvůli soundtracku, který mě nalákal, protože tématicky tyto filmy vysloveně nevyhledávám. Byla jsem ale příjemně zaskočená nejen bezvadným scénářem, ale i naprosto uvěřitelným, bezchybným hereckým projevem Erin a Diane a to nemluvím o atmosféře, která se dala doslova krájet po celou stopáž. Tudíž těch 76 minut uteklo rychlostí blesku, že jsem nestačila ani vydechnout. A vida! Vyloupla se mně tady neznámá tvář Katherine Brooks a umí..... (17.01.2016)