The Good Life

Jeden z tých neznámych filmov, ktorý podľa popisu vôbec nezaujmú... Možno nedokáže zaujať ani po polovici, ale keď všetko začne do seba zapadať, tak človek určite neľutuje, že to počas relatívne fádneho filmu nevzdal. Hneď v úvode filmu je naznačený koniec, a pomaly pomaly sa k nemu napokon blížite a až nakoniec všetko pochopíte. Melancholický Jason sa snaží byť čo najlepším človekom, ale nikto ho nedokáže oceniť - až do chvíle, keď sa v jeho živote objaví Frances. Spočiatku to vyzerá na úprimný priateľský vzťah, ale ... nič nie je také ako sa mohlo na prvý pohľad zdať. Pre mňa bol tento film naozaj prekvapivo dobrý (hoci tiež sa dlho zdalo, že nemá ani zmysel). Čím ďalej, tým viac mám pocit, že Zooey je zrodená pre akúkoľvek rolu, ale napriek tomu predsa len viac podľa mňa vyniká v roli tajomnej nepredvídateľnej ženy (presne tak ako v tomto filme). Treba ešte určite vyzdvihnúť tie úvahové vnútorné monológy, ktoré počas napínavého deju vírili v Jasonovej hlave (hlavne ten na úplnom konci)... Inak, zaujímalo by ma čo za sadistu definoval tento film ako komédiu? (08.03.2013)

Sledovat Jasona (lehce uvěřitelný, výborný Mark Webber) s poruchou imunitního systému není nic pocitově příjemného, uzavřený mladík má smutek vepsaný v očích a vůbec v celém svém vzezření. Všudypřítomný mráz, chudoba, nezaplacené účty, odpojení elektřiny, starý Gus... Nicméně je to o životě a ze života. "Jde o cestu vpřed a o cestu za námi. Jde o první a poslední krůček, a o každý jeden mezi tím.." P.S. Kdo tento snímek zařadil mezi komedie, nechť se dlouho smaží na slunci nechráněn. (30.07.2019)

Depresívne ladený pozitívne motivujúci, ale nič viac. Nudné to rozhodne nebolo len som akosi čakala trochu razantnejší záver, možno trochu hlbšiu myšlienku než len výstrel do prázdna. Jediné čo musím vyzdvihnúť je monológ o civilizácii a nezmyselnosti ľudského konania od Chaplina, ktorý však obyčajný divák, nevidiaci si ani na špičku nosa, skoro nezaregistruje, nie že by ešte dumal nad jeho hĺbkou a pravdivosťou. (21.04.2017)

Uf, tak toto bola nečakaná nálož depresie a clivoty. Zvláštna zmes nostalgie a melanchólie sa vlastne tiahne celým filmom a nájdeme ju tu všade - v postavách, v prostredí, ale napr. i v tom, akým spôsobom bol príbeh prerozprávaný. Skrátka celá obsahová i pocitová konštrukcia snímku bola jedno veľké depresívne divadlo, ktoré teda riadne zatriaslo mojim vnútrom. Tu nešlo iba o hlavnú postavu a jej bezútešný, smutný život, kedy mal človek pocit, že nech urobí chalanisko hocičo, aj tak to dopadne zle, ale niečo podobné vlastne prežívala každá postava vo filme. Hlavne chudák Gus. Napríklad jeho posledné momenty, tak tie boli teda po pocitovej stránke neskutočne geniálne vykreslené. No a ešte keď sa do toho zamontoval Chaplin... páni, to bola ale riadna pocitová nálož. O obsahovej stránke sa dá vlastne povedať to isté - majstrovsky napísaný scenár, a čo je hlavné, je plný tak krásnych a pritom jednoduchých myšlienok, až z toho človeka príjemne mrazí. Ešte dlho po filme veru bolo nad čím premýšľať. S. Berrovi sa podarila jedna ohromne geniálna záležitosť, klobúk dole. (28.11.2016)

Komedie to není ani vzdáleně, spíš smutný příběh o Jasonovi, který nemá rozhodně vůbec jednoduchý život. Je typem člověka, který je velmi uzavřený a mimo jiné problémy s kterými se potýká, trpí také imunitní poruchou, která zabraňuje tomu, aby mu rostly vlasy. A tak to skrývá nejen pod parukou, ale ještě pod čepicí a kapucí, protože nechce, aby ho někdo viděl. Není to asi snímek přímo pro mainstreamového diváka a taky na něj musí být ta správná nálada. Mark Webber byl moc sympatickým Jasonem, ale i ostatní postavy se měly možnost nějakým způsobem projevit. Od H.D.Stantona, který svého senilního promítače filmů Guse hrál velmi dobře, nebo Jasonova švagra při rozdávání dárečků, kde si zahrál správného nespokojence a cholerika, až po trochu prosvětlující činitel celého filmu, kterým byla Zooey Deschanel. Její Frances byla vlastně taky taková zvláštní osůbka se smutnou minulostí, která ale velmi dobře zpívá a Jasona tahle dívka rozhodně nenechá chladným. Je to takový melancholický, smutný a depresivní příběh, který si svého diváka určitě najde, protože je ve své podstatě moc hezký a prokládaný i spoustou pěkných myšlenek. 4,5* (18.06.2013)