Marcela

Dokumenty zásadně nehodnotím stejně jako filmy, protože to dle mého ani nejde. Scénář v nich moc nenajdete, režie se potvrdí až ve střižně... Proto hodnotím podle zvoleného a zpracovaného tématu. To je bezpochyby v případě Marcely - lze si snad představit takový "příběh" jako v případě téhle pražačky - zvoleno hodně dobře. Když se k tomu přidá trpělivost Heleny Třeštikové na práci s tématem, už výše zmiňované kritérium - vynikající střih a kameru, vychází z toho zajimavý, drsný a hlavně dobře natoćený dokument. Pořád to je ale "jen" jeden příběh, kterých jsou kolem nás miliony. 75% (27.04.2008)

Marcela je mi silně nesympatická a to převládá již od začátku dokumentu, kdy je ještě mladou dívkou a chystá se do manželství. Dost jsem pochybovala o její psychické vyrovnanosti v mládí a rok od roku se to stupňovalo. Tato žena si zažila mnoho utrpení, to ano, ale nechci ji soudit, jelikož ji neznám osobně, a toto je narozdíl od jiných osob v dokumentech, reálná bytost, jejíž příběh sledovalo velké množství lidí a nechci ji nějakým způsobem urážet. Je mi moc líto její dcery, ale "vyrovnala" se s tím podle mého názoru dobře. (10.10.2011)

Na projekci filmu v Boskovicích byla i Helena Třeštíková, původně jsem se jí chtěl zeptat, zda se tím, že stopáž původní části oseká, přidá další pasáže a udělá z ní celovečerní dokument, neoslabí účinek na diváka, ale když jsem sledoval reakce svého kámoše Legase, věděl jsem, že tato moje otázka je zbytečná. Spíš se tím vyhodil "zbytečný balast" a zůstalo jen to nejdůležitější. Po snímku byla beseda s paní režisérkou a když jsem poznal, jak hodně jí o ty lidi, o kterých vypráví, jde, jak s nimi cítí a jak je nadšená třeba ze spontánní sbírky, jež započala po odvysílání příběhu Marcely v televizi, nemohu dát hodnocení menší, než to stoprocentní. (27.04.2007)

Marcela má pro mě jedinou malou vadu, za kterou nemůže paní Třeštíková, ani Marcela. Divák, který viděl manželské etudy i jejich návrat po dvaceti letech totiž od dokumentu nedostane příliš nových informací navíc. Závěrečných asi dvacet minut je pro mě osobně málo, k příběhu natolik zajímavému a silnému. Pro mě je nejzajímavějším přídavkem série telefonátů muže, který od "nekonečné lásky" rychle přejde k "ty krávo". Kdybych slyšel paní Třeštíkovou osobně o svých zkušenostech z natáčení mluvit, určitě bych byl nadšen jako Tosim, ale bohužel se mi to nepoštěstilo. Příběh má co říct, ale už není tak mrazivý, jako napoprvé v etudách. (30.09.2010)

Marcela je opravdu silné kafe. Svatbou, která pro mnohé znamená vykročení do nového (lepšího a spokojenějšího?) života, odstartovala této ženě série útrap a osobních tragédií, která nepolevují a nemilosrdně se valí, jak na hlavní protagonistku, tak na diváka. A když už se zdá, že se přece jen bude blýskat na lepší časy, přichází rána nejbolestnější - ztráta dítěte... Film obsahuje v podstatě vše, co bylo k vidění v Manželských etudách plus kratší pohled na Marceliny další osudy. Napětí se uvolňuje až ke konci, který přichází s příslibem (snad) vydařenějších zítřků. Scéna ukládání dceřiny urny, kdy Marcela omdlí je neskutečně silná, syrová a husí kůži nahánějící. Troufám si tvrdit, že mnoho z nás si po zhlédnutí uvědomí, jaké má v životě vlastně štěstí. Marcela je pocitově 100procentní zážitek, po stránce umělecké mi však cosi brání udělit 5* - zde filmové umění přehrává sám život. (10.09.2009)