V údolí Elah

Film, který mi v mnohém připomněl o rok mladší Eastwoodovu Výměnu. K oběma filmům jsem se dostal zcela náhodou, zcela nedotčen dopředu jakýmikoli znalostmi o tom, jaké téma film zpracovává, a o co tam vlastně půjde. O to silnější byl výsledný dojem, kdy jsem byl u obou filmů šokovaně svědkem toho, jak se film v určitém momentu zlomil ve zcela jiný film, nepoměrně drásavější a naléhavější než úvodní část. "V údolí Elah" řeší americký komplex války v Iráku, a to způsobem, který se s americkým patriotismem ani trochu nemazlí. Klín je vytloukán klínem a bolestivé trauma USA je představeno jako zrod nových a nových traumat. Zlo může zrodit vždy jen další zlo - jakoby tento bolestný poznatek byl přímo vepsán do tváře starého Tommyho Lee Jonese, který podobně jako Angelina Jolie ve zmiňované Výměně postupně zjišťuje, jak to vlastně bylo se smrtí jeho syna. Oba snímky jsou o to znepokojivější, že jsou založeny na skutečných událostech. "V údolí Elah" i "Výměna" jakousi filmovou autoterapií Ameriky. Nelehko sledovat, velmi nelehko... (20.04.2011)

Paul Haggis. Již svou režijní prvotinou dokázal, že v něm něco je. U Crashe si to však pohnojil místy příliš vykonstruovaným frontálním útokem na city. V případě jeho nového filmu je třeba přiznat, že se poučil a od velkých emocí a desítek školometských příběhů přešel do pozvolného, takřka až rozjímavého, vyprávěcího tempa, ve kterém výrazněji netlačí na pilu (snad pouze scénu s držením ruky ve vaně si mohl odpustit). Co mě překvapilo je, že si vybral látku jakou jste již na plátně viděli tucetkrát. Kriminálka ve stylu Generálovy dcery s důrazem na postavy a v podobě, která obvykle zaujme Akademii. Ze začátku mi vadil ten násilně naroubovaný "irácký" přesah. K tomu, že válka je svinstvo a dělá s lidma divy by šlo použít i poněkud méně doslovného příměru. Tentokrát to však není vyloženě laciné, je to s citem natočené a od všech bravurně minimalisticky zahrané. I ty nejposlednější vedlejší role jsou skvěle vystihnuty. In the Valley of Elah není bezchybným filmem. Není dokonce ani typem snímku, který by ocenilo tak široké publikum jako Crash. Má spoustu vad na kráse, ale obsahuje v sobě strašně sympatický staromilský "klid". Navzdory všem mým výtkám se mi to líbilo. A sám sobě musím přiznat, že moc. (09.02.2008)

Takovýhle filmy svět potřebuje aneb halóóóóó mozku je někdo doma ? Přestaň se flákat a pojď se mnou popřemýšlet o válce, o mladých lidech v ní, o armádě, o diskrimanci žen na pracovišti, o současné Americe. Neboj se mozku, nebude to bolet , já jsem totiž film, který tyto témata k zamyšlení umí podat poutavě, nebudeš v tom sám vážený mozku s tebou v tom budou lítat skvělý a charismatický Tommy Lee Jones a neméně skvělá a charismatická Charlize Theron. No a tak se jednoho dne stalo, že i můj mozek ukončil na chvíli svou dlouhodobou dovolenou a přemýšlel, kladl si otázky, hledal odpovědi, trošku se děsil toho, kam to všechno jednou může zajít, ale byl hrozně rád, že našel zaměstnavatele jako je Paul Haggis. (10.04.2008)

Režisér Paul Haggis sa tentoraz opäť vracia k čisto americkej téme. V tej dobe aktuálnej a veľmi citlivej - konkrétne k nezvestnému americkému vojakovi. Dej je zasadený výhradne do Ameriky, kde sa píše november 2004. Do vojnou zmietajúceho sa Iraku sa diváci prenesú len zriedka a to výhradne len prostredníctvom médií - televíziou - či modernou technológiou. Haggisov scenár jednoznačne naplno necháva vyniknúť ostrieľaného a skvelého Tommyho Lee Jonesa. Treba pochváliť výbornú Charlize Theron, ktorej postava je úžasná a aj vďaka odlišnosti farby jej typicky blond vlasov, je proste iná. V porovnaní s režisérovým predošlým dielom Crash, tomuto filmu chýba na jednej strane viac emotívnejšia hudobná a vybrúsenejšia vizuálna stránka, na druhej strane je avšak posolstvo viacvrstvové, nenásilne naporcované, no so značným patriotizmom, čo nemôže chýbať v žiadnom americkom filme. Tu môžete napočítať vyše dvadsať - tridsať zástav spojených štátov. (05.03.2019)

Docela jsem se Paula Haggise po vykalkulovaném dramatu Crash obával. Zbytečně. Opět totiž klade důraz na jednotlivé postavy, které se divákovi postupně dostávají pod kůži. Ten s přibývajícími minutami totiž víc prahne po tom, dozvědět se další informace o hlavních postavách. S emocemi, které ze sebe doslova rval vypjatý Crash, je to ale u tohohle dramatu horší. Víc totiž trvá na atmosféře, než na samotném ději. S tím je to o poznání obtížnější. Vysloužilý voják hledá svého syna, který se měl vrátit z Iráku. Respektovaného muže ale všichni poslouchají tak maximálně na jedno ucho, dokud synovo zohavené tělo neobjeví kousek od základny. Rozjede se tak nesnadná podívaná, kterou diváci, čekající dunivou akci a nálož emocí, asi odsoudí. Pod tou velmi vkusnou kritikou války se ale skrývá nakonec velmi osobní a silné drama, které táhne nahoru bez patetických gest životem ošlehaný a vojensky disciplinovaný Tommy Lee Jones s výborně sekundující Charlize Theron. Nejen pomalu budovaná atmosféra, Haggisova soustředěná režie, výteční herci i kamera legendárního Rogera Deakinse stojí za to si tyhle dvě hodinky pomalého tempa dát. (07.09.2011)