Reklama

Reklama

Epizody(24)

Yuuichi Aizawa se po sedmi letech vrací do města, kde v dětství trávil zimní prázdniny. Nastupuje zde do druhého ročníku střední školy a stejně jako tenkrát bude bydlet u své tety, která má dceru v Yuuichiho věku. Ta se jmenuje Nayuki a kromě ní a Yuuichiho hraje v Kanonu hlavní roli ještě čtveřice slečen. Tři z nich Yuuichi poznal již onehdá před sedmi lety, jenže události z té doby si téměř nepamatuje, takže má 24 epizod seriálu na to, aby se rozpomenul, anžto minulost je často klíčem k aktuálním potížím. Kanon je druhou seriálovou adaptací stejnojmenné počítačové hry. (yenn)

(více)

Recenze (43)

VanTom 

všechny recenze uživatele

Příjemně civilní, neukřičené romantické anime rozebíhá své příběhy pozvolna a vždy po důkladném prokreslení milých, přirozených postav, z nichž si každou snadno oblíbíte („Ahaha!“) – pokud vás tedy neodradí ty abnormálně veliké oči přes půl hlavy („Ughú!“). Důmyslně tím zastírá fakt, že se v podstatě jedná o další "harémovku" jednoho kamarádsky jízlivého středoškoláka obeskakovaného, pardon, přátelícího se s půltuctem různorodých dívčin. Na nadšení z vyváženého mixu humoru a dojemnosti mi nicméně mysteriózní pointy vztahů přišly příliš, jak to říct, "holčičí", resp. banální (zamilovaná lištička). ()

mandelbrot 

všechny recenze uživatele

Příběh se zpočátku tváří jako nenáročná středoškolská romantická komedie, časem se však vyvine v slušné drama s lehkou příměsí nadpřirozených elementů. Je na něm však znát, že autoři museli do jednoho příběhu vměstnat pět možných dějových linií ze hry, na druhou stranu o moc lépe to asi zpracovat nešlo. Po animační stránce se jedná o to nejlepší, co může současná televizní produkce nabídnout. ()

Reklama

Jeoffrey 

všechny recenze uživatele

Dlouho jsem se tomuhle dílku vyhýbal, protože jsem věděl, že se na to musím dobře psychicky připravit. Ještě dnes mám v živé paměti, jak mě dostal Clannad + after story a prostě jsem věděl, že tohle bude podobné. No a bylo to přesně tak, jak jsem čekal, ale stejně mě to zastihlo nepřipraveného. Kanon mi představil jedny z nejúžasnějších a nejroztomilejších anime charakterů jaké jsem kdy viděl (Makoto, Ayu, Shiori...), nechal mě se do nich bezhlavě zamilovat, dokonce jim ještě přidal roztomilé citoslovce, aby byli ještě roztomilejší a to jen proto, aby mi pak ukázal, že život není peříčko a jak moc dokáže bolet a tak jsem si zase jednou pobrečel jak želva a nechával se unášet na vlnách tohohle dílka, které bylo něco neskutečného, emotivního, roztomilého, vtipného a neuvěřitelně smutného. Naštěstí přišel konec a stalo se přesně to co jsem si podvědomě přál a tak to nakonec bylo prostě dokonalé. Tohle anime je prostě samo o sobě pro mě takový malý zázrak... 10/10 ()

biasim1 

všechny recenze uživatele

Anime podle VN od tvůrců Clannadu zadaptováno opět Kyoto animation? Zní to naprosto skvěle, ale také to znamená, že jsem prostě musel neustále Kanon přirovnávat ke Clannadu, takže to samé udělám tady. Celá tahle série je Clannadu, hlavně tedy první sérii velmi podobná, takže se jedná o ze začátku velice pozvolné vyprávění, ale později, jelikož tu máme sérii jenom jednu, se dostaneme k těm smutnějším momentům, které mi zde přišli oproti Clannadu trochu méně intenzivní, ale zase jich bylo daleko více a po přibližně polovině se budou objevovat častěji a častěji a už si ani nenajdete moc času na oddych (oproti druhé poloviny After story, kde nemáte vteřinu na to se zastavit to je ale vlastně pořád celkem v pohodě). Konec, o kterém už tu někdo psal, že byl takový... Ne úplně sedící k stylu série mi přišel naprosto perfektní, bez spoilerů k tomu ale nemůžu říct víc. Menší mínus u mě má hlavní postava, která mě nějakým způsobem začala zajímat až někdy v poslední třetině. To ale vynahradí ostatní ženské postavy, protože Makoto a Ayu si prostě nemůžete nezamilovat. V celku to byl fajn smutný zážitek, ale až si příště budu chtít vybrat něco v takovém stylu, bude to asi stále Clannad. 8,5/10. ()

Zíza 

všechny recenze uživatele

Krásný, smutný příběh s koncem, který mi tak trochu zabraňuje dát plný počet. Asi jsem tak trochu masochista. Ne, že by bylo něco špatného na tom, jak to končí, to chraň Bůh, ale nesedlo mi to. Avšak věřím, že spoustě ostatních se takový závěr zamlouvat bude. Opening jsem si vychutnala až u posledního (předposledního) dílu, předtím na mě moc nepůsobil. Ending mě nezaujal vůbec, slyšet jednou a zahodit, není špatný, ale můj vkus mu neholduje. Dívky, vyskytující se zde, kolem hlavního hrdiny, mi přišly všechny tak trochu stejné, jasně, každá měla své klady a zápory, každá měla svůj citoslovec, ale něco měly společného, co to je, nepovím, protože si to sama nedokážu uvědomit, snad až to blikne... Ale největším kladem tohoto anime je především ten, co zapomněl, co se před 7 lety stalo - Aizawa Yuuichi. Nadmíru se mi líbil jeho smysl pro humor, jeho frky, pošklebování, pošťuchování ostatních, to bylo prostě úžasný. Držel se dlouho, opravdu dlouho, dokud nezačal až moc trpět a vtípky vymizely, naštěstí, to bylo jen na pár posledních dílů, takže vše ok. Navíc by se jeho poznámky asi nehodily (Mně jo, scénáři ne -_^ ). Jinak když se ještě vrátím k holkám - všechny byly fajn, ani jedna mi nelezla na nervy, ani jedna neukázala kalhotky, ani jedna netrpěla komplexem "mám-moc-malá-prsa-co-teď?". Rozhodně je to nadprůměrné anime z prostředí školáků okořeněné nadpřirozenem. ()

Galerie (115)

Zajímavosti (3)

  • Název seriálu je odvozen ze skladby "Pachelbelův kánon", který lze zaslechnout v průběhu 14. kapitoly "Hibiware ta kyousoukyoku". (Honza135)
  • Jednotlivé epizody jsou z části pojmenovány podle hudebních pojmů - např. "Intermezzo světla a stínu", "Zapomenutá partitura", "Tajemné divertimento", či "Rekviem na vrcholku kopce". (Honza135)

Reklama

Reklama