La casa sperduta nel parco

Ach bože, zlatý Alfred Hitchcock. Ako thriller je to absolútne nemožné, nudné, so zlými hercami, nenápaditým a kŕčovitým scenárom a s nulovým vizuálnym štýlom (ach bože, zlatý Dario Argento). Ale to sa od talianskeho brak-makera Ruggera Deodata dalo čakať. Čo ma však prekvapilo, film je skutočne iba thrillerom a je v ňom minimum krvy a žiadne znásilnenie. Miesto nepríjemného pocitu, ktorý mi navodil Deodatov Cannibal Holocaust, som sa pri ňom akurát nehorázne nudil. Britva úchyláka síce preskúma všetky krivky kompletného dámskeho osadenstva, ale nikdy k ničomu nedôjde. A tá "prekvapivá" záverečná pointa... ach bože! (05.04.2003)

Deodatovo ryze čistý exploitation, tentokrát horroru na míle vzdálený. Kupa psychického teroru, čtyři bobři, osmero koziček a jejich půvabné majitelky, a nakonec i trocha krve. S explicitním násilím se to ale nepřehání, tady jde hlavně o sehrané duo hlavních záporáků. David Hess je ďábel, o tom žádná. Role podobně narušených (leckdy i svým zvrhlým způsobem sympatických) grázlů mu jdou samy a on se v nich vskutku vyžívá, jeho mučení krásných dívek je pak mnohdy zábavnější, než samotná odplata jeho obětí. A pak je tu Giovanni L. Radice, kterého budete určitě znát třeba z Fulciho geniálního Pátera Thomase, kde si nechal provrtat lebku. Tady hraje Hessova lehce ovladatelného kamaráda, a přesto, že je malinko v jeho stínu, i tak tu má své silné momenty jako ten při hraní pokeru. Připomínám, že film je pouze pro okrajové publikum. (03.03.2011)

Heh tak jsem se konečně se zpožděním dostal k téhle klasice maestra Deodata. No je to jednoznačně film postavenej na démonickým Hessovi, ten vopravdu hraje. Kolem něj pár mladíků a férovejch koček (krátkovlasá Annie Belle jednoznačně vede, kočka jak má bejt), kteří se tvářej jak kdyby jim jeho řádění bylo občas celkem u prdele, leda když Hess přitlačí na pilu. Musim říct že během filmu sem si říkal "co tam ten Deodato nahnal Hessovi za herce, hrajou jako v nějakym nudnym poorku" ale ke konci přišlo prosvitnutí a ejhle, hnedka "ajooo, no tak takhle jo tak to jooo, muheheheeee" :-)))). Jinak fajn exploatace se zajímavou pointou. Znásilňovací scény sou klasika spíš hozený do romantickýho eroťáku, občas se mihne nějaká ta 80s pipina, krev občas nějaká kápne, Hess se do toho vobčas docela vopře. Ústřední Ortolaniho písnička tomu dává trochu feeling jak v městečku Twin Peaks. Fajn vál před spaním, ale nečekejte od toho zázraky. :-) 6/10 (23.06.2011)

Deodato tentokrát nepřekvapil a to jest myšleno v tom lepším smyslu. Očekával jsem Násilí, Krev a Znechucení a toho se mi v určité míře dostalo. David Hess představující slizkého zvrácence nezklamal a jeho obličej zajistil filmu asi nejvíce bodů, jelikož ten člověk působí, jako docela seriozní úchyl a pivo bych si snim asi nedal. Ostatní postavy jsou víceméně taktéž docela sympatickou sestavou. I přes řečená pozitiva La Casa sperduta nel parco mnoho hluchých míst a scén, které by jistě bylo možné přiostřit a vyzdvihnout tak film z průměru žánru. Je sice pravda, že podobný snímek má dějovou linii jen jako vatu mezi brutalitami, ale i tak nedokázal uržet mou pozornost tak, jak bych si představoval. Hudebně opět velmi zajímavý a v kontextu dosti úchylně působíci Riz Ortolani, soudtrack bych si však bez filmu neposlechl, narozdíl od vynikajících Kanibalů. Pokud bych měl ještě na popud ostatních zdejších komentářů porovnat s debutem Wese Cravena, daří se mi to jen ve velmi omezené míře, ale Last House on the Left by asi získal mírně navrch. Hodnocení je velmi na hranici a dost možná se ještě rozleží, prozatím však zůstane to vyšší. (18.01.2010)

Popravdě jsem dosti zklamán, jelikož jsem čekal napínavé maso, ale dostal jsem roztahanou srágoru. Bez ohledu na pointu jsem fandil zabijákům (byť oba blbci, G.L.Radice je snad blb i ve skutečnosti, protože tyhle typy hraje ve vícero filmů a značně přesvědčivě), jelikož spratkovité osazenstvo domu mi lezlo krkem. Tohle měl být jako teror? Jsem čekal kopici znetvořených mrtvol, ale to by na režisérském křesle musel sedět alespoň Fulci (nějak jsem nezaznamenal ani stín Kanibalů...). Než došlo na břitvu (ale ne na podříznuté krky), čas se mučivě vlekl k nevydržení. Zato sexem se nešetří, takže chvílemi měl člověk pocit, že se dívá na jeden z dílů série Emmanuelle. Akorát černoška měla vizuální šmrnc, jako by vypadla z comicsu, a navíc byla vtipná (schovat se ve tmě...mě rozesmálo). Dvě hvězdy za prsatky... (19.11.2015)