Reklama

Reklama

Tři studenti z Texasu se chystají na výlet do Mexika. Cestují po zapadlých provinciích a poslední věc, kterou  by mohli čekat, je smrt. Bohužel narazí na vyznavače starobylého krvavého kultu zla, kteří neustále dávají svému bohu lidské oběti. Film je natočen podle skutečné události. (LIVINGDEAD)

Recenze (135)

Martin741 

všechny recenze uživatele

Reziser Zev Berman natocil slusny, ale stale iba priemerny film. Film vychadza z cinnosti drogoveho dealera Adolf De Jesus Constanza a ponuka celkom slusnu vyvrazdovacku. Herci konaju sice mizerne a rezia je len priemerna, ale film v zasade respektuje platne fyzikalno - chemicke zakony a nejde proti nim. To mne k spokojnosti staci. 66 % ()

Pepinec odpad!

všechny recenze uživatele

Děkuju minimalistovi Shadwellovi, díky jehož romantické opeře o osmadvaceti řádcích bude můj skromný příspěvek až za hranicí osmadvacáté stránky. Přitom chci napsat jen tolik, že na rozdíl od kýble s hnojem se film nedá vypláchnout a použít znova. Nevím, co si kdo myslel při plácání téhle masakrální bábovičky, ale zapomněl tomu krom Marthy uplácat cokoli jiného, co by stálo za víc než za nechápavé proč? Po téhle jízdě nemám chuť jak na návštěvu Mexika, tak ani na další mexický film. (Filmfest Hurghada 2012, 66/67) ()

Reklama

Morholt 

všechny recenze uživatele

Nehorázná blbost. Začátek sice navnadil a já zadoufal, že se bude jednat o nějakou výživnou řezničinu, ale všechno bylo zase jinak. Borderland sklouzl do klasickýho teenagersko-křupanskýho střetu osolenýho, ne poprvé, nějakym tim náboženskym motivem a, zase ne poprvé, pitomou a nevhodnou romantikou. První polovina filmu byla naprosto úděsná a ta druhá byla jen o málo lepší. Když se totiž začalo něco dít, odehrávalo se to výhradně v šeru. Když si k tomu přičtete bandu nesympatickejch kopyt, neni to na víc, než na 10%. ()

Shadwell 

všechny recenze uživatele

Borderland jede na stejný frekvenci jako Hory mají oči, Hranice smrti nebo Vyvrženci pekla. 1, To jest profesionálně zvládnutý a digitalizovaný obraz, přestože jde o klasickou 35 mm technologii a vizuál slouží výhradně příběhu. 2, Převedení hesla „Jiný kraj, jiný mrav“ na „Jiný kraj, žádný mrav“, neboli politické komentáře mexické liknavosti (opačný extrém k policejní aktivitě v Tropa de Elite), americké fašistické xenofobie a vraždění maskované náboženstvím (středověk se nechoval ke kacířům o nic méně krutěji než zdejší voodoo sekta). 3, Důležitost dramatických zvuků, které nejsou v obraze, a rovněž prvotřídní hudby hozené do Akta X-ové polohy. ____ Nyní k záporům: A, Podobně jako Monstrum má i Borderland děsně nataženou expozici – dle hesla: než někoho zabiju, musím ho představit a psychologizovat –, kterážto expozice sice bezchybně funguje a užíval jsem si ji, ale těžko říct, jestli zrovna kvůli ní potenciální divák film vyhledal. B, Dále film konceptuálně pozměňuje model slasheru, a to tak, že natřikráte „přepne“ dramatickou strukturou. Z romantiky do hororu a z hororu do akce. Přičemž každý „žánr“ představuje hledisko jednoho ze tří hrdinů – romantiku pojídač houbiček Henry, horor unesený Ed a akci přítel barmanky Phil. Dlužno dodat, že poslední přepnutí do westernové akce vyprázdní veškerou inteligenci postav (ne, že by předtím nějakou měly) a nemá samo o sobě daleko k parodii. C, Tvůrci projevili až přehnanou solidárnost s divákem, odstředili film ze snuffu a ve vyobrazení hrůz zůstali v půli cesty. V protikladu ke skutečným událostem zůstala fikce realitě leccos dlužna. ____ V rámci svědomité přípravy na film jsem si něco málo o těch „based on true story“ faktech nastudoval. Bylo to nějak takhle. Mezi lety 1987 a 1989 zabil a umučil Adolfo Constanzo a jeho sektářská parta na svým statku desítky lidí. Zpočátku šlo o konkurenční drogový dealery, časem unášeli nevinný civilisty. Narazili v roce 1989, kdy unesli amerického studenta Marka Kilroye. Rodiče Marka zavelely ke křížové výpravě a nutily mexickou polici jednat. A jelikož americko-mexický vztahy tehdy byly na hraně, protože Mexikánci měli rozpůjčovaných hafo peněz z amerických bank, spustila se pátračka a šlo se na sektáře. Příznačný je, že nebýt Marka, zabíjení by nejspíš pokračovalo. Operace skončila úspěšně, sic Marka našli mezi jednou z obětí zakopaných na pozemku. Řada členů sekty skončila ve vězení, někteří utekli, někteří zemřeli v policejní přestřelce, vůdce Adolfo Constanzo spáchal těsně před zásahem police sebevraždu (respektive donutil jednoho nohsleda, aby ho zastřelil), jeho družka a spoluúčastníce „La Madrina" si odpykává 68 let. Hrůzu vrhá na celou událost mučení obětí, které bylo při vykonávaném rituálu vraždění klíčovým prvkem. Aby se duše naučila bát svého kata a aby mu byla bezvýhradně podřízena, docházelo na takové chuťovky jako stahování z kůže, vytrhávání srdce zaživa, vaření v kotli horké vody, amputace, znetvořené obličeje, kanibalismus atp. Zajímavé je, že sekta se prý nadmíru inspirovala hororem The Believers, který dokonce sloužil jako přijímací rituál a který se v roce 1989, kdy se události dostaly na veřejnost, těšil velké oblibě mezi zákazníky ve videopůjčovnách. Inu, alespoň mají katolické ligy mravnosti spojující Hollywood se Satanem po ruce další stvrzení blížící se Apokalypsy. () (méně) (více)

Malarkey 

všechny recenze uživatele

Ze začátku mi to hodně připomínalo Hostel, ale časem to umlklo a já se příšerným způsobem nudil. Co bych taky chtěl od hororu, když mě dokáže zaujmout jen nějakej hodně originální nebo se Satanem v příběhu :) Za hranicí strachu možná není špatný horor, to už potvrzuje Obitusovo hodnocení, ale mě to k smrti unudilo, a možná bych i usnul, kdyby tam furt někdo neřval bolestí. ()

Galerie (10)

Zajímavosti (1)

  • Založeno na pravdivé události, která se stala v Mexiku v roce 1989, kdy skupina zvaná "narcosatanicos" zabila pro své satanistické rituály minimálně dvacet lidí. (Chatterer)

Reklama

Reklama