Stalo se

Po projekci jsem před sálem blekotal něco o sedmičkovém filmu, jenže s odstupem jsem byl při rekapitulaci plně konfrontován s plytkostí a prázdností snímku a frustrací z marného čekání na (šokující) rozuzlení celého toho sebevražedného divadla, jež Shyamalanovu kousku uměle dodávalo na napínavosti. Ne že by tam napětí přítomno nebylo, ale několik "napínacích" scén v podstatě hraničilo s demencí a docela se divím, že mě ty Wahlbergovy teorie a etudy s poryvy větru neuvedly v smích. Marno platno, asi jsem to klukovi indickému žral více než ostatní a minimálně za pár nápaditých úmrtí a místy slušnou atmosféru prozatím pod 5/10 nepůjdu. Každopádně pro mě větší zklamání než (druhá polovina) Vesnice. (09.06.2008)

Scénář: M. Night Shyamalan .. ...takže, kdo po tom druhém jede? __ Moje peněženka se sice ještě kroutí a skučí, že vidět Happening až později ve dvou v klidu pokoje namísto kina, by bylo lepší, jenže já na Shyamalana chodím na plátno už od Sixth Sense, takže nakonec nebylo ani teď co řešit. Na druhou stranu musím přiznat, že jsem se v žádném případě nijak nenudil a neodcházel z kina otráven a moje pocity s většinou ultra negativních komentářů, které nyní pročítám, nekorespondují. Pravda, M. Night Shyamalan by si měl při psaní scénáře dát mnohonásobně více času (nebo rovnou nechat si příště námět dodělat někým jiným), na rozpracování postav, situací a vůbec mám pocit, že ožehavý námět trochu promarnil, protože Happening jako film je až geniálně nedotažený, divný, na banalitách kulhající. Nechci přesto v žádném případě říct, že jen špatný! Děj je pouze místy prázdný. Co ovšem úsměvně špatné je, jsou herci - Mark Wahlberg (hlavně když musí promluvit) a především Zooey Deschanel jsou místy až odzbrojujícím způsobem mimo. Režijně si pověstný šaman napětí vede více méně obstojně a některé pasáže jsou přímo výborné až mi nevadilo, že linie lásky pomalu přebila tu s lidstvo decimující faunou. Hlavně, že je film úsměvně zábavný, i když z nemalé části nechtěně. ____ Happening je prostě brak s ekologickým přesahem, kterému by, pro uspokojení rozmlsaného diváctva, jako pointa slušel odlétající talíř (a každý by byl, po vzoru Indiana Jonese, nejspíš i spokojen, protože by došel hledané a hlavně nečekané pointy. I samotná návštěva “Model House“ mi Jonese připomněla. Jen výbuch jaderné zbraně - tentokrát jako vládní odpověď na teroristy šířící jed – nenásledoval :-)). Dle stavby děje a postupného vysvětlování jsem ovšem ani žádnou „shyamalanovskou pointu" nečekal a nějak nechápu, že někdo čekal ještě něco „údernějšího“ než nervózní čekání na výsledek těhotenského testu a samozřejmě Pařížskou opakovačku. 65%. (17.06.2008)

A že jsem měl strach, však se podívejte na zdejší hodnocení, ale budu na to koukat objektivně. Stalo se je film, na který se těšilo hodně lidí, protože je to prostě Shyamalan, a protože se od toho čekalo, něco jako čekají křesťané od ježišova zmrtvýchvstání. Takže rozhodně šok, minimálně. To teda přišlo, a dalo se na to koukat, jenom to nebyl typ filmu, se kterým by se právě Shyamalan dokázal chlubit. Jeho známky režie totiž na filmu nebyli znát...napětí sice bylo, ale co hodně chybělo, tak záhadný, tajemný a šokující závěr, skončilo to tak nějak katastroficky, jak se na katastrofy tohoto typu patří. Stalo se určitě není špatný film, má pár zázračných scén, které vyšvihávají film hodně vysoko, ale mohlo by jich být opravdu trochu více, než jen pár, každopádně i příběh samotný se nenechá jen tak zaseknout na určité části a tam trpět, prostě se děje, průběžně se stále děje, a děj stále přijatelně ubíhá. Jeden, a dost zásadní problém je hlavně v tom, že to není klasický Shymalana, necítil jsem v něm to zděšené napětí, necítil jsem v tom ten katastroficky tajuplný závěr, který mě uplně zničí, ale na druhou stranu jsem v něm cítil strach, strach z nevědomosti, strach ze scén, ze kterých mi mrazilo, ačkoliv jich nebylo tolik. Hodnocení jako je toto, si tento film určitě nezaslouží. Chtěl jsem na to jít do kina, což se mi nesplnilo, nakonec jsem si to vynahradil jinak, ale dal jsem si bedlivý pozor. Stalo se je slušný film, jen je to prostě všecko trochu jinak, než by divák znalý jiných režisérských perel očekával. Já se prostě bavil. --- Má zbraň je můj kamarád! Neopustí místo po mém boku! (27.07.2008)

Jediný otazník ve spojení s tímto filmem visí z mé strany nad rozpočtem. Trochu bych i podezříval Shyamalana z toho, že raději něco málo zpronevěřil do vlastní kapsy, jako by tušil, že se jeho nejnovější počin (jak se u něj pomalu začíná stávat zvykem) ani nezaplatí. Ale teď vážně. Žádné zklamání z mé strany se rozhodně nekonalo, protože přesně takovýto komorní, téměř až intimní thriller jsem očekával. Shyamalan vrhá obyčejné hrdiny do mezní situace, kterou si nelze racionálně dost dobře vysvětlit a nechává je tápat nejenom nad otázkou záhadných úmrtí, ale i vlastních vztahů, které dostávají v krajních mezích zabrat vždy, byť některé dialogy trpí syndromem křížence „romantického béčka“. Není to o bubácích, ale o otázkách, které je dobré si začít pokládat. PS: Chvílemi to Shyamalan s kameramanem Fujimotou rozehrál tak famózně, až jsem si říkal, jak by bylo dobré, kdyby Cestu Cormaca McCarthyho zfilmoval on. (21.07.2008)

Strach, paranoia a napětí, to všechno funguje, film je v tomhle vzácně konzistentní, ekologie je teď hodně ostře sledovaná věc, víte, ano, zdravíme Václava, Shyamalan prostě potřeboval hit a jede po určité vlně a proč to nepřiznat, hlavní téma je nedomyšlené a možná i vymyšlené a blbé. Co je mi ale víc líto, jsou ty špatně motivované postavy a nic, co by je vytrhlo z té letargie. A až moc šedých barev. A hudba Jamese Newtona Howarda, kterou si nejvíc užijete, když ji máte ve sluchátkách a utíkáte před bouřkou :-P A škoda některých recenzí a neposkvrnění tím červeným trailerem to mají úplně nejlepší, čímž bych se logicky mohl dostat až někam na sedmdesát procent. Stále se mi ale vkrádá do hlavy takový pocit, že ať se bude dít v budoucnu cokoliv, nevím, zda mě to ještě bude zajímat... (23.06.2008)