Franklyn

Zajímavý pohled člověka, který utekl před realitou jinam. Ve své podstatě to není nic světoborného, ale podání je nevšední a dává divákovi možnost rozvíjet vlastní scénáře. Konec vás ale vrhne přímo k pochopení, které stejně poslední třetinu víc než tušíte. Nicméně se na to velice dobře kouká a některé momenty jsou nádherné. (24.01.2011)

Ja viem, že to bolo strašné psycho a do 3/4 človek nevie, čo sa tam deje a čaká, čo majú 3 línie so sebou spoločné.... Avšak tá geniálna esencia Steampunku a New Weirdu z Meanwhile city, to sa iba tak nevidí..... Lebo som velkým fanúšikom New weirdu a takto si predstavujem mesto z pera Chinu Miévila aleebo Jaya Layka....... (06.07.2010)

Film začína Senecovým výrokom o náboženstve a ja si vravím, že to asi nebude až taká somarina, ako som sa dočítala v niektorých komentoch. Pri záverečných titulkoch som si ale uvedomila, že som práve absolvovala patetickú náboženskú agitku. Aj keď teda Preest bol zo začiatku vo svojich antináboženských vyhláseniach dosť sugestívny. Či išlo o úprimné vyjadrenie názorov zabalené do opak tvrdiaceho celku, to netuším. Žiaľ, z jedinej racionálne zmýšľajúcej osoby urobili psychicky narušeného človeka, žijúceho vo svojom súkromnom iracionálnom svete. Odkaz svetu je taký, že ateizmus patrí do cvokárne. Takže ak máte chuť na nejaké tie božie cesty a plány, pustite si Franklyn. Tentokrát to bude bez hviezd. Nie som si istá, čo chcem pri hodnotení brať do úvahy. (02.06.2018)

Zajímavý koncept spojuje vyprávění z dvou odlišných světů, ať už se ale jedná o fantastický nebo reálný, ani jeden nedokáže vtáhnout do děje. Příběhy několika hrdinů se proto míhají před očima, aby se v závěrečné scéně setkaly a spojily. Některé mírně překvapivě, jiné nepřesvědčivě, ale žádné nijak zvlášť působivě. Výjevy ze snového fantasy světa mají zřejmě fumgovat jako na první pohled lákavý protiklad k šedé realitě, jenže už od začátku jsou v menšině a postupně jich ubývá. (27.04.2009)

Dva svety, dve tvare. Nas svet v kterem zijeme s tvari (Eva Green) a na druhe strane svet ponure prazdnoty ovladany silou nabozenskych predstavitelu s tvari (Ryan Philippe). Originalni myslenka narazi na nekompaktnost a tezkost propojit nejak smysluplne oba svety ve stravitelne vyusteni celeho humbuku na viditelne levnem anglickem pisecku. 45% (24.12.2009)