Ďáblova dílna

Ve spojení s druhou světovou válkou neustále slyšíme o holocaustu, ale málokdo ví, že nacisté měli spoustu dalších rozjetých operací - například padělání peněz za účelem zničení ekonomiky nepřátelských zemí. O tom je právě Die Fälscher, film, kterému chvíli trvalo, než si mě získal. Na první pohled mi nesedla kamera, obsazení a rychlý spád hned ze začátku - ale na to všechno se dá zvyknout a příběh se nakonec člověku dostane pod kůži. Především ve vypjatých emočních situacích (mladý Kolja trpící tuberkolózou...). Slabší 4*. (02.04.2014)

Tento snímek byl zajímavý svým námětem.Čekal jsem od něho, že mě také uvede do historických problémů a ukáže více koncentrační tábor. To se ale nestalo, je zde jenom malinkato nastíněno ukrutnost války. Co se týče samotné operace Bernhard tak zde je ukázáno, že vždy záleží na nesmírné odvaze jedinců. Díky těmto věznům, kteří zpomalili výrobu falešných dolarů a tím prohloubili finanční krizi Německé říše, můžeme říci, že konec druhé světové války byl urychlen a bylo zachráněno nemálo lidských životů. (05.02.2009)

Jeden z hodně nepovedených filmů. Chápu, že Karl Markovics byl díky svému vzhledu ideálním představitelem Žida, ale vypadat jako Žid podle mě nestačí. Režisér se přímo vyžíval záběry na jeho profil, který byl ale s každým dalším záběrem stále stejný a jen nudnější a otravnější. Herec může nějak vypadat a typově se někam hodit, ale pro mě je důležité, že pokud se podívám na jeho tvář, tak i když se nijak neprojevuje, mně i tak dokáže navodit stav, že vím co cítí, na co myslí. Tedy hraje, i když nemluví, nebo alespoň je jeho tvář tak trochu oduševnělá. Tenhle pocit jsem u hlavního představitele celou dobu postrádala. Situace, které mohly divákovi něco říct a vzbudit v něm nějaké pocity byly kolikrát jen okomentovány, místo aby byly zahrány. Že někdo bude jen konstatovat, že je např. z něčeho dojatý mi nestačí, musí se to přece zahrát, od toho je film filmem. Jediná scéna, která mě dostala, a která se povedla byla na konci filmu. Snad moc neprozradím, když napíšu, že šlo o zbídačeného Žida (nikoliv o hlavního představitele) a čistě povlečenou postel - tady bylo přesně to, o co se v celém snímku nikdo ani nepokusil, totiž hraní - hudba graduje, záběr, gesto - to úplně stačí. Alespoň mně to stačilo k tomu, abych tento film neposlala do úplného odpadu. (17.10.2012)

Námět tohoto filmu nebyl pro mě nic nového. Věděla jsem, že se to stalo na základě skutečné události, věděla jsem to od tatínka ke konci války. Bůhví, odkud měl on tak přesné zprávy, ale byla to senzace a vědělo se to. K filmu bych chtěla říci, že musel být naprosto přesně zfilmován, protože se filmování zúčastnil Adolf Burger, přímý účastník v této padělatelské dílně koncentráku Sachsenhausen. Ale více jak celý film vám na DVD napoví "bonus", kde hovoří Adolf Burger s režisérem osobně, ukazuje padělky (i anglické známky), vše mělo nabourat anglickou ekonomiku, jenže byl konec války a už se toho stihlo velmi málo, neřku-li NIC. Důstojníci v táborech už mysleli na to, jak si zachránit vlastní kůži, likvidovali kompromitující materiály a tiskařské stroje, no a nechali vězně už napospas svému osudu. Ti židé, kteří se vrátili, vyprávěli věci, které byste možná marně v některých knihách hledali. Proto dávám filmu 5*, protože nafilmovat všechny hrůzy do jednoho filmu by nedokázal ani sám Mengele. P.S. Jak může někdo napsat, že se u tohoto filmu nudil, no to už jde mimo moje chápání ! (03.03.2009)

Mám rád, když filmy z podobného prostředí zobrazují především lidské charaktery a vztahy lidí mezi sebou. Krásná ukázka toho, že ne každý trpící je bílý světec, ale člověk s dobrými i špatnými stránkami. I když tu a tam hapruje návaznost některých scén, za prokreslení charakterů a spor dvou hlavních postav si film zaslouží velké uznání. (14.04.2008)