Znovu u Spejbla a Hurvínka

Příběhy Hurvínka, Máničky, Žeryka, pana Spejbla a bábinky Kateřiny v tomto večerníčkovském seriálu jsou prostě skvělé a nemají chybu. Ať už se účástní automobilových závodů, jdou do lesa na houby nebo jenom pořádají ranní rozvičku jsou pořád stejně zábavní. Protože jsem na příbězích Spejbla a Hurvínka vyrůstal, pochopitelně jsem tento seriál už mnohokrát viděl a i když už mi táhne na třicítku, tak se u těchto příběhů stále královsky bavím, což je jenom doklad toho, že jejich humor si může užít každý člověk bez ohledu na věk a také toho, že jsou zkrátka kvalitně napsané a zahrané. Seriál Znovu u Spejbla a Hurvínka je tak pro mne jeden z nejlepších večerníčků, jaké kdy byly natočeny. (09.02.2015)

Já tedy nadšení pro tuhle podivnost nesdílím. Pokud to původně vzniklo - jak jsem někde četl - jako parodie na typického českého zaprděného maloměšťáka, tak to asi víceméně sedí (neschopný pablb, který je "vtipný" tím že nic neumí, a podělá na co šáhne). Jinak je to slabé, příběhy hloupého otce a jeho neméně hloupého syna, namluvené skřehotavými hlasy, obsahující trapný humor jak z doby němé grotesky (někdo zase někam spadnul, ó to je ale vtipné). Ale věřím, že to může být dobrý televizní start pro hloupého českého diváka, který pak plynule přejde na homolkoviny a troškoviny, při kterých se rovněž dosyta zasměje. 30% (16.01.2017)

Hurvajzí pády, eskapády a potulka v kombinaci s blábolivou mluvou jeho afektovaného otce. Miloš Kirschner byl opravdu hurvajzím výtečníkem. Klasická groteskní stylovost, plná fackovacího humoru, se zdá býti vypilována až k zbláznění, Spejbl junior je čirý hrdina BusterKeatonského typu. Plně hodnověrný padač do kýblů s opičími výkaly, jezdič na nosorožci zespodu, sahač na dráty vysokého napětí apod. Těžko mu vytýkat kteroukoliv bláznivou činnost, neboť on takový prostě musí být! My, jeho fandové, bychom asi nepřežili, kdyby se začal chovat suše komisně, kdyby chodil v saku a kravatě, nebo během jeho poledních vycházek na staveništi ani nespadl do míchačky s maltou. Přiznám se, že v jedné epizodě již těch pádů do želatiny a následného omývání se kyselinou mravenčí bylo trochu moc. To jsem si už v duchu říkal, že Miloš příběh poněkud zkomplikoval, ovšem závěr se skelnou vatou v trenýrkách dokonale vyjasnil moji mongoloidní líc. (10.02.2015)

Barva a výlety ven další sérii o Spejblovi a Hurvínkovi sluší. Jemně popudlivý, lehce roztržitý a starostlivý Spejbl s darebáckým synkem Hurvínkem, vychytralým psem Žerykem a naivní malou Máničkou v nové podobě tvoří prověřený čtyřlístek, který zpříjemňuje už po dlouhou řádku let každému dětství. Párkrát se objeví bábinka Kateřina, několikrát i cizorodý element. Miloš Kirschner a Helena Štáchová mě svým charakteristickým hlasem uvádějí do nostalgického rozjímání a jemně škádlivá zábava přináší zapomenuté vůně. Rozverně laskavá zábava s citlivou ironií i pochopením činí z této série ideální dětský produkt. (28.01.2017)

Pro mě prakticky nehodnotitelné. Tedy pokud mám být objektivní. Na Hurvínka jsem měl už jako malé dítě alergii a popularitu loutkových filmů Skupova divadla jsem nikdy moc nepobíral. Působilo to na mě užvaněně, uhejkaně, vulgárně a celkově potrouble. Bohužel také nevtipně - vyjma pár replik, ale ty bych na prstech jedné ruky spočítal. Nikdy se mi moc nelíbili ani loutky. Dabing nelibě zní mým uším dodnes - hlavně dětské hlasy namluvené dospělými - ukňákané Máničky a skřehotajícího Hurvínka. Hurvínka jsem dával pouze v jediné podobě - líbila se mi nahrávka Černá hodinka, což bylo ovšem audio, které vyšlo na gramofonové desce. (29.04.2017)