Muž z Londýna

Na nejnovějšího (pro mne osobně prvního) Tarra jsem si zašel čistě ze zvědavosti, jak dlouhý může být záběr, aniž by začal nudit. V podstatě potvrdil mou domněnku, že nezáleží na délce, nýbrž na obsahu záběrů a ten Tarr, zdá se, považuje za druhořadý. Přibližně hodinu jsem ještě měl zájem „proniknout pod povrch“ všech těch precizně promyšlených kameramanových exhibic, ale vzhledem k nezáživnosti a všednosti děje „na povrchu“ mi ke konci přišlo jako nejjednodušší řešení nic neřešit a prostě se nudit. Miroslav Krobot byl ve své roli muže splývajícího s neměnností prostředí vynikající, u anglicky hovořících herců mi dost vadily nepřesné postsynchrony. Ale alespoň mluvili velmi srozumitelně a stejně jako celý film okázale pomalu. 65% (07.07.2008)

Muž z anglického mesta vo francúzskom prostredí, vo filme maďarských režisérov podľa predlohy belgického autora, v hlavnej úlohe s českým hercom... tak tomu hovorím filmová globalizácia! :o)) Samotný výsledok vo svojom obsahu až tak medzinárodne síce nepôsobí, ale o to má zrejme film väčšiu šancu upútať pozornosť hlavne náročných divákov v mnohých krajinách. Predloha Georgesa Simonena sa zrejme niesla v duchu typickej "maigretovskej" detektívky tohto autora, avšak tvorcovia filmu vytvárajú ponurú atmosféru až nezvyklým statickým spôsobom s veľmi dlhými zábermi na jedno miesto či minimálne dianie často bez dialógov. Nesnažil som sa odhaľovať skrytý význam všetkých tých abstraktných scén, proste som sa díval a nechal sa voľne viesť dojmami... Napriek doslova šialene pomalému tempu v prvej polhodine ma postupne upútavala typická "starofrancúzska" hudba so sólom na harmoniku, minimalistické herectvo Miroslava Krobota vyjadrované hlavne mimikou, i vedľajšie postavičky z nočného podniku. Pre divákov, ktorí vydržali pozorne sledovať, začína sa asi po hodine rozvíjať aj konkrétny dej s vyšetrovaním zločinu, obhájení (ne)viny i vývojom vzťahov. Osobne na mňa silne zapôsobil napríklad kontrast dvoch nadväzujúcich scén okolo zakúpenej kožušiny pre dcéru - zatiaľ čo jej vychvaľovanie zo strany dvoch svojráznych predavačov vyvolalo vo mne doslova záchvat smiechu, môj úsmev okamžite zmizol pri ďalšej scéne, kde tento úlovok vyvolá v rodine mrazivú hádku, keď Maloinova manželka zistí, že za tú "nádheru" jej muž utratil všetky nasporené peniaze. Celkovo zvláštny prežitok, ale hlavne vďaka veľmi zaujímavej druhej polovici filmu (najmä ohľadom vzťahov v rodine na mizine) napokon i myšlienkovo nasýtený. (70%) (Challenge Tour 2019: 30 dní so svetovou kinematografiou) (20.03.2019)

I když byl zatím poslední film maďarského chameleona Bély Tarra nominován na Zlatou palmu v Cannes, "získal" spíše negativní ohlasy. V pořadí již čtvrtý díl z tzv. černé série (moje osobní pojmenování) je oproti předešlým částem dosti odlišný, ve výsledku ale pořád ten starý dobrý Tarr. Maďarský potemnělý postkomunistický venkov vystřídala přímořská železniční stanice a jemu přilehlé poloindustriální město, promáčené a rozblácené cesty měnící se za vydlážděné chodníky, polorozpadlá stavení s často omlácenou omítkou zase za klaustrofobně namačkané řadové domky. Co zůstává stejné, je všudypřítomná putika. Tarrův jedinečný vizuální styl a s ním spojená démonická kamera (tentokrát Freda Kelemena), specifická filmová řeč, zvýrazněná zvuková stopa se záměrně nepřesnými postsynchrony, blíže nespecifikovaná doba, v němž se příběh filmu odehrává, rozličné vnímání času - transcedentního, posvátného versus reálného, nesubjektivního. To vše Muž z Londýna obsahuje, ať už v menším či větším poměru. Na závěr zmíním výkon Miroslava Krobota. Tarr (v tomto ohledu mi trochu připomíná Kubricka) z něj pravděpodobně vymáčkl maximum. Jeho tiše flegmatický, občas výbušně cholerický Maloin je ozdobou, která by mohla české filmové herectví v mezinárodním měřítku posunout zase o kousek dál. Bluntman: Já vím. Více zde: http://25fps.cz/2010/londynske-cernobile-zatraceni/ (13.10.2008)

Vizuálna neo-noirová chuťovka nakrútená ako noir v päťdesiatkách, len povedzme že s "trochu" dlhšími zábermi. Vzhľadom na látky, ktoré do Muža z Londýna Tarr nakrúcal, ide o dosť netradičnú tému a zápletku, avšak popasoval sa s ňou po svojom. Rozumej ide viac o jeho autorský film než o snahu preniesť na plátno predlohu. Počas sledovania filmu mi ale stále behalo hlavou, že by išlo o skvelý námet pre Kaurismäkiho, keď už tu máme tak svojrázne postavičky a prostredie. Trochu toho drsného severského humoru by totiž extrémne vážnemu Mužovi z Londýna mohlo prospieť. Ale ak sa pozeráme iba na výsledok a sme zároveň režisérovým fanúšikom a vieme, čo očakávať, tak vám film môže pôsobiť dokonca rýchlejší než by ste vopred tipovali. (21.06.2023)

Skvela kamera a hudba, herci skveli, postsynchron a dabing des a hruza nevyrcena. Celkove jsem konsternovan. Rezijni tandem pojima celou latku s neuveritelnou tihou a az detinskosti. Zasnuby Georgese Simenona a Franze Kafky skoncili jako absolutni blamaz. Neproniknutelnost stranou madarske kinematografie u me tedy az na par vyjimek zustava. (06.10.2011)