Letní déšť

Smyslná básnická stylizace se skvělými i nudnějšími okamžiky. 1) 46letý Antonio Banderas pojal svůj druhý režisérský počin (podílel se i na produkci) podle scénáře 50letého Antonia Solera jako básnické vyznání ke svému mládí. Como director, hago lo que me gusta hacer, říká a věru, nelže. Příběh má totiž ... cierto punto autobiográfico. La acción trascurre en 1978, justo los años donde dejaba mi Málaga natal para iniciar mi aventura en Madrid. Antonio Soler refleja bien esos años, con algunos elementos y situaciones que nos pasaron por aquel entonces. (Děj probíhá v roce 1978, přímo v době, kdy jsem opustil svou rodnou Málagu, abych začal svá dobrodružství v Madridu. Antonio Soler zobrazuje dobu dobře včetně detailů a situací, které jsme prožívali.) 2) Zpočátku poněkud roztěkaný děj postupně dostává své jasné kontury. Nicméně těm, kteří očekávají Příběh a Akci, mohu jen odkázat slovy Danta Alighieriho: Lasciate ogne speranza, voi ch´intrate (Zanechte vší naděje, kdo vstupujete.). 3) Fantastické vzrušující a současně vkusné milostné momenty nejsou žádné soft porno bez ohledu na to, co si o věci myslí prudérní prvoplánově vnímající diváci. 4) Příjemné herecké výkony podává jak pěkný 26letý Alberto Amarilla (hlavní hrdina Miquelito), tak i charismatický 27letý Raúl Arévalo (Babirusa, má matku v Londýně), přitažlivý 29letý Félix Gómez (Paco Frontón s otcem podnikatelem) i rovněž přitažlivý 20letý Mario Casas (Moratalla). Půvabně svůdná 26letá María Ruizová (Miquelitova láska Luli) zaujala dokonce i mě. Kladu si, pravda, otázku, jak moc by se mi film líbil, kdyby hlavní postavy nebyli čtyři pěkní kluci, ale třeba čtyři pěkná děvčata. 4) Zvláštní pozornost si zaslouží skvělá hudba Antonia Melivea (také podíl na produkci), který londýnský Pro Arte Orchestra rovněž dirigoval a sám si zahrál na klavír. (08.01.2012)

Jelikož film nemá nijak zvlášť bohatou dějovou náplň, je vyplněn filmovým uměním (snad kvůli tomu, že Banderas umělcem být moc a moc chce?). Příběh partičky rozervaných kluků a holek je chvílemi zajímavý a chvílemi naopak nudí. Ve filmu je spousta myšlenek či jejich náznaků, které si člověk může domýšlet po svém, nebo nechat plavat. Myslím, že se nám snaží tvůrci podsunout nějaké poselství důmyslně zašifrované do art-kabátku. Oslovila mne zajímavá hudba, pár postřehů mne donutilo k zamyšlení. Mládí to holt má složité. Bylo by nespravedlivé film jen tak hodit přes palubu. Není to pecka, ale za zhlédnutí stojí. (20.11.2009)

Antonio Banderas natočil tento film prý jako potcu těm, kdo se stali úředníky v bankách nebo dělníky v továrnách a nenaplnili své sny a nestali se slavnými. Letní déšť si hodně hraje s poetikou, s vizualitou, hodně se zde mluví vznešeně, o touhách, o básnictví... Ale film je to ve skutečnosti chladný. Přehnaná stylizace zabíjí emoce. Herci jsou moc toporní. Vše působí telenovelsky. Proto se mě Banderasův režijní počin nijak zvlášť nedotkl. (12.07.2009)

Až tak rozporuplné pocity jsem ze španělského Letního deště vážně neočekávala. Já jsem de facto vůbec netušila, že Antonio zrežíroval tak pocitový snímek, který má neskutečnou hloubku. Očekávala bych od něj nějakou akčnější záležitost, ale tím co stvořil mě doslova uzemnil. Netušila jsem, že v něm dříme taková křehká duše básníka. Je pravda, že mě ze začátku téměř uspal. Zvrat nastal někde v polovině, možná o pár filmových políček dřív. No a konec vygradoval až se mi zdá, že bych si měla dát nějakou vzpruhu na povzbuzení. Jenže vzhledem k tomu kolik je hodin, tak si pustím pár oblíbených písniček a budu doufat, že na Letní déšť přestanu tolik myslet... 3,5* P.S. kamera a hudba minimálně na hvězdiček deset (12.10.2013)

Chtěl jsem dát dvě hvězdičky, ale pak jsem si uvědomil, že film tak špatný nebyl. Po shlédnutí mi přišlo, jako by se Antonio trochu moc soustředil na "experimentální" prvky (o kterých toho tolik napovídal před projekcí ve Varech), a tím se mu z toho vytratil děj. Poeticky videoklipovitých pasáží tam je totiž zbytečně moc. Jako by se Banderas za každou cenu snažil udělat z filmu o obyčejném klukovském přátelství a zklamání z prvních lásek kdovíjaké umění. První dojem z filmu jsem měl tedy trochu rozpačitější, teď´ po pár dnech mi ale v hlavě zůstala jakási zvláštní natrpklá nálada, která se mi vybaví při každé vzpomínce na film. Banderasovi se skutečně povedlo zachytit ducha jedné etapy lidského života. Znovu to hned vidět nemusím, ale jako debut slavného herce mě to docela příjemně překvapilo. (12.07.2009)