Darjeeling s ručením omezeným

Ajéje, taká som bola z tohto filmu popletená a povedala som si, že musím nad hodnotením pouvažovať, až som na to zabudla niekoľko mesiacov :-) Mno, pekné to bolo, nie že nie. Aj také relaxačné. S Wesom Andersonom to mám ťažké, raz ma úplne uchváti (Život pod vodou), inokedy pobaví (Taká zvláštna rodinka), potom zase sklame (Bottle Rocket). Darjeeling by som zaradila asi tak do stredu. Bol lepší ako Bottle Rocket a menej zaujímavý ako Zvláštna rodinka... (19.03.2009)

Je to úplně stejné jako poslední tři Andersonovy filmy, přesto podle mého zatím nejslabší. U Andersona je nejlepší, že neustále netušíte, co bude dál, jak se bude film vyvíjet. U Darjeeling to ale podle mě neplatí - asi tak od prvních deseti minut, kdy Owen Wilson seznámí bráchy s plánem, je to jasné. Bude duchovní obrození, stmelení rodiny... bla bla bla. Ovšem ač Andersonův nejslabší, přesto velmi, velmi nadprůměrný. (10.01.2008)

Zvednout se po skončení tohoto filmu z kina a vrátit se z báječně absurdního světa, plnýho barev, krásné hudby, rozloučit se s nejpodivnější, ale určitě i nejokouzlující trojicí filmových bratrů, nespatřit už tu překrásnou Indku jako průvodčí ve vlaku, nekochat se nádhernými záběry Indie, nesmát se nad bláznivýma situacema, jako že zabloudí vlak, nebavit se nad vynikajícímy dialogy a především přestat mít ve tváři připitomělý obličejový výraz zvaný "marihuanové absolutní štěstí ", zkátka opustit krásně ujetej svět mistra Andersona a vrátit se zpět do hnusně pravdivé reality, bylo pro mě víc bolestné, jak kopanec do koulí. (29.01.2008)

Musím se přiznat, že dlouhou dobu jsem nevěděl, jestli filmu dát čtyři nebo pět hvězdiček. Nakonec jsem se vrhl po té první možnosti a důvodů je tu hned několik. I když je Darjeeling opravdu hodně příjemný výlet do Indie za poznáním klidu a míru v duši každého ze tří bratrů, je to také opravdu neobvyklá všehochuť komedie a dramatu. A právě tady mám ten pocit, že toho humoru tam přeci jenom chybělo trochu víc. Bratři jak se patří zahráli opravdu dobře, s tím si nemůžu v žádném případě stěžovat. Vyvyšují film výše a spolu s příjemnou hudbou přidávají na příběhu dále na kvalitách, které tolik potřebuje. Ale vždy je nějaké to ALE. A tady hlavně to, že se příběh nakonec nikam nedopracuje, skončí, tam kde začal a to je možná chyba, teda u mě určitě. Každá cesta má mít určitý začátek a určitý konec, ještě když je tak duševní jako právě v tomto filmu. Přesto jsem byl ale potěšen. Takovou všehochuť jak dobrých tak smutných scén jsem dlouho neviděl. (12.05.2008)

Takhle vymazleným vizuálem se může chlubit jen málo filmů. Neobvyklá péče o detail doslova vystupuje z každého záběru, ať už jde o do puntíku vyladěnou barevnost prostředí a samotných herců, či o roztomile vypadající čajové šálky nebo zavazadla. Samostatnou kapitolou je pak maximální využití prostředí vlaku, ve kterém se kamera přímo vyžívá, nebo zábavná poznávačka ústředního tria, která slouží i jako narativní zkratka. Stejně jako v případě Života pod vodou protestuji proti označení 'komedie', jelikož jediný úsměv, který jsem měl po dobu sledování na tváři, byl tzv. blažený. Uvařte si čatní, indický čaj, skočte pod deku a požitkářsky si vychutnejte každý záběr. (28.09.2009)