Setkání v Praze

Ještě nikdy mi Madse nebylo tak líto! Zpočátku poměrně slibně se rozvíjející děj s jednoduchým, ale příjemným hudebním podkladem, celkem obstojnou atmosférou a pěknými záběry známých pražských lokalit se pomalu přetavuje v nepříliš hodnotný výtvor se střídavě slušným, klišovitým a příšerným scénářem a párkrát se dokonce zvrhne v tak trapně nemístnou polofrašku, až se tomu skoro ani nechce věřit (právníkovo "vyznání", zpívání v baru,...). Navíc Navrátil se do své role naprosto neuvěřitelně nehodí! A chudák Mads táhne celý tenhle podivně nevyrovnaný snímek úplně sám, přičemž působí podobně jako výstavní bejk, za kterýho zapřáhli valník hnoje. Takže právě a pouze díky jako vždy výbornému Madsovi ze zpočátku zamýšlených 4* neklesnu ještě níž. Každopádně hrozná škoda. (22.04.2008)

Sem sice Pražák jak poleno, ale tohle dánský stržení růžovejch brejlí si nechám líbit. Vono taky aby ne, když je to tak dobrej film a navíc Johanssonova kamera neznásilňuje krásy Prahy, hledá si neprofláklá místa a přitom přesně zachycuje tamní (= místní) melancholickou atmosféru. Vo Praze ani Češích to sice primárně, respektive ani sekundárně, není, ale dost se vo sobě dozvíme. Bez příkras a natrvdo. Je to pro nás stejně poučné jako Szczygielův Gottland. Mads Mikkelsen zraje jak víno. Tedy spíše jako pivko, ostatně Plzeň dvanácku si dopřává celý film, navíc jí chlemtá v hospodě Spartě zaslíbené. Prostě sympaťák každým coulem. Škoda jen tragického Navrátila. A teď si svoje růžovky můžu zase s klidem nasadit a vyrazit do víru nejlepšího města na celém širém světě. Ehm, ehm. (20.04.2008)

Docela jsem se na film těšil, hlavně kvůli Mikkelsenovi. Ale bylo to pro mě zklamání. Film plyne pomalu a je prošpikován neuvěřitelnými žvásty o pohřbu. Takovéto postupy u nás opravdu nejsou. Zamotanec s novými informacemi v průběhu filmu byl sice fajn, ale zapadl v celkové šedi filmu. Herecky docela průměrné. Celkově to spíše působí jako reklama na Prahu. Pro mě slabé 3*. (11.08.2009)

Tento film by se mi za určitých okolností snad i líbil, ovšem ty české reálie, hnus... A přitom je Prag naprosto nepotřebuje, neboť o Praze a češích film není ani trochu. Jenže o to víc působí jejich umístění jako pěst (ač jen na české) oko. Že člověk dostane pivo místo objednané kávy - s tím se snad občas lze setkat. Číšník odbývající zákazníky slovy: "V úterý guláš nemáme," a není to v třetiřadé knajpě, v níž by se to dalo pochopit, už začíná znít jako pomsta nebohého turisty či ještě spíše čecháčka, který doma neuměl být šťastný a za svůj původ se stydí. Obdobně působí i záměna adaptéru a žehličky hotelovým personálem, poněvadž neumí anglicky. Sám jsem se ve Francii dobral obdobných výsledků, ale točit film o Francii, nejspíš bych to součástí národní povahy neučinil. Vyloženě absurdní pak je líčení Čechů jako národa, který si potrpí na tradici jako oblékání mrtvých blízkých, hodinová postávání nad mrtvolou otce apod. Naprostým šílenstvím je též hlouček pozorující na sídlišti bez skrupulí hádající se ústřední dvojici. Všichni přeci víme, jak by to dopadlo - odvrátili bychom zrak, rychle prošli kolem... ale nikdy bychom se nezastavili a nečuměli tam jak na divadle. (19.10.2009)

Excelentní až mrazivé drama dvou rozcházejících se manželů na pozadí Prahy, kam manžel přijíždí se ženou vyřídit pozůstalost po svém otci. Po 25 letech ho vidí- mrtvého. K tomu řeší nevěru a pravděpodobný odchod své ženy. Společně ještě hledají styčné body, východiska z patové situace. Zkoušejí k sobě hledat cestu. Oficiální text distributora psal někdo, kdo film asi ani neviděl. Přítomnost Prahy a českého prostředí může být v mnoha směrech rušivá (pro některé i urážlivá), sám však vím, že nás takhle cizinci podobně vnímají (to rituální oblékání do rakve je samozřejmě nadsázka), je však dobré se soustředit na psychiku postav. Je skvěle propracovaná, vývoj Christopherovy postavy mne fakt dostal. Naděje umírá poslední...80% (05.11.2011)