Mýrin
Severné blatá
Jar City
Obsahy(1)
Zoufalý muž pátrá po genetickém původu mozkové choroby, které podlehla jeho dcerka. Samotářský detektiv vyšetřuje vraždu starého podivína, jehož pohnutá minulost mění zdánlivě běžný případ v bizarní mystérium. Obě příběhové linie se postupně proplétají v divácky nejúspěšnějším islandském filmu všech dob, nejnovějším snímku Baltasara Kormákura. (kwejgaar)
(více)Recenze (179)
Po přečteních "Severních blat" (česky MOBA, 2004) jsem se na jejich filmovou podobu velice těšil a po jejím shlédnutím musím konstatovat, že jsem v žádném případě nebyl zklamán. Od knižní předlohy se film sice v několika nepříliš podstatných bodech liší, ale její ponuré, téměř depresivní atmosféry se drží dokonale (snad jen toho deště bylo ve filmu trochu málo :-) ). Kamera je skvělá, herci neméně a při sledování této syrové kriminálky jsem si příjemně zavzpomínal na svoji nedávnou návštěvu onoho drsného, ale krásného ostrova, kde se její děj odehrává. Ještě poznámka k českému dabingu: plést si kulovnici s brokovnicí je docela trapas a hlavně - islandština sice rozlišuje tykání a vykání, ale VŠICHNI Islanďané, ať už se osobně blíže znají nebo ne, bez ohledu na věk a pohlaví, si TYKAJÍ - přestože doslov Indridasonova románu na to výslovně upozorňuje, autoři dabingu se to rozhodli zcela ignorovat a ubrali tak bohužel prostředí snímku něco z jeho specifičnosti. ()
Severské sklamanie, Islanďania to robia inak a je to vidieť. Akoby všetko vsadili na svoju prírodu, veď príbeh netreba, divákovi sa stačí pozerať na sneh. Ale nie, veď kriminálka má mať trochu šťavnatejší dej, príbeh možno prekvapivejší, nikto nechce bezducho pozerať na nekonečné hory alebo more. V snahe dobehnúť Dánov, Nórov alebo Švédov sú na Islande v oblasti kriminálka stále v štádiu pokusu. ()
U islandských filmů jako takových mívám nutkání si přitopit, byť by bylo právě parné léto, nu a vražda na Islandu - ta už hraničí se zimnicí. Ale tady nějak tápu, jak "Mýrin" charakterizovat, jestli kde nic není, ani kamera svrchu nebere, nebo vyřešte rébus společně s herci z lidu, či lobby za prosazení vrcholně nechutného, až kyberpunkového drive-in s ovčími hlavami v rozkladu. Vyberte si. ()
Tak nějak podivně neuchopitelný film. Divák celou dobu neví vo co gou a nakonec z té tak dlouho utajované, zmatené a zamotané zápletky vyleze naprosto tuctový případ vydíraní s fotkama a ještě tuctovější sebevraždou na konci. Chorálová hudba je sice nádherná, ovšem ve filmu působí jako pěst na oko a se scénami vůbec nekoresponduje. Velké zklamání. Komedie jdou Kormákurovi určitě lépe. ()
Temnotemné krimi, ktoré je síce prepletené, ale všetko tu má hlavu a pätu. Kormákur má od romantika ďaleko, tu sa hrá na autenticitu a realistické vykreslenie. O to väčšie prekvapenie, že sem - tam prebleskne aj čierny humor. Odporúčam pozerať všetkým , ktorý sa chystajú na Island, aspoň budú vedieť aká lahôdka frčí v miestnych fast - foodoch:))) ()
Severní blata mě zaujala svou audiovizuální stránkou - syrovými exteriéry islandské krajiny a trudnomyslným, nábožensky laděným hudebním doprovodem. Trochu mě zamrzelo, že kriminální zápletka, identita pachatele a vlastně i vypravěčské postupy byly celkem průhledné, takže se v závěru nějaký překvapivý plot twist nekonal. Přesto jde však o povšimnutíhodný film s několika pro severskou kinematografii typicky sugestivními momenty, jenž dělá Islandu celkem vražedně depresivní reklamu. ()
Relativně věrná adaptace detektivky Arnaldura Indridasona těží především z Islandského prostředí, atmosféry a naturalistické otevřenosti, předlohu ale nijak nepřesahuje. ()
Islandská depka se vším všudy čili patřičná atmosféra, sychravé počasí, nehostinná příroda, hlavní postavy zralé na sebevraždu, brutální vražda, tajemství v minulosti. Lákavý a působivý koktejl, jejž namíchal Kormákur, na nějž jsem si po 2 guns posvítil a tím si zadělal na kvalitní filmové zážitky. ()
Což o to, atmosféru film měl, jen si myslím, že na ní měli tvůrci velmi malý podíl, protože za ně všechno odmakala krásná islandská příroda. Jo, je to tak, nejsem obdivovatelem tropických rájů. Snímek měl i velice slušnou zápletku, jenže se nemůžu zbavit dojmu, že ji tvůrci poněkud zazdili. Krimi/ mysteriózní/ thriller/ drama? No, nevím. Kriminalisté se tu pravda vyskytovali, probíhalo i vyšetřování, byl i problematický vztah otce s dcerou, ale absolutně mi chybělo napětí a celá záležitost na mě působila stejným dojmem, jakoby si někdo připravil skvělé ingredience k přípravě výborného jídla, smíchal je dohromady přesně podle návodu, ale pak to jenom šoupl na sporák a nechal to spálit. Tím chci říct, že mě film příliš nebavil a místy jsem se přímo nudil. Ale možná to není jen chyba tvůrců snímku, protože jsem četl i knižní předlohu, a ta na mě působila podobným způsobem. / Poučení: Chceš ukrýt tajemství? Nešetři na betonu. ()
Temné krimi o tom, jak nás může dohnat dávná minulost a tragicky zaútočit na naše nejbližší, kteří v té době ještě ani nebyli naživu. To vše na pozadí nádherné islandské krajiny. 85% ()
Přiznávám se, že jsem se v tom celou dobu ztrácel, do příběhu jsem se vůbec nedostal a nakonec mě to zkrátka přestalo bavit. Přijde mi, že film prostě neví, o čem chce vyprávět. V postavách panuje neuvěřitelnej bordel, polovina z nich je po smrti a pokud jde o ty, které jsou naživu, chybí zde jakákoli identifikace, charaktery či motivace (např. těhotná dcera na drogách je nastrčena čistě účelově). Narace příběhu pak musí používat berličky v podobě nucených flashbacků a zmateném rozkrývání latentních pohnutek z minulosti vedlejších postav, až to nakonec tvoří jednu velkou změť poslepovaných scének proložených pěknými záběry na přírodu. Ta je taky jediná, kdo tady byl doopravdy znásilněn. ()
Hutná islandská atmosféra, temné kriminální vyšetřování, pár velice vtipných scén a ovčí hlavy k večeři. Islandská kinematografie mě vždy mile potěší a nejinak tomu bylo u Severních blat/Mýrinu. ()
Konečně oprávněný vítěz soutěže Karlovarského festivalu. Zkombinujte western, detektivku a Vláčila a vyjde Vám tento neskutečně zajímavý snímek. ()
Ponurá kriminálka s hutnou atmosférou je divákovi předložena ve dvou liniích, které se v závěru spojí a já poctivě skládala všechny střípky téhle syrovosti.. Ingvar Sigurðsson opět skvělý, on snad ani nehraje, on tou postavou je, líbil se mi i jako detektiv, stejně tak jako milující a odpouštějící otec.. Jinak je to tedy veskrze mrazivá záležitost.. ()
Jojo genetika je mocná. U nás skoro islandské filmy nejsou. Děj je pěkně propracovaný. Možná bych ještě k filmu dodala že je psychologický. ()
Hodně zvláštní krimi s nádechem tajemna. Prokletí, které si neseme od předků v genech, je hlavním motivem filmu, který běží v několika dějových liniích. Země, ve které se příběh odehrává, mi učarovala svou krásou i ponurostí, většina záběrů krajiny byla kouzelná. V žádném případě však nedoporučuji cokoli u sledování jíst nebo pít :-). ()
Natočit detektivku s tímto námětem třeba Němci nebo Amíci, tak bych to nejspíš odsoudila šmahem jako nevzrušivý průměr. Ale severská přidaná hodnota v podobě těžkotonážní depresivní atmosféry a uvěřitelných výkonů vizuálně nepříliš atraktivních herců zkrátka dělá své. A když k tomu navíc připočtu islandský genius loci, na který zvlášť my obdivovatelé této drsnější ostrovní země slyšíme (zdravím Malarkeyho), tak nemohu než jít na čtyři hvězdy i přes fakt, že jsem se musela místy trochu víc soustředit, abych se neztratila v ději. Filmová výzva 2016 ()
Zatímco americká filmografie se nás snaží přesvědčit, že rodina je základ státu, Islanďani si naopak myslí, že rodina je základ těžkýho průseru. Velmi nerodinný, odtažitý a nekompromisně zlý, zlá, ošklivý věc. Teď už se ale žerty stranou, tohleto. Už mě to na mou duši žádná legrace... ()
Velmi, velmi slušně natočená detektivka, skvělá kamera i herci, místy docela vtipné dialogy. Mám jen pocit, že se místy scénárista trochu ztratil při zpracovávání košaté dějové linky a nezvládl množství postav. ()
Sice jsem už půl hodiny před koncem věděl celé rozuzlení, ale i přesto super kriminálka. BTW pro TomikZlesa : Pokud se podíváš na film Bojovník od žluté řeky, uvidíš také pojídání ovčí hlavy. ()
Související novinky
Narkobaroni jdou po krku Owenovi
Jižní Amerika je v kurzu. Včera jsem se rozplýval nad mimořádně šťavnatě obsazeným Stalloneovým The Expendables, které se brzy začne natáčet v Riu, a dnes je tady Cartagena. To není jen název… (více)