Všechny polohy lásky

Tak nevím. Je to jeden z těch filmů, kde jsou dlouhé pohledy, jeden hudební motiv, který se prolíná celým filmem, pár méně či více sympatických postav, nějaké téma, většinou se sociálním přesahem, žádné velké drama, resp. dramata jsou to velká, ale zobrazena a řešena tak nějak jako by v pozadí, poskládána vedle sebe jako fotky v albu. Žádný velký křik, žádné vypjaté scény, kdy herec různým způsobem křiví obličej, divoce gestikuluje a hraje celým tělem - už jsem si vzpomněla, snad se tomu říká komorní drama. Je ze Španělska, to by měla být záruka kvality. Nemůžu říct, že by mne to nebavilo, ale nadprůměrné mi to nepřišlo. Možná to ale docením za čas a pak třeba i o hvězdičku zvednu. (19.12.2010)

Nepravděpodobný děj přetavil režisér do uvěřitelných emocí. 1) 36letý Daniel Sánchez Arévalo (scénář a režie) jde v Aldomorových stopách jak ve formě tak i v obsahu sdělení. Děj nacpaný divácky atraktivními prvky kupodivu nesklouzne do kýče a ubalancuje své nepravděpodobné, leč předvídatelné zvraty, aniž by za svou sdělnost zaplatil laciností či podbízivostí. 2) 25letý pěkný Quim Gutiérrez (domovník Jorge) i 27letý přitažlivý Raúl Arévalo (Jorgeův kamarád Israel) jsou jasnou nabídkou dívkám a některým mužům, aby si vychutnali novou španělskou hereckou generaci, jaksi samozřejmě přirozenou a sympatickou. 3) Vyššímu hodnocení mi brání skutečnost, že dramatické osudy hlavních představitelů se mě nikterak nedotkly. Po celou dobu jsem zůstal zvědavým, pravda, ale emocionálně nedotčeným divákem. Žádný smích, žádné slzy. (23.09.2011)

Solidní sondička do životů, srdcí, životních cílů, trenek a kalhotek běžné španělské populace. Sem tam jsem se zasmál nad nějakým tím vtípkem retardovaného kamaráda hlavního hrdiny. Sem tam jsem se zhrozil nad "manuálkou" u maséra a rozhodl jsem se, že nikdy žádného nenavštívím. Příjemné osvěžení. Španělská kinematografie je dost specifická. Soudě dle toho mála, co jsem zatím viděl. Nemohu říct, že bych si na ní nějak ujížděl, ale čas od času nějaký ten snímeček určitě neuškodí. Viděno v rámci Společné výzvy s Lucinkou. Film nám vybrala uživatelka eLeR. (03.12.2016)

Španělské filmy mám, hlavně díky Medemovi moc rád a i tenhle "skoro čtyřkový" mě nezklamal. Milostný propletenec několika lidí, některých na svobodě, některých ve vězení má už od začátku svoje kouzlo, také díky Quimovi a Martě, kteří jsou oba dva velmi sympatičtí herci a my můžeme s jejich pomocí sledovat osudy několika hlavních hrdinů, řešících svoje všední i nevšední starosti, jako je např. vyřešení problémů s vlastní sexuální orientací. Příjemný film, který, až přes malinké klopýtnutí na konci, má divákovi rozhodně co nabídnout. (17.07.2014)

Tento film s podivne znejúcim názvom je ďalším kvalitným príspevkom do rodiny jemne "almódovarovsky" ladených drám s typologicky pestrofarebnými postavami, kde hlavnú rolu hrajú city, emócie, fatalizmus. Výborní a presne "nacastingovaní" herci, nápaditá kamera a celá formálna stránka. Skrátka, Španielsko opäť raz nesklamalo... :) (06.07.2012)