Zkažená mládež

Školní projekce této nenápadné (a o to působivější, autentičtější a děsivější) studie šikany by mohly fungovat jako určitá prevence - ono totiž z krutosti agresorů ke konci (školní dvůr, pláž) vážně mrazí a zvláště po (ne)pochopitelných masakrech v Columbine a Virginia Tech je nad slunce jasnější, že právě šikana může vyústit v masakr nedozírných rozměrů... 90% (30.10.2008)

Působivě udělaný a kvalitně natočený psychický drasťák ze školního prostředí, při jehož sledování se vaše srdce obalí kamenným nánosem, se kterým si neporadí ani Calgon... Nánosy však brzy po doběhnutí titulků opadají a trvalé stopy nezanechají. Čím to? Inu, jak už to v podobných filmech bývá, autoři pěchují diváka emocemi i za cenu určité jednostranosti děje a směsnávání postav do plošných archetypů. Krom ústřední dvojice Joosepa a Kaspara sledujeme panoptikum slizkých, arogantních a necitelných hajzlíků, mezi něž se ještě nějak záhadně zatoukala okatá husička Thea. Na efekt vystavěnou násilnou pokřivenost bohužel nelze v celém snímku přehlížet, aniž by občas člověk z filmu nevypadával a neuvědomoval si, že už nesedí spolu s protagonisty filmu v jakési nejmenované škole a nedotýká se jej ta dusná atmosféra, kdy se vzduchem line zápach plynu, co hrozí nenadálým výbuchem, nýbrž sedí doma v křesle a sleduje výplody čísi mysli. Spolykal jsem většinu vlasce, ale naviják už ne - to jsou v Estonsku učitelé vážně tak slepí vůči dění ve studentském kolektivu? To vážně ani nikdo z dospělých nedokáže postupovat alespoň trochu logicky a racionálně? To vážně není možné řešit problémy se šikanou jinak, než to provedou Joosep s Kasparem? Nadsazení, stylizace, typizace, schématičnost - ať už tu nepřirozenost Klass pojmenujeme jakkoliv, nevadila by mi, pokud by ji snímek využíval jako prostředek k poukazování, k pátrání po příčinách, k odhalovaní jádra problému, či k čemukoliv jinému, než jen neodůvodněnému působení na divákovi emoce. Takto Klass funguje maximálně jako varovný majáček, který ovšem nebudí patřičnou pozornost paradoxně právě proto, že bliká příliš intenzivně. (04.04.2008)

Tak tohle je geniální snímek. A snad proto, že tento snímek považuji za geniální, bezchybný a dokonalý, jsem si ho vybral pro svůj "kulatý" dvoustý komentář! Nutno dodat, že to je poprvé, co jsem viděl film z Estonska. Ale poprvé jsem ho zaregistroval, když se promítal v roce 2007 na fesťáku v Karlových Varech. Bohužel jsem se na promítání nedostal, ale snímek jsem si zajistil o nějakých 8 měsíců později a vidím, oč jsem přišel, když jsem se tehdy nedostal do sálu ve Varech, kdy to anvíc bylo za účasti tvůrců a herců. Tenhle film je prostě tak reálný, tak uvěřitelný, tak zajímavě pojatý a natočený, že jsem si připadal jak v jiném světě. Před závěrečnou finální scénou jsem se celý chvěl a třásl napětím, při závěrečných titulkách jsem seděl před televizí jako v transu, nezmohl jsem se na nic a jen jsem tupě zíral. To se mi dosud stalo jen u ruského snímku Návrat, a teď podruhé. Tenhle film je prostě něco, co nejde nějak lehce okomentovat, to se prostě musí vidět. A jelikož studuji pedák a jsem tedy budoucím učitelem, tak už teď vím, že tenhle film bych chtěl pouštět na začátku školního roku svým žákům, aby věděli, jak může šikana skončit. Dávám pět hvězdiček a doporučuji ke zhlédnutí! (21.04.2008)

Připadá mi, že film má vysoký hodnocení, protože všichni přece víme, že šikanovat spolužáky je špatné, áááno? Jenže já filmu nedám automaticky 5 hvězdiček jen kvůli tomu, že se tam řeší závažný téma. Scénář je bohužel dost odfláknutej. Skoro hned na začátku je detailní záběr, jak otec šikanovanýho Joosepa doma čistí bouchačku a hned mi bylo jasný, jak to asi dopadne. Děj celou dobu ubíhá k očekávanýmu finále, žádný komplikace, žádný zvraty a v podstatě jsem jenom čekal na to, kdy přijde ta pověstná poslední kapka (a ta poslední kapka byla teda dost ujetá) a bouchačka se opět objeví na scéně. Závěrečný jatka byly docela dobrý, jenom mi přišlo komický, že Kašpar měl mít 8 nábojů a vystřelil 12× (jestli jsem dobře počítal). Zase další chyba, která jenom potvrzuje, že film byl trochu odfláknutej. Většina postav navíc byla vyloženě černo-bílá. Snad možná ta EMO-čubka s tim bordelem na xichtě vykazovala nějaký známky trochu komplikovanějšího charakteru. Pro mě zkrátka průměr. Ale za vidění to stálo. (08.01.2010)

Několik nesouvislých komentářů bezprostředně po shlédnutí: Emočně silný byť filmově průměrný estonský film o intenzívní temné a bolestivé školní šikaně, která se nedá snést... Zažili jsme to skoro všichni, v různých třídách, v různých dobách a kulturách, tady to máme ve své nejhnusnější podobě přímo na plátně... Už ty prostřihy - jak si nejprve ubližujou malí školáci - a pak tihle velcí... Kanaďan Leonard Cohen krásně ve zkratce vystihuje šikanu v písničce A thousand kisses deep: "The ponies run, the girls are young, the odds are there to beat"... A americký spisovatel Kurt Vonnegut by zase o konci tohoto filmu určitě řekl své: "So it goes" (viz Jatka č. 5)... Trailer: http://www.youtube.com/watch?v=Wo_LYkn88o8 (27.05.2012)