Zkažená mládež

Souhlasím se vším vyřčeným v okolních pětihvězdičkových hodnoceních a podotknu, že Třídu se v každém případě vyplatí vidět bez ohledu na to, zda se vám ve výsledku bude líbit či ne. Mám s ní však jeden velký problém. Je totiž na motivy skutečných událostí. Ne, že bych tomu nevěřil, ale máte to jako kdyby na Manhattonu na dvou místech tráva prorostla skrze beton; a byl dle toho natočen film "jak se New York změnil v neprostupnou džungli". Což nutně neznamená, že to musí být špatný snímek. U jiného typu filmu by mi taková věc nevadila, ale zrovna u Třídy s jejím sdělením, aktuálností a výpovědní hodnotou ano. Je to takové nelacině laciné naléhání na diváka. Přitom by to fungovalo stejně, ne-li více, i s "komorněji" podanou šikanou a bez spiknutí celé třídy, potažmo školy (při lynčování na chodbě, že by nikdo nezasáhl, byť jen přivoláním učitele?). Ovšem pochybuji, že by tohle vadilo ještě někomu, takže můj verdikt neberte zase až tak v potaz. (05.02.2008)

Sedm dní stačilo Bohovi, aby stvořil svět. Sedm dní stačí na to, aby se z obyčejných žáků stala Zkažená mládež. Syrová brutalita aneb šikana mezi žáky byla a vždy bude. Někdy to dopadne dobře (myslím tím, že se věci mezi žáky urovnají a stanou se přáteli), někdy to vyústí v katastrofu jako na škole Columbine. Závěrečné mrazivé minuty ve mně zůstanou ještě dlouho. (09.01.2011)

S malými úpravami bych sem mohl zkopírovat komentář k francouzskému filmu Mezi zdmi, který je sice trošku o něčem jiném, přesto v divákovi vyvolává podobně neodbytné pocity zmaru a usilovnou snahu přemýšlet nad problémem, který nezná geografických hranic... Zde je pravděpodobně to zhnusení ještě větší. Alespoň u mě bylo... Klass už není jen o naprostém nezájmu žáků k výuce a lhostejnosti ke vzdělání, tady už běží doslova o život. Agresivní tendence zmanipulované skupiny vůči jedinci, který se nějakým způsobem odlišuje, nenávist vůči jinakosti (ať už reprezentované myšlením, vzhledem či něčím jiným) a bezmoc tomuto naprostém bezpráví čelit je problém, který známe i v našich školách - a pochopitelně posléze i ve společnosti... Film je (podobně jako v případě výše zmíněného francouzského snímku) velmi velmi autentický, čemuž hodně napomáhá skvělý výkon všech mladých herců a dynamická kamera, která přesně vystihuje tempo doby, kterou žijeme. Pouze učitelé na mě působili až příliš rezignovaně, ale to už je otázka scénáře. V některých momentech mi film připomněl švédský kousek Zlo, který je však o poznání vykonstruovanější, to ale neznamená horší... Klass je typický snímek, u něhož divák bude hodnotit především obsah, sdělení, případně "obžalobu" šikany, bez ohledu na "filmařské" kvality. O to víc se však tento snímek může stát skvělou pomůckou pro výchovné poradce na školách a výborným odrazovým můstkem k diskuzi učitelů se žáky a studenty.___ Pozn.: Klass je film, u kterého se chce křičet, řvát, brečet.... (15.06.2009)

Kdy se podobné filmy začnou točit u nás? Toť v čase, kdy se u nás tématikou mladých v lepším případě zabývají Gymply, Rafťáci a podobné typicky české, rádobyvtipné povrchnosti o nadržených, potažmo revoltujících pubescentech (jak příznačné, že hlavní trýznitel v Klass se dost podobá V. Kotkovi), toužebná otázka, nad kterou si zdejší filmový fanda jen rezignovaně povzdechne. Plné hodnocení dávám filmu z dosud mě neznámého filmového Estonska za působivé uchopení společensky závažného tématu, které navzdory nepřekvapivému průběhu a nijak extrovní formální stránce vyznívá v Klass patřičně mrazivě. Ony velmi nepříjemné a ponižující akty jsem ve škole téměř nezažil, ale do kůže Kaspara a Josefa jsem vklouzl snadno. Co byste, být jimi, dělali vy? Pane Janáku, prosím Vás, aspoň jednou se přestaňte ve svých filmech zabývat rozbouřenými hormony Kotka s Mádlem a natočte něco vážnejšího... ze života. Něco jako Klass. (14.12.2007)

Silný námět často umí vytvořit neprůstřelné sklo kolem nefunkčního zpracování, ale tady působilo to manipulativní tlačení diváka do kouta jako průrazná kulka a při sanitárním dnu ve školní jídelně jsem si pak místo kladení otázek ohledně míry ospravedlnění připadal jako v trochu drsnější Botě jménem Melichar. I tak zůstal poznatek, že pokud překročíte „point of no return“, stanete se mnohem větším zlem, než oni.. Spoiler: Kdyby prostřelili tomu třídnímu lídrovi obě kolena jak Old Shatterhand Tanguovi, jako projev vzdoru by to stačilo a vzhledem k přístupu vedení školy by za to byla maximálně třídní důtka.. (14.11.2014)