Mé srdce pohřběte u Wounded Knee

Tolik jsem si přál, aby tento film byl tak skvělý jako třeba Tanec s vlky, až jsem si naběhl na vidle nepatřičného očekávání. Na rozdíl totiž od adaptace románového melodramatu, Wounded Knee nám přibližuje syrovou historickou realitu. Neservíruje nám žádné okázalé dobrodružství, žádnou romantiku, zároveň žádnou šablonovitost a i když je tento snímek natočen s určitou dokumentární strnulostí, nabízí nám nepodbízivým způsobem cennou autentickou výpověď velmi smutné kapitoly americké historie a lidských dějin vůbec. (03.09.2011)

Prolog: Minulý rok (květen) jsem měl na zahradě obvyklou slavnost "Otevřený dům", bylo tu přes padesát lidí, hráli tu tři skupiny (včetně Jardy Hutky) a jednou z přidržených akcí bylo odhalování obrazu "Tatanka Jotanka Před Zákonem" od Karla Černého. Jednotlivé rysy jsme vybírali z dostupných fotografií a obrazů, já jsem poskytnul své největší orlí pero, které ční z obrazu (mystické propojení s Indiána s Kafkou) do prostoru.... Na film jsem se díval s hajným Žákem z Brušovce, který ocenil vtipnost, aktuálnost a všeplatnost výroků Sedícího Bizona, které jsem mu přitom citoval (např.: "Žijí ve mně dva psi. Jeden je zlý a druhý hodný a oba se pořád perou. Pokud chcete vědět kdo vyhraje, pak nejspíš ten, kterého lépe krmím")... Ve filmu mi připadlo, že vražda Tatanky Jotanky a Masakr u Wounded Knee se udály bezprostředně po sobě, což jsem si nemyslel. Není to ale tak ani tak: Tatanka Jotanka byl zastřelen 15. prosince 1890 a Masakr byl o čtrnáct dní později (což je filmově nezachyttelné).... Ale tak jako tak, pro samé pindání jsem se k hodnocení filmu vůbec nedostal... (23.02.2020)

Na televizní zpracování je film velmi povedený a je vidět, že HBO do toho nějakou tu kačku vrazilo. Mírně dokumentární forma není na škodu a je historicky velmi přesná. Spíš než akci čekejte politické hašteření a propracování jednotlivých postav a jejich osudů, i když na závěr dojde i kolty. Emocionálně silný příběh, který se opravdu odehrál a musí vzít za srdce snad každého. Nutno ještě vyzvednout skvělé herecké výkony a odkaz, který nám film dává: lidi, nebuďme svině. (30.07.2015)

Mé srdce pohřběte u Wounded Knee není western v klasickém smyslu, ale spíše televizní hraný polodokument o vybíjení indiánů. Bohužel velmi nudný, něco jako Doktorka Quinnová, i když spousta scén včetně bojových byla natočena s dostatečným rozpočtem. Rozhodně do Tance s vlky to má s kvalitou daleko, asi jako indiáni v 19. století do rovnoprávnosti s bílými. Trailer: http://www.youtube.com/watch?v=irjRMmQ1n-A (13.06.2010)

Jedná se v prvé řadě o historický film, nedočkáme se tedy zobrazení indiánských tradic, kultury a spirituality, jako v jiných novodobých indiánských filmech. Zde vidíme snahu o pokud možno maximálně objektivní pohled na události předcházející nechvalně proslulému masakru u Wounded Knee. Určitě stojí za zkouknutí a je škoda, že takovéto filmy nevidíme v kinech. (07.09.2007)