Kainova výchova

Hodne slusnej thriller. De Palma celej film natocil tak, ze vypada jako silene starej, dlouhy zabery, dramaticka hudba a docela zamotanej pribeh, diky ruznejm snum a flashbackum. Jen tu smrt manzelky sem nak nepochopil. A konec se fakt poved. Hlavni klad je urcite John Lithgow, kerej si poradil se vsema 5 rolema. Nejvic se mi libil jako Dr.Nix, pak Cain, pak Margo, pak Josh a nejmin jako Carter, i kdyz to byla vlasne jeho hlavni role. De Palma natocil lepsi kousky, ale za tenhle se stydet nemusi. (13.09.2006)

Brian De Palma ve svých filmových dítkách sice vykrádá Hitchcocka, ale pravdou je, že tyhle thrillery, často o poruchách osobnosti, mu svědčí jako málo komu. De Palma je hračička a velký detailista, což je naprosto odzbrojující kombinace, díky které si můžeme vychutnat mnohdy fascinující obrazy a kamerové hrátky, něco jako střihem nepřerušený čtyřminutový záběr několika postav, které společně procházejí několika patrovou budovou. Je sice pravda, že samotné závěry nemá nijak šokující a plné překvapivých zvratů, což byl problém i u staršího snímku Oblečen na zabíjení, ale jenom kvůli tomu na jeho filmy nekoukám. Výbornou volbou bylo obsazení Johna Lihtgowa do hlavní role Cartera Nixe, jehož rozštěpění na několik rozdílných osob jsem mu sežral i s navijákem. Jeho precizní práce s prudkými změnami ve tváři, zabarvení hlasu nebo řečí těla si u mě vyžádalo ocenění nejvyšší. A když navíc vzpomenu hudebního mistra Pina Donaggia, není o čem diskutovat. (14.05.2011)

Brian De Palma je lepší režisér než scénárista, a tak jeho za vlasy přitažený scénář o únosech dětí a pokusech na nich drží nad vodou právě výborná režie, která se snaží jít ve šlépějích slavných thrillerů A. Hitchcocka. Záměrně je snímek natočený tak, že na první pohled vypadá o nějakých třicet let starší. Krimithrillerů a hororů o rozdvojení osobnosti už kinematografie vyprodukovaly spoustu a Kainova výchova do absolutní špičky nepatří, ale John Lithgow svého psychopata zahrál nesmírně přesvědčivě a vyhrál si se všemi nuancemi, které tahle role nabízí. Lepší tři hvězdičky. Celkový dojem: 65 %. Kdybych byl psychiatr, asi by šlo mé hodnocení dolů a v komentáři by se objevila nejedna profesní výhrada... (07.08.2010)

Téma rozdvojené či roztrojené osobnosti není ve filmu tak frekventované, jak by se mohlo zdát. Jasně, duševních poruch jsme na plátně viděli dost, ale vyložené „já nejsem já“ jsme zažili kupříkladu u klasik jako Klub rváčů nebo Psycho. Tady je magorem dětský psychiatr, jinak oběť praktik svého otce. Sleduje ho provokativní autor, který má za sebou řadu zajímavých kousků, žánrový experimentátor, který se občas ukáže jako cynický pošuk: Brian De Palma. Chvíli sledujeme solidně se vyvíjející příběh, vzápětí De Palma předloží bizarní zvrat nebo hodně dlouhou scénu. Celkově jsem si to ale úplně neužil. Nicméně řemeslně velmi dobré, John Lithgow znovu přesvědčivým psychopatem. (02.05.2021)

Já mám divné filmy rád, ale Kainova výchova není dostatečně divná na to, aby mě zaujala, ani natolik normální, aby mi nepřišla divná. Většinu času jsem u toho filmu protrpěl, byl mi vyloženě protivný a kdyby na tom nebyl řemeslně tak dobře (procházka budovou na jeden záběr), dal bych mu bez milosti dvě hvězdy. (16.05.2010)