Nesmrtelná milenka (TV film)
Dokumentární
Česko, 2005, 53 min
Režie:
Josef CísařovskýHrají:
Martin Táborský, Ladislav MrkvičkaObsah
-
Příběh osudové lásky L. van Beethovena a dvou českých badatelů, kteří se rozhodli odhalit totožnost slavné "Unsterbliche Liebe". Beethovenovy milostné dopisy neznámé ženě, osudové lásce, byly zveřejněny v roce 1840 v knize Biografie von Ludwig van Beethoven. Jejich zveřejnění odstartovalo "hon na nesmrtelnou milenku". Protože Beethovenovým životem prošlo několik více či méně osudových lásek (žačky, dedikantky jeho skladeb, možná dokonce i Beethovenova švagrová Johanna) podezřívali badatelé řadu vdaných i svobodných žen. Z jejich bádání vzešly nakonec dvě favoritky: Antonie Brentanová a Josephina Brunswicková. Do učených diskuzí o tom, která z nich je ta pravá, vstoupil v polovině 20. století český archivář Josef Čeleda s variantou třetí: pečlivým studiem knih lázeňských hostů objevil totiž pozoruhodné shody mezi datací několika pobytů šlechtické rodiny Esterházyů a Ludwiga van Beethovena v západočeských lázních a datací dopisů "Nesmrtelné milence". Josef Čeleda se svou teorií u německých hudebních vědců neuspěl. Jeho štafetu však převzal v té době začínající hudební historik PhDr. Oldřich Pulkert, který vám také v dokumentu Josefa Císařovského tuto smělou teorii o identitě Beethovenovy Nesmrtelné milenky odhalí. (oficiální text distributora)
Příběh osudové lásky L. van Beethovena a dvou českých badatelů, kteří se rozhodli odhalit totožnost slavné "Unsterbliche Liebe".
Beethovenovy milostné dopisy neznámé ženě, osudové lásce, byly zveřejněny v roce 1840 v knize Biografie von Ludwig van Beethoven. Jejich zveřejnění odstartovalo "hon na nesmrtelnou milenku". Protože Beethovenovým životem prošlo několik více či méně osudových lásek (žačky, dedikantky jeho skladeb, možná dokonce i Beethovenova švagrová Johanna) podezřívali badatelé řadu vdaných i svobodných žen. Z jejich bádání vzešly nakonec dvě favoritky: Antonie Brentanová a Josephina Brunswicková. Do učených diskuzí o tom, která z nich je ta pravá, vstoupil v polovině 20. století český archivář Josef Čeleda s variantou třetí: pečlivým studiem knih lázeňských hostů objevil totiž pozoruhodné shody mezi datací několika pobytů šlechtické rodiny Esterházyů a Ludwiga van Beethovena v západočeských lázních a datací dopisů "Nesmrtelné milence". Josef Čeleda se svou teorií u německých hudebních vědců neuspěl. Jeho štafetu však převzal v té době začínající hudební historik PhDr. Oldřich Pulkert, který vám také v dokumentu Josefa Císařovského tuto smělou teorii o identitě Beethovenovy Nesmrtelné milenky odhalí. 
