Bratři

Jednoduché drama, které poukazuje, jak krutost války dokáže ovlivnit vzorného vojáka a jeho rodinu. Opět musím upozornit, že tohle už člověk jistě několikrát viděl, ale opět musím připomenout, že to vůbec není na škodu si podobné téma zopakovat. Režie se může zdát nudná (pro někoho asi nudná je), ale podle mě je vedena pomalu a nenásilně. Každý si tak stihne nadýchat té atmosféry, která právě probíhá pod taktovkou „zkušených“ herců. Natálce věříte každičkou chvíli, i přestože v nejhorším dni svého života vypadá jako modelka. Jakeovi bych hned skočila do náruče, i v tu chvíli, co by po mě házel ty klíče. Mé hormony se plaší. Jak je možně, že mi trvalo tak dlouho si všimnout, jak skvěle hraje a že je opravdu kus chlapa? (Prince si musím co nejdříve zopakovat) Ale pavoučí muž jim to kazil… Celý film se tváří prakticky stejně, takže mu pak závěrečný výstup chtě nechtě nevěříte. Bratři nepatří mezi špičku válečných dramat, ale je příjemné vidět i jiný pohled na věc. (21.08.2010)

|| Scenár: David Benioff / Based on Brødre by Susanne Bier and Andres Thomas Jensen | Hudba: Thomas Newman | Produkcia: Michael DeLuca, Sigurjon Sighvatsson, Ryan Kavanaugh | Distribúcia: Lionsgate, Relativity Media | Štúdio: Michael De Luca Productions, Relativity Media, Sighvatsson Films | Rozpočet: 26 miliónov $ | Tržby: 43,318,349 $ || Opäť herecky neprekonateľný Gyllenhall, ktorý si kradne celý film pre seba. Natalie hraje obyčajku neobyčajne dobre, a Maguire sa tiež veľmi snaží, ajkeď v jeho tvári ešte stále občas vidím pavučieho muža - to tak s komixovými hrdinami býva - prirástu k jeho osobnosti. Dej veľmi neprekvapí, skôr len kvalitne a silno potvrdí, čo si o vojne človek myslí... a správne: Vo voje nie je víťaz, sú len dvaja porazení... (10.11.2011)

Scénář: David Benioff .. Americký rodinný syndromek (tentokrát) z Afghánské války. Uplácaný co nejpřijatelněji pro celou rodinu, až se divím, že takhle v ničem výrazně nevyčnívající snímek distribuuje zrovna ostrá stáj Lionsgate, který se, jako jedna z mála, nebojí jít za hranice všednosti. Předlohu jsem neviděl, takže nevím, s jakými výrazovými prostředky pracují tam, ale zde se zaryjí do paměti jen Tobey Maguire a také píseň od U2 (Sheridan je s Bonem kamoš snad odjakživa..). První půle je dost nevýrazná a celkem povrchní, zejména na rozehrání větších dramatických chvil bratrského souznění, které by měli diváka v půli druhé zasáhnout. Chyba bude možná právě už v předloze, protože Susanne Bier na papíře zas tak výrazný tvůrce není. Padík. (30.12.2009)

"NOBODY CAN REALLY BE TRAINED TO WATCH SOMEONE DIE." ----------- Najhorším aspektom celého filmu bolo práve to najdôležitejšie - Toby Maguire. Jeho výzor sa hodí skôr na roly pohodových dobrákov. Ani drsný účes a tvrdý pohľad na tom nič nemení. A možno práve o to tu ide. Že takúto nepríjemnú diagnózu dostane ktokoľvek. Aj z ružového zajačika na baterky Duracell sa môže stať nebezpečný jedinec. PTSD som intenzívnejšie prežíval v Man Down, i keď celkové spracovanie fandí v prospech dvoch bratov. Záver prišiel moc rýchlo. V podstate to, čo sa má diať, sa deje až po hodine, preto nie je dôvod čudovať sa, že zvyšných 40 minút sa zdá byť nedostačujúcich. Nehovorím to tak často, ale naozaj by to chcelo dlhšiu stopáž a hlavne smerodajné finále. Tieto otvorené ukončenia mi už lezú krkom. (02.07.2018)

Chybí patřičná hloubka a Sheridan až příliš spoléhá na vyvolávání emocí skrze trochu kýčovitou kameru a líbivý soundtrack, nicméně parádní herecká sestava odvádí maximum (i děti) a jak vyústění v Afghánistánu, tak závěr na americkém předměstí vtahují do plátna a zároveň zarážejí do sedačky s mrazivostí chladících boxů od Algidy. 7/10 P.S.: Gyllenhaal potvrdil, že dokáže hravě přepínat mezi drsňákem a romantikem. Tedy že zvládá vše potřebné pro perské princátko. (07.02.2010)