Kletba Měsíčního údolí

Film je evidentně určený dětem, což je u filmu pro děti vlastnost a ne vada. Pokud někdo lehce naivní film, spoléhající víc na vnitřní kouzlo a pohádkové ´samo sebou´ odsuzuje pro nedostatek logiky, měl by zauvažovat nad tím, jak věci vnímal ve svých třeba osmi letech a jak přijímal Nekonečný příběh nebo Alenku v jinoříších. Kletba je primárně určena mezi dětmi pro holčičky a ty budou jistě spokojeny. Sympatická hlavní hrdinka, sympatická a krásná Laskavka (kdybych chovala lidi, rozhodně bych chtěla mít Nataschu v chovu), velmi hezký strýček, bláznivý kuchař, osobitě padoušský padouch, nádherné šaty, nádherné interiéry, exteriéry a další teriéry, jen ten lev je digitální tak, že se při jeho objevení na obrazovce rozblikají na pozdrav všechny věci v domácnosti, co jsou made in China a blikat mohou, a blikají i některé z těch, co blikat nemohou. Film diváka navíc vizuálně postavou Robina připravuje na Mechanický pomeranč, to by snad měl ocenit i divák snobsky intelektuálně nabubřelý. No a nebo taky ne. (17.03.2017)

Začátek je docela příjemně natočen a mnohé slibuje. Pravda, rádoby vtipná postava chůvy je leda otravná, ale pořád se to dá. Pak přijde četba z knihy, první mizerné triky, ale vem to nešť, jen kdyby to mělo nějakou zápletku... Ale co si mám představit pod pojmy "princezna měsíčního údolí", "naprosto neuvěřitelné kouzelné měsíční perly", a co vlastně tam vzniklo za pseudokonflikt? Potenciál zde je, nějaký ten vizuál také hraje do noty, ale zcela to rozbíjejí chaotická pravidla tohoto světa, kde se může stát cokoliv, a kde kdokoliv je kýmkoliv a současně ničím, a stát se může jakákoliv věc... (Strýc jí vezme knihu, a pak se ani nediví, že si ji navzdory zákazu vzala zpět. Holka vejde do města v nápadných šatech, kde jinak všichni jsou včerném, a nikdo si jí nevšimne. Chtějí ji mrtvou, ale nezabijí ji, jen šoupnou do vězení. Při útěku ji honí jeden strážný... Apod.) Jak se pak o někoho bát, jak si někoho oblíbit, když je to vlastně jedno? (06.07.2011)

Je strašně těžké natočit dobrou fantasy. Respektive natočit fantasy počin alespoň tak, aby nechutnal jako x-krát použitý sáček čaje. V tomto případě se ne jen dlouho vyluhovalo, ale též šilo a zapošívalo velmi horkou dratví. Jako pozitivum beru účast kvalitních herců. Jinak pociťuji značné rozpaky (vždyť i poměrně nudné Inkoustové srdce mělo větší drive). Dobře mi tak... P.S. flanker.27 má pravdu. (11.01.2011)

Scénář: Graham Alborough, Lucy Shuttleworth .. Sterilní propojení dvou světů, staroanglického venkova a přídavné historické fantasy. Průměrný příběh, který je v jádru tak ohraný, že z toho ani Gabor Csupo nedokázal vykřesat poutavou podívanou. Snaživé po herecké stránce (Dakota Blue Richards se nám zapracovává a pro úsměv Nataschi McElhone mám slabost), se slabými triky, skromnou výpravou, kapkou infantilního humoru a výsledkem, který (a to ještě ztěžka) nadchne jen dětské zástupce z řad obecenstva. ___ V podstatě vzorová sériovka současného filmového formátu "dětská pohádka." 40%. (01.06.2009)

Zatímco si Gabor Csupo vytvořil jméno na svém debutu Most do země Terabithia (2007), ve stejné době se prosadila také Dakota Blue Richards ve Zlatém kompasu (2007). Tito dva byli tedy spojeni v nejnovější adaptaci klasické dětské literatury Malý bílý koníček Elizabeth Goudgeové a navázali na seriál ze začátku 90. let, který tehdy koprodukovalo také Česko. Kletba Měsíčního údolí je velice imaginativní fantasy zasazená částečně do viktoriánské Anglie, částečně do fantasy prostředí. Skvělé jsou kostýmy a speciální efekty. Obsazení je ideálně typizované podle vlastností daných postav. Dakota Blue Richards má v sobě cosi nadřazeného, Juliet Stevenson cosi mateřského, Tim Curry je klasik komediálního šílenství a Natascha McElhone a Ioan Gruffudd tvoří ideální pohádkový pár s jemným odstínem odvěkého problému Romea a Julie. Je zajímavé, že herečka Juliet Stevenson se objevila už v jiném filmu maďarského režiséra – v Božské Julii (2004). (25.10.2010)