Vicky Cristina Barcelona

Konečně, Woody Allen je opět ve své vrcholné formě! Jako vševědoucí vypravěč a hypertrofovaný intelektuální glosátor ustupuje trochu do pozadí a jeho tvůrčí proces se začíná sbližovat s řemeslně dokonale zvládnutou filmovou řečí - Woody Allen stále více vypráví i obrazem. Netřeba asi zdůrazňovat, že si při možnosti vybrat si téměř jakýkoliv hvězdný ansámbl může takovou (mírnou) proměnu dovolit - obsadit takové výjimečné herce (to jemné předivo vztahů nastínili a sehráli skutečně dokonale) znamená poskočit o několik tvůrčích dekád dál. Vicky Cristina Barcelona tento tvůrčí přerod (zřejmý někde od období snímku Celebrity) zřejmě završuje - Woody se asi definitivně přerodil z herce/samorežiséra na skutečně originální a osobitou režisérskou hvězdu... (30.12.2008)

Woody Allen má fantastické umění vyprávět a dokovaď mu budou síly stačit, bude asi jediný, který to divákovi bude cpát na plátno a tímpádem ho plně uspokojovat filmy, které sám napíše a později také natočí. Vicky Cristina Barcelona na jednu stranu není nijak neobvyklý film, co se příběhu týče, ale má tak dokonalé umění dialogu, že se od toho nedá odtrhnout a musí se to dokoukat na jeden zátah, to je prostě povinnost. Přitom film se odehrává v prosluněné Barceloně a Oviedu, a to pro mě v těchto zimních dnech je něco jako pohlazení po duši, protože už mám té zimy pokrk. Takže představte si nový film Woodyho Allena sami. Jestli ho máte rádi, budete se bavit. Má svůj osobitý styl, kterému vévodí humor a umění vyprávět, tady humor trošku nechal stranou, každopádně vyprávění upustil uzdu a huba mu mele ostošest. (18.01.2009)

Woody Allen opět sonduje partnerský život, tentokrát v panenské Barcelóně, obklopen krásnou Scarlett, Rebeccou a Penélope. Narozdíl od vynikajícího Match Pointu, kde šel příběh opravdu do hloubku vztahů a zaobíral se jimi ze všech úhlů pohledu, se ve Vicky Cristina Barcelona jedná pouze o povrchní story dvou slečen, jenž ztrávili prázdniny v daleké zemi, kde každá z nich propadla lásce stejného muže a každé to přineslo něco jiného. I přes gradování děje plného zvratů a nevěr, se ve finále nic (jako v reálném životě) nevyřeší a nezmění. Tato souhra romantický hříček nakonec vede k naprosto logickému a přesto nezajímavému konci, kde se naše dvojička vrátí do starých kolejí a svoje láskyplné prázdniny nechává za sebou. Režisér opět typicky nezklamal, ale také nepřinesl nic nového a proto stále platí jeho "Hra Osudu" za nejlepší film posledních let. (06.02.2009)

Na stará kolena Woody Allen nějak chytil novou uměleckou mízu a dokáže přinejmenším každým druhým filmem, které konec konců chrlí kulometným tempem, překvapovat. Po jeho Matchpointu jde v krátké době o druhý kousek, kde bych jeho typický styl hledal jen s obtížemi. Dlouhou dobu, v podstatě celou první polovinu stopáže, jsem se do snímku nějak nedokázal vnořit, ale s každou další minutou mě tenhle boccacciovský propletenec vztahů a milostných vášní chytal víc a víc. Na rozdíl od svých starších komedií ubral Allen na svých typických dialogových fórcích, vynechal postavu neurotického intelektuála a soustředil se na skupinu lidí, kteří mají problémy se svými city a touží po něčem, co je jim momentálně nedostupné. Ty nevěry, svádění, odmítání a trápení jsou podány přesvědčivě a mají svůj půvab, zvlášť když tvoří pozoruhodný mnohoúhelník. Nejde sice podle mého o vrchol Allenovy tvorby, ale Vicky Cristina Barcelona určitě patří k tomu lepšímu, co režisér stvořil. Celkový dojem: 80 %. (24.05.2010)

Opojná prázdninová romantika, která má ostrých hran na rozdávání. Woodyho scenáristické pero je ostřejší než kdy jindy, a i když svíravou londýnskou atmosféru Match Pointu vyměnil za uvolněnou španělskou morálku a pestrobarevné záběry nádherných lokací i herců (platí víceméně o všech, kdo se mihnou před kamerou), není sporu o tom, že do námětů čím dál tím výrazněji pašuje skepsi z toho, že pravá láska je jako ryba, co vám na poslední chvíli proklouzne mezi rukama. Chybující a tápající hrdinové naštěstí nepřestávají lovit a jejich emocionální horská jízda se alespoň na stovku minut stane tou vaší. Chytré, smyslné a s chuťovým jazykem, který vás donutí popřemýšlet o výletu mezi horkokrevné Španěly. Nevím, kde se to v tom staříkovi bere, ale životní energie má na rozdávání a zvládá ji bezztrátově rozdávat všem, kdo mají chuť dohlédnout dál než k pohádkově dokonalým loknám Scarlett Johansson nebo čarokrásným kadeřím Penelope Cruz. Tenhle film totiž nejen dobře vypadá, on i hrozně dobře chutná. Ještě jednu porci. Prosím... (26.12.2008)