Sedm životů

Výběrčí daní Ben Thomas (ve skutečnosti se tak nejmenuje a za úředníka se pouze vydává) způsobil před časem strašlivou automobilovou nehodu, tak strašlivou, až při ní přišlo o život sedm lidí. Od té doby se kaje a stává se strůjcem štěstí sedmi vybraných cizích lidí, kterým osud nepřál. K tomu, aby pomohl změnit jejich pohnutý osud, mu stačí maličkost - musí mít absolutní jistotu, že se jedná o hodné a slušné lidi. Režisér Gabriele Muccino podnikl velký (vyděračský) útok na divákovy city a smysly, podstatně méně řešil kvocient pravděpodobnosti příběhu. Byl naprosto spokojený, když Will Smith svůj part zahrál jako Denzel Washington, i když byl u toho mírně nesympatický. Neřešilo se, jaký byl Ben v minulosti, jestli to byl takový dobráček, nebo to byl egoistický zmrd, který chce jen ulevit svému svědomí. Nehoda je prezentována z flashbacků, je technicky vyšperkovaná. Za technická kritéria filmu se film dostal vysoko. Relativně vysoko hodnotím i příběh, jež má dávku neotřelosti, když chce, má diváka tam, kde potřebuje mít, podmanivá kamera, hudební podklad, to celé dokreslují. Když je to tak pěkně a působivě natočeno, dají se odpustit i občasně zdlouhavé pasáže, které se s klidem daly vypustit, aby film taky nabral nějaké tempo. Takových dvacet minut nadbytečných kokotin dolů a nebylo co řešit. Muccino je rozhodně zajímavým typem režiséra, co v dramatech umí náležitě plavat, i když příště by mohl plavat k břehům o půl hodiny rychleji. Ve filmu svůj důležitý part hraje také jedovatá medúza, kterou hlavní postava chová v akváriu a která může být i netrpělivá, když na to přijde. Ještě než se Will Smith odporoučel z první herecké ligy, zanechal po sobě tenhle (za)jímavý film, který si nepouštějte, není-li vám dobře na duši. Já jdu vypracovat seznam věcí, které potřebuji, aby mně Ben Thomas zařídil. Doufám, že neprokoukne, že nejsem hodný. Jsem nevděčný parchant. 80% (03.12.2015)

Musím říct, že filmy, u kterých ještě ani v třetině nevím, o čem jsou, ve kterých se dvě postavy pět minut baví o něčem, o čem já nemám ani páru, mě neuvěřitelně rozčilujou. Každopádně tohle byl zajímavý námět, proměněný v průměrný doják. Hlavním kladem filmu je rozhodně vedlejší herecké obsazení, plné neokoukaných tváří, méně už tak obsazení hlavní role. Přiznám se, že Smithův stále konstantní trpitelský výraz v obličeji okořeněný občasnou glycerinovou slzou a stále stejná poloha hlasu už mě na konci filmu nudily, ne-li přímo sr..y. Agent Jay nebo detektiv Mike Lowrey, to jsou role, které Willovi sluší. Ale do filmů, které mají potenciál prověřit skutečný herecký talent, bych se příště na jeho místě raději nepouštěl. (23.10.2009)

Tak pro začátek, mám hodně rád Willa Smithe. Jeho filmy povětšinou sleduji s velkou chutí a ani Sedm životů nebylo výjimkou. Stačí jeden velký herec a film má o diváky postaráno. Bohužel Gabriele Muccino to věděl, a tak si svou slávu užil a trochu to přehnal. Lidské drama, které má od první do poslední minuty hrát na vaše srdeční svaly a slzné kanálky se snaží. Bohužel, ve filmu už po prvních minutách lze nalézt stopy po všem. Když se vám to podaří jako mě a prohlédnete nejen postavu Willa Smithe, ale i jeho "důvody" film se začíná vléct. Zachraňuje to právě Will s Rosarii Dawson a např Woody Harrelson (jeho Ezra mohl mít více prostoru...). Výsledek? Dojemné, ale natahované drama, které kdyby trvalo hodinu a půl, tak neváhám věnovat 4*, ale s délkou kolem dvou hodin to opravdu nejde. I když dojemnost závěru je zaručena na hodiny dopředu... Nelze se ubránit, ale také na tom nelze postavit film. PS: už nechci rybičky, od teď jedině medúzu... (05.03.2009)

Muccino je klasický dřevorubec Drnec, tlačí na pilu, aby kmen co nejdřív přeřízl. Pomáhat bližnímu svému je nádherná věc, ale konec tohoto filmu obrátil celé vyznění naruby. Těch několik velmi dojemných scén z průběhu filmu totálně odpálil ten nesmrdutější konec, díky němuž považuju už celý film za bezmála falešný, emočně levný a povrchní, i když to tak na první pohled nevypadá. Ale když si domyslím své vlastní finále, zůstane mi v hlavě krásný vztah s umírající dívkou a slepým klavíristou, který sám o sobě na 3* vystačí. Woody Harrelson, Rosario Dawson a tentokrát pro mě i Will Smith zaslouží pochvalu za dobré empatické vcítění se do svých rolí. Balanc na hranici levného kýče á la Made in China a vcelku působivého lidského dramatu se podařil ukočírovat přesně do scény, kdy se podruhé objeví Smith v telefonní budce, pak následuje scénaristický smrdutý odpad. PS: Na kompletní dárcovství vnitřních orgánů tu máme naše adrenalinové motorkáře, kteří k tomu svou hloupostí vědomě směřují...bohužel. (11.12.2009)

"Dneska si chci zabrečet", říkala jsem si při výbírání filmu, na jaký se dnes podívám. Seven Pounds byla v tomhle ohledu rozhodně správná volba. Je to doják jak se patří, zpočátku zahalený tajemstvím, které nám děj postupně odkrývá až je úplně jasné, kam to vše směřuje.. Myslím, že dobrý člověk (takový, jakého by vybral Tim(:) v tom neuvidí "nudný a průhledný útok na divákovy city" a spíše bude mít po zhlédnutí chuť také lidem nějak pomáhat (byť jen na sekundu, přičemž ho to hned přejde..). Jen mě mrzí, že nebylo víc prostoru věnováno slepci... Každopádně Smithovi definitivně odpouštím Muže v černém a klaním se jeho hereckému umu. A na tohoto režiséra si odteď budu dávat pozor! (08.01.2013)