Sedm životů

Viděl jsem mnohem víc průhlednějších a sentimentálnějších snímků, nicméně Smithova druhá spolupráce s Italem Gabrielem Muccinem mě semlela až podezřele silně!! Pánové to vzali od podlahy a mě si dokonale získali. Základní myšlenka může být i poněkud vlezlá a zcela jistě neuvěřitelná (promyšlené vykoupení sedmi ztrápených osudů), jenže emoce se tu dávkují pomalu, vkusně a působivě, což jsem byl ochoten akceptovat. První polovina prakticky nedává moc berliček, je strukturována poměrně nejasně, brzy jsou však karty rozdány a záleží na divákovi, jak se tím vším nechá ovlivnit. Nemůžu rozhodně souhlasit s tím, že se tu společně s hlavní dějovou linkou (srdečními problémy pronásledovaná Emily) schyluje k lacinému ždímání emocí. Jasně, hlavní hrdina tu bojuje proti větrným mlýnům a chodí kolem horké kaše v podivné dramatické stavbě, ale srovnávat námět s libovolným dílem Esmeraldy mě coby diváka minimálně uráží. Režisér to celé umně posouvá až ke kýženému finále, které má až nečekaně silný náboj. Ví, jak nasvítit scénu, jak zachytit ten správný detail, čímž se pohybuje na hranici artově vyhlížejícího dílka. Dojemná atmosféra, lahodné záběry, klavírní omamné melodie (Angelo Milli), vlnící se medúza, skvostná milostná sekvence!! Kdo tohle považuje za sterilní, kdo ví mu pomož. Dlouhé měsíce se mi nestalo, že bych se zhruba po padesáti minutách filmu, který mě do té doby popravdě příliš neoslovil, nechal tolik ukolébat. Celé to funguje jako dobře namazaný stroj na Emilyna svatební oznámení. Ambiciózní scénář, nadprůměrné řemeslo, další úchvatná kreace Woodyho Harrelsona („You must be Emily.") ve vedlejší roli (No Country for Old Men) a nakonec Rosario Dawson („Jen abys věděl, bývala jsem vážně sexy. Jako opravdu hodně sexy."). Na plátně natrvalo ukotví sice až v druhé polovině, její přirozenost ale nemůže nestrhnout!! V mých očích je na emocionálně vypjaté role - když se tedy nenechá ukecat Kevinem Smithem - rozená. A samotný Will Smith, sžíraný chybami z minulosti, jak divákům, tak akademikům hravě dokazuje, že vedle komerčních projektů s přehledem utáhne i roli hodnou nějaké té nominace. Nezajímá mě, co se kde píše, po předlouhých měsících dávám plné hodnocení... Na podruhé člověk zachytí ještě další drobné detaily. Nic pro cyniky a rádoby filmové vědátory!! 90% (11.02.2009)

Muccino je klasický dřevorubec Drnec, tlačí na pilu, aby kmen co nejdřív přeřízl. Pomáhat bližnímu svému je nádherná věc, ale konec tohoto filmu obrátil celé vyznění naruby. Těch několik velmi dojemných scén z průběhu filmu totálně odpálil ten nesmrdutější konec, díky němuž považuju už celý film za bezmála falešný, emočně levný a povrchní, i když to tak na první pohled nevypadá. Ale když si domyslím své vlastní finále, zůstane mi v hlavě krásný vztah s umírající dívkou a slepým klavíristou, který sám o sobě na 3* vystačí. Woody Harrelson, Rosario Dawson a tentokrát pro mě i Will Smith zaslouží pochvalu za dobré empatické vcítění se do svých rolí. Balanc na hranici levného kýče á la Made in China a vcelku působivého lidského dramatu se podařil ukočírovat přesně do scény, kdy se podruhé objeví Smith v telefonní budce, pak následuje scénaristický smrdutý odpad. PS: Na kompletní dárcovství vnitřních orgánů tu máme naše adrenalinové motorkáře, kteří k tomu svou hloupostí vědomě směřují...bohužel. (11.12.2009)

Možná měknu, možná mám jen emočně citlivější období, možná zkrátka jen miluju ten pocit, kdy se mi na krátký okamžik zamlží zrak a celým tělem projede silná vlna zamrazení, která se odrazí od vnitřní strany spánku a skončí v zádech; přesně na tom místě, kam dosáhne právě jen tento pocit. Krásný příběh. Chápu, lidi mají dost všeho, co hraje na city. Myslím, že například můj komentář k Austrálii by mnozí zařadili i pod tento snímek. Skutečně, všude kolem nás je citové vyděračství. Já si ale radši z televize odladím Novu než abych přestal sledovat filmy podobné tomuto. Nádherná práce. Počínaje citlivou kamerou, vkusnou hudbou a konče upřímným Williho pohledem. Chtěl bych mít takového anděla. Děkuju za zážitek. (19.05.2009)

Samotná myšlenka filmu je zajímavá, konec docela působivý (i když v posledních minutách už zase až moc okatě dojímavý), ale cesta k němu je zdlouhavá a značně nezávižná, takže jsem se ho pro samou ospalost málem nedočkala. Film mě zkrátka příliš nebavil, přes nastolené téma se mi zdál o ničem a doják na konci mi to prostě nevynahradí. (30.06.2009)

Přestože film tlačí hodně na city (což vlastně má za úkol), tak se mi vcelku líbil. Will Smith podal opět bezchybný výkon a režisér Gabriele Muccino se o hvězdičku zlepšil od předchozího Hollywoodského filmu Pursuit of Happyness. A doufám, že společně jako dvojice herec-režisér (podobně jako Tim Burton- Johnny Depp) vytvoří ještě pár zajímavých filmů, kde se opět budou snažit diváků dostat slzy do očí. Líbí se mi originální nápady v ději jako je stylový konec s medůzou. Všechny otevřené kapitoly mají svůj konec a vy nemusíte na konci nic dalšího řešit. Proč tohle, proč tamto... Já si kladu jedinou otázku, proč tu všichni řešíte Oscary? :) (27.12.2008)