poster

Až do města Aš

  • Slovensko

    Až do mesta Aš

  • anglický

    Made in Ash

Drama

Slovensko / Česko, 2012, 84 min

Režie:

Iveta Grófová
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • T2
    **

    Cinematik report: Slovenský film Až do mesta Aš, ponúkajúci nezvyklý pohľad do života dievčaťa putujúceho za prácou z východného Slovenska až na západ Čiech. Na pomery našej kinematografie ide o nezvyklý štýl prezentácie obrazu a samotného obsahu, ktorý ukáže surový a drsný pohľad na život žijúci na hrane možností. Na filme je citeľné že tvorcovia chceli ponúknuť niečo nové, niečo na naše pomery originálne a treba z časti uznať že im to vychádza, lebo vizuál ponúka rôzne perspektívy vnímania obrazu, či už cez čiastočne rozmazaní obraz, delení, zdvojení či animovaný. Na celom filme najviac zaujmú pestré animácie, tie prevažne vyjadrujú pocity hlavnej utrápenej hrdinky a ponúknu dejové podfarbenie, ktoré sa nám nedostáva v potrebnej intenzite z hranej prezentácie. V každom prípade film dosť spestril našu spiacu kinematografiu. /videl v kine: 40%/ (videl na festivale Cinematik 2012)(10.9.2012)

  • Slarque
    **

    Původně to měl být dokument, ale postupně se přerodil v celovečerní hraný film. Obsazeny byly neherečky a neherci, všechno působí velmi autenticky, občas se zablýskne scéna jak z dob slávy československé nové vlny, ale jsou tu i nějaká ta „ale“. Zatímco úvod z vesnice u Bardejova nám řekne o vyrůstání v cikánské komunitě víc než celý Šulíkův Cigán, po přesunu na daleký Západ už se neděje nic, co by divák nečekal. Všechno jde po očekávané cestě a příběh lehce nudí. Ze dvou hlavních hrdinek je ostatně zajímavější ta Ukrajinka, jenže má mnohem méně prostoru než hlavní romské děvče. Nehledě na to, že kvůli jejich hereckým limitům film stejně nemohl jít moc do hloubky. Přes nepochybný potenciál u mě průměr (50%).(5.7.2012)

  • NinadeL
    *

    Na přímé lince s Housaty a Džusovým románem pokračujeme s opusem pro mobilní telefon Až do mesta Aš. Díky pánu bohu za ty dary, že ty sexuální scény byly rozmazané jak v deliriu tremens. Jinak bych naši milou Dorotku musela počastovat ještě spokojenějším hodnocením. Na závěr je samozřejmě nutné ukápnout slzu podle Silviina vzoru.(22.11.2012)

  • Matty
    **

    Obdivuji kuráž, s jakou mladá autorka vsadila na veristickou observaci, ale u toho můj respekt vůči filmu začíná i končí. Syrový styl, místy smazávající hranici mezi dokumentárním a hraným (stejně jako hranici mezi utlumenou a žádnou dramaturgií), slouží příběhu, jehož směr a (nijaké) vyústění dopředu lehko odtuší každý divák, který viděl nějaké sociální drama. Koncepčně není film úplně doladěný. Introspektivní animované sekvence, s oblibou používané v performativních dokumentech, jsou v rozporu s neempatickým sledováním protagonistky v hraných scénách. Postoj režisérky k Dorotě rozpačitě přešlapuje mezi „může si za to sama“ a „můžou za to druzí“. Václavova Cesta ven se v tomto smyslu vyjadřuje i za cenu jistých zjednodušení jasněji a úderněji. Vyjma jedné nepříjemné, ač nikterak explicitní sexuální scény nám film navíc nedává naplno zakusit svrab a hnus, do kterého hrdinka zabředla. Jako výpověď o neusměrňovaném dospívání zůstává Aš v míře otevřenosti daleko za srbským Klipem nebo izraelským Šestkrát. V kontextu slovensko-české kinematografie záslužný pokus o něco jiného, v kontextu současných festivalových dramat nic nového. 50% Zajímavé komentáře: Radko, Havenohome, Sandiego, Anderton(21.7.2014)

  • dopitak
    **

    Už druhým rokem po sobě vyslalo Slovensko do oscarové soutěže romského zástupce. Po loňském Cigánovi tentokrát Dorotu, která s nepříliš vyjasněnými okolnostmi přejede bývalou federaci napříč, aby se pokusila uživit jako šička v ašském závodě (přestože ve filmu vidíme maturitní ples Obchodní Akademie, na kterou dívka i přes nevůli rodičů chodí). Jaká "až do Aše" je: má mimořádně hnusnou kameru, která se za tvrzení o uměleckém či experimentálním formátu neschová, docela sympatickou hlavní hrdinku, a hodně divný styl vyprávění. Drama ledabyle oblečené do dokumentárního kabátku jen tak mimochodem líčí smutný osud hrdinky, jejíž osud by bylo (podle toho, co se ve filmu stane) možné napasovat na jakéhokoliv pracovitého ale neuznávaného cizince. Dozvíme se taková moudra, jako že "nejdřív dostane přednost (rozuměj práci) Čech a pak teprve zaměstnají Slováka" či dokonce " spoléhej se vždycky na sebe, žádnej muž není Pámbů". Ve filmu se mluví romsky, slovensky, nespisovně česky a na konci převážně německy. Kromě pohlednější kamery a rozhodnějšího výběru ze žánrů drama/dokument mi ve filmu chyběla erotika, kterou by člověk v příběhu ze západu republiky tak nějak čekal.(15.3.2013)

  • - Film byl navržen na Oscara americké Akademie filmového umění a věd v kategorii nejlepší cizojazyčný film. (JoranProvenzano)

  • - „Pre mňa bolo dôležité čo najautentickejšie zachytiť motivácie dievčaťa z tohto prostredia k drsným životným rozhodnutiam, ktoré sa na povrchu môžu javiť ako nemorálne,“ prezradila Iveta Grófová. (Zdroj: ASFK)

  • - Příběh filmu je inspirován osobními zkušenostmi Ivety Grófové z práce v textilní výrobně v Aši. (JoranProvenzano)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace