Perníkový táta - Série 2

Je to dobré. Baví ma to. Dejové zvraty sú zmotivované a celkovo sa to nesie vo veľmi dynamickom duchu. Ústredná dvojica sa skvelo dopĺňa a aj záver v sebe nesie akúsi predzvesť nepríjemných vecí, čo sa na dvojicu pomaličky ale isto zosúvajú. Prvé časti druhej série nervydrásajúce. Tie posledné zase dávajú veľký dôraz na vzťahovú zložku. Je to vyvážené. Poteší Saul ako človek s plánom. Teším sa čo prinesie tretia séria. Zatiaľ 2. séria - 80% (01.02.2019)

Viac dielov ohodnotených menším ako plným počtom, napriek tomu a možno aj práve preto je celá séria takmer stopercentná. Od tej prvej scenáristi aj herci prešli značným vývojom a držia opraty seriálu viac v rukách. Stále tu nehraje vždy logika čistú hru, Skylar nenapadne napríklad zavolať Waltovi, či došiel v poriadku k matke atp., čiže nemôžem povedať, že sa tu všetko drží v uveriteľných vodách skutočného života, ale máme tu aj chlapíka z ľudu v netradičnej situácii, takže to zase až tak nevadí. Každopádne veľké očakávania od tretej série sú úplne na mieste. (21.02.2018)

Stejně jako narostl počet dílů, tak vzrostl i můj zájem o seriál. Ale skoro jejich zdvojnásobení bylo možná až zbytečně moc ambiciózní, a tak už nebyly tolik plynulé, i když dokázaly pokaždé krásně nalákat, a to po celou sérii, jejíž vyvrcholení bylo pro mě vážně nečekané. Plusové body seriál získává i za malou a smutnou roličku Krysten Ritter. (01.09.2016)

Není to úplně šálek mýho čaje, chvílema už je mi to dlouhý, pokládal jsem si otázku, kterou dostala Waltova žena od Waltova onkologa: “Narodí se vůbec někdy to dítě?”, Waltův egoismus mě irituje a neimponuje mi, mám k tomu morální výhrady, ale srší to nápady a všechno tady dokonale sedí, proti tomu nemůžu říct ani popel, naopak opět po čase obdivuju vysokou úroveň americké seriálové tvorby. (12.10.2017)

Seriál má své kvalitně vybudované vrcholy v několika dílech rozesetých napříč sériemi, v nichž se spádově shromažďuje všechna mizérie světa křivd a bezpráví, a ty stojí za to prožít, ač mezi nimi má scénář spíše stabilně slabší rysy, jako třeba nemotivované twisty v chování postav či vztazích mezi nimi, ne vždy plně logické posuny v ději, a mnohokrát příliš jednoduše předvídatelné, až kýčovité sekvence scén. Umí ale pracovat s atmosférou a s hrou předzvěstí, předjímání, očekávání. A ty drsné vrcholové díly jednoznačně stojí za nějaké to utrpení mezi. Zatím se tedy dívám dál. *~ (16.12.2020)