Rozervaná objetí

Nevím, zda mě alespoň jednou Almodóvar dokáže nadchnout natolik, abych jeho počinu dal s čistým svědomím 5*, poněvadž ani v tomto případě nejde o výjimku, ale Rozervaná objetí řadím k těm zdařilejším režisérovým dílům. Zpočátku jsem hlavnímu představiteli tu slepotu moc nevěřil (na což je moje divácké oko zvláštně citlivé), ale nakonec mě o ní dokázal přesvědčit. A šlo o velmi dobré drama o jedné nešťastné lásce a tragédii, se zajímavým příběhem a výbornými hereckými výkony. Ve výsledku slušné 4* a mírné zklamání z toho, že Penélope Cruz nedostala více prostoru. (27.06.2013)

Je možné, že nechápu Almodovara (i když předchozí filmy, co jsem od něj viděl, co si pamatuji, se mi líbily víc) a třeba ho nechápou a nadhodnocují všichni ostatní (v rámci mého ega u mě vítězí tahle teorie). Viděl jsem od něj pár filmů, ale spoustu lidí o něm mluví jako o velmi komplikovaném a hodnotném tvůrci... Dle mého názoru jsou jeho filmy mnohdy až překvapivě dějové a divácky přístupné. Co mi dal tento film? Těžko říct... Překvapilo mě, že Almodovar tolik netématizoval homosexualitu a ani se nesnažil vytvořit umělý svět, kde nenormální je být heterosexuál.. Tím se film stává přijatelnější pro konzervativnější a lehce homofóbní jedince... Čím je tedy tento Almodovar výjimečný? Setkáváme se s celkem poutavým příběhem a postupně je nám rozplétaná jakási zamotaná historie... Jenže vlastně nic, co by se nedalo vytušit a nic nebudí žádné silnější emoce... Kamera je mnohdy celkem fajn, ale i tady byla série podivných manévrů, kterým nerozumím (dlouze přejíždějící kamera v dialogu). Divák tím má být upozorněn na to, že sleduje jenom film? Jedná se o poctu filmu jako médiu a kinematografii? A právě proto z velké části sleduje natáčení filmu, úryvky z natočeného filmu, dokumentování natočeného filmu a úryvky z dokumentu? Proto nám jsou převyprávěny dva náměty (upíři mě opravdu pobavili jako dlouho nic) a proto nás Almodovar vzal na exkurzy do Felliniovsko-Bergmanovské dvd knihovny hlavní postavy? Proto ty narážky na Audrey? A lze tím ospravedlnit to, že jsem občas měl pocit, že koukám na telenovelu? Film, který ve mě bohužel nic nezanechal. Budu rád, když mi někdo vysvětlí, že chyba je ve mně a v čem spočívají ty mnou přehlížené kvality. Nejlíp, kdyby to udělala samotná porota v Cannes a vysvětlila mi čím si tento film zasloužil svoji palmu (na rozdíl třeba od poslední Jarmuschoviny)... V lecčem mi film asocioval Hanekeho, který však dokáže podobnými motivy totálně sejmout a oněmět diváka na hodiny. Tenhle Almodovarův počin je oproti tomu jiná (nižší) liga. Nuda to není, těžce stravitelné také ne, ale ani nic výjimečného. (05.09.2009)

----- "Filmy se musí dokončit, i kdyby to mělo být poslepu." ----- Vášnivý i melancholický příběh zaslepené lásky a zničující žárlivosti. O muži, který musel pohřbít své jméno, aby dokázal dál žít ... a o zradě, která přinášela trvalou bolest. Příběh jako vystřižený z podřadné telenovely, ale zpracovaný s mistrovstvím, které ho povyšuje na umělecké dílo. (21.05.2012)

Zatím můj první viděný snímek od známěho tvůrce Pedra Almodóvara a moc poutavý mi zrovna nepřišel. Klasický nezajímavý příběh jako vystřižený ze současných tuzemských telenovel se tu vleče a nejenom že byl k postavám problém se dostat, oni ani nebyly zajímavý. V polovině druhé už to bohužel začalo nudit. Nic pro mě. (09.03.2010)

Velmi dobře zpracovaný film o nešťastné lásce, žárlivosti, zradě a o tajemstvích zdánlivě zapomenutých. Almodóvar zasadil tento příběh do třech časových linií ve kterých bylo poměrně jednoduché se orientovat, což bývá u jiných filmů někdy problém. Nádherná vztahová záležitost, kde vyčnívá role přesvědčivě zahraného Harryho, či Matea v podání Lluíse Homara. A pochopitelně Almodóvar moc dobře ví, proč obsadil opět Penélope Cruz do role Leny, které ta role opravdu sedla jak na míru šitá. Dalším plusem byl soundtrack Alberta Iglesiase a mně se navíc moc líbila písnička Werewolf od mojí oblíbenkyně Cat Power. (13.09.2012)