Nikdy to nevzdávej

Podle názvu jsem čekal film, který bude inspirací a půjde si svou vlastní cestou (duh). Místo toho jsem ale dostal tuctovou teenager akci, ve které se splní snad každá klišé scéna a předvídat ji můžu na míle daleko. Jake se přestěhuje s bráchou a mamčou na nové místo, první den ve škole udělá super dojem a vyhlídne si svou budoucí holku. To se přece stává každému. Vrásky na čele mu ale dělá Ryan, neboli namyšlený násilník, který hledá sám sebe v situacích, kdy může ubližovat ostatním. Je to totiž zkušený bojovník. Jednou takhle nakope Jakeovi a od té chvíle je děj předurčen bez překvapení. Jake bezdůvodně přesedlá z amerického fotbalu (o kterém od scény se stěhováním nepadne ani slovo) na smíšené bojové umění, nakope Ryanovi prdel a získá krásnou holku. A to mě na filmu štvalo nejvíce. Jake je hráčem amerického fotbalu a jen kvůli jednomu úderu, kterým ve vypjaté situaci sundá protihráče, je nám automaticky podsunuto, že je předurčen k dráze bojovníka. Motivaci k tomu nemá žádnou a celou dobu se tváří, že tohle dělat nechce, až teda jednoho dne řekne, že nic jiného si nepřeje. Proč se po přestěhování nepřihlásil v nové škole do fotbalového týmu? Nevíme, nikdo se o tom nezmíní. Takhle se opravdu tyhle typy filmů netočí. (20.09.2014)

Film se tváří velice dynamicky a mladě – střihem a hudbou. Když si však tohle odmyslíme, zůstane klišovitá historka pro teenagery, kterou jakoby psala jejich staropanenská teta. A vzpomněla si přitom na Karate Kida a Klub rváčů. Příběh nemůže být provařenější – outsider s trablemi, leč dobrým srdcem – proti zlému školnímu idolovi vytuněnému fotříkovými prachami a jeho zjevně drtivou výchovou. Kdopak asi vyhraje? Přidejte jednoho kamaráda šprta, jednu krásku, jednoho otcovského mentora – a máme hotovo. Dialogy by se hodily pro mnohem starší postavy, a to ještě jen z románů červené knihovny. Pohnutky postav jsou vysvětleny na úrovni psychologie z pomocné školy. Ještě navíc nedůsledně, protože trenér nejprve zakazuje jakýkoliv rvaní mimo školu a pak ho doporučí. Mužská linka (spolužáci, zlý školní idol a hlavně statný trenér) mi připadala podprahově dost homo. Holky jsou jen na okrasu. A je to šíleně nudný. SHRNUTÍ: Jak získat dívku svých snů, uznání spolužáků a trenéra, náklonnost bratra i matky – a to vše několika kopanci a údery pěstí. (03.05.2022)

Mám ráda sportovní dramata. Hlavně když hlavními aktéry jsou vypracovaní hezounci a ještě víc, když se to týká bojového sportu :o) Na tyhle filmy mám pak jiný metr. Za prvé hodnotím podle záporáka, čím je arogantní, tím lépe. Za druhé trénink klaďase, kdy se z nuly stane hrdinou. Za třetí věrohodnost bitek! Takže záporák byl neuvěřitelně slizkej! Tréninky naprostá pecka a bitky jak u nás v aréně!! K tomu připočtěte úžasnej soundtrack, pár dalších sympatických herců a kupodivu dobrý (ač klišovitý) scénář. Čím víc na ten film koukám, tím víc mě baví! (04.09.2013)

Zápas skončí odklepnutím nebo knockoutem…. Sympatičtí (mladí) lidé, dobrá muzika a holky, jediná věc lepší než rvačky. Proč ne, v této společnosti se necítím špatně a to je mi o pár let víc. Líbí se mi i snaha o myšlenku, větší než jen dokázat vykrýt údery bradou. Každá generace má nárok na svého Karate Kida či Krvavý sport. A je fajn, že to vypadá čím dál lépe. PŘÍBĚH *** HUMOR * AKCE **** NAPĚTÍ *** Co uvidíme (možná) příště? 1988 – Krvavý sport, 2008 – Nikdy to nevzdávej, 2028 – Dlažební kostka (???) (21.02.2009)

Velice chutný filmový kousek, který si na nic nehraje. Cíl filmu je od začátku jasný, stokrát ohraný, šablonovitý a jednoduchý jako facka - zmlátit hlavního hajzla, ale to je na tomto filmu právě sympatické. Po celou stopáž jsem se ani chvilku nenudil, i díky skvělé hudbě to pěkně šlape. Sice se najde mnoho kokotin a nesmyslů (průměrný rváč, se během jednoho jediného měsíce vypracuje ve špičkového bitkaře, nebo že hlavní hrdina dostane padesát tvrdých ran do zlomených žeber a přesto dál statečně bojuje), ale ani to moc nevadí, protože tohle je zatraceně zábavná věc. (15.10.2009)