Dvojí hra

Líbí se mi, jak tvůrci k sobě dali Cliva Owena a Julii Roberts, protože oba dva mají non-emocionální obličej vytesaný z kamene. (05.06.2013)

Film s vyššími diváckými nároky není ale zas až tak složité pochopit a odhadnout. Samotnou pointu jsem odhalil někdy okolo 22. minuty, zpětně se na to dá při důsledném sledování přijít již od úvodní geniálně nasnímané titulkové sekvence. Michael Clayton je o třídu někde jinde, protože byl chytrý ve své střídmé přirozenosti, Dvojí hra to dává až příliš okatě na odiv, i když chytrá je také. Nikoliv krok zpět nebo vedle, nýbrž jen trochu stranou (typově podobný film Dannyho parťákům či snad britským Podfukářům si nenechám ujít nikdy). (22.03.2010)

[imdb: 6.5/10] | me: Film nemá šťavu, nemá to správne tempo,... a napriek tomu núti k pozornosti. Chcelo by to viac zábavy, alebo napätia, alebo proste niečoho, čo dodá tempo. Zápletka je síce pekná, ale to ešte neznamená, že to bude hneď aj vynikajúci film. Proste, nie. Niekde sa stala chyba a film má väčšiu časť zdĺhavý charakter. Záver ako už väčšinou býva je viac dynamický, ale ani to celkovému dojmu nepomôže. Proste neurazí, ani nenadchne ... Priemer, ktorý miestami pobaví, ale ja som čakal od zloženia: Gilroy, Owen, Roberts proste viac (všetkého). (09.09.2009)

Velké zklamání. Čekala jsem zábavu, ale byla to spíš otrava. Snaha zpřeházet dějové linie jen o to víc odhalila, jak by byl děj plytký ve chronologickém řazení. Jenže co hůř, otravné byly i obě hlavní hvězdy - nepamatuji se, že by mi někdy předtím byla Julie tak nesympatická a nevěřím, že může Clive vážně tak přehrávat. Ale veřím, že tohle byl jen omyl, a že příště přijde Tony Gilroy opět s takovým kouskem jako byl jeho debut Michael Clayton. (18.05.2009)

Impozantné. Scenár si ma omotal okolo prsta behom pár minút. Milujem podobné námety a keď som počítal počet zvratov, chcel som zavolať Guinessovi. Každý zvrat je dokonale načasovaný tak, aby diváka poriadne preplieskal po papuli a dal mu najavo, že ten, kto je tu pánom, je Tony Gilroy. Jeho réžie je brilantná, do detailu vycibrená a esteticky upravená ako pre bežného konzumenta, tak pre náročného diváka. Gilroy sa nám, po pohľade do vysokých politických hier machinácií, rozhodol naservírovať oddychovkový protipól filmu 'Michael Clayton'. V tejto šarmantne zahranej, elegantne naservírovanej, drzej a enormne vábivej hre na mačku a myš si do poslednej sekundy nebudete istí, kto koho naháňa a kto koho chytí. Pôžitok z filmu bol takmer stále stopercentný, občas som mal pocit, že by mohol film trošku ubrať, aby sa stal stráviteľnejším. Je príjemné vidieť Juliu opäť v sedle blockbusterov, Clive si túto pozíciu udržiava už nejaký ten piatok a dáva nám na vedomie, že sa jej nehodlá len tak ľahko vzdať. A dúfam, že ani mozog Tonyho Gilroya sa nevzdá a bude nám porciovať takéto skvostné kúsky aj naďalej. 85%. (17.05.2009)

Tony Gilroy met Ocean´s 12 or else who laughs last laughs best. Příběh o těžkém životě tajných agentů odvyprávěný na přeskáčku v příjemné špiónské mozaice, která si mě svými posledními minutami naprosto získala... 7/10 (25.04.2009)

Úvodní titulky jsou k nezaplacení. (03.10.2009)

Hold, šarm a inteligencia sa dnes veľmo nenosí. 70% (23.08.2009)

Nemastné neslané.Nezaujalo.Viděla jsem to cca před rokem a nepamatuju si skoro nic,jen vím,že mě to ani čerstvě po zkouknutí neuchvátilo. (13.03.2011)

Dannyho parťáci 16. Nechci děkuji. Kdyby to alespoň bylo přehledné, ale není. Julia Roberts stále sexy. (10.01.2010)

Herečka, která je prototypem obyčejné ženské – navenek lehounce sprostá a ukecaná, přesto pořád roztomilá a ve své postavě uvěřitelná. Bez mrknutí oka navíc dokáže přidat sebeironickou notu. Občas se zdá, že si Julia Roberts moc neumí vybírat role, ale to je chyba lávky. Právě ona je hlavním tahounem téhle hry, ve které nikdo nemůže věřit nikomu. Plus znovu skvostný Paul Giamatti. Tony Gilroy a špinavé praktiky patří tak nějak k sobě. Jenže tentokrát to přepískl. S vlastním scénářem. Ten ubíjí vše, co může. Tenhle kousek je totiž sám o sobě komplikovaný dějem a vyžaduje nemalou dávku pozornosti. Jenže když už, tak se navíc pohybujeme v obřích časových skocích, což přestává být zábava. Spíš otrava. Chytat mnohé podrobnosti už moc nejde. Navíc v takhle uchopeném rozvleklém tempu. Tahle elegantní hra tak nakonec není taková, jak bychom si představovali. Je to sice ukázkové řemeslo, ale na diváka tak trochu kašle. (18.01.2015)

Mazaná podívaná plná mazaných a ještě mazanějších lidí, kterým jsem, přiznám se, nejednou naletěl. A ačkoliv mě nejvíce pobavily úvodní zpomalené titulky s Paulem Giamattim a Tomem Wilkinsonem, nemůžu rozhodně říct, že by mě zbylé dvě hodiny nudily. Clivu Owenovi (který mi v Dvojí hře mimochodem svým herectvím dost připomínal Harrisona Forda, což nebylo na škodu) a Julii Roberts to spolu slušelo, Tony Gilroy opět dokázal, že je stejně dobrý režisér jako scénárista, líbil se mi i Newton Howardův soundtrack a neustále flashbacky, které tomu, co jsem viděl před nimi, dávaly úplně jiný smysl... Jsem spokojený. (17.03.2012)

Můžete mi ten obsah zopakovat prosím? Tady někdo natočil chytrý film??? Mu he he tady někdo natočil tak maximálně brutálně nudnou a navrch ještě totálně překombinovanou kravinu, kterou nevytrhne ani slušný herecký obsazení. Některá hodnocení tady jsou mi záhadou, ale tak co už... Nechme to tak.5% (18.01.2015)

V úvodních minutách filmu vypadá Julia Roberts s prominutím děsně - jako by na plac utekla přímo z porodního sálu a nemocniční hábit odhodila do popelnice za rohem. Postupem filmového času ale vytvoří spolu s Clivem Owenem tak sympatickou popichující se dvojku, že mi dále její appearance v ději vůbec nevadila (ano, nikdy jsem tuto herečku moc nemusel, a v životě nepochopím, jak může být považována za jednu z nejkrásnějších v Hollywoodu?). Dvojí hra je moc fajn film. Je to ale "bohužel" typický příklad umění, kdy celý smysl a závěrečná pointa vyjdou najevu až v poslední části filmu. A tak je důležité si tento fakt po první podivném okamžiku v příběhu uvědomit... Když se tedy před polovinou filmu poprvé vyloupla na světlo jedna specifická, téměř lynchovská scéna, zmohl jsem se uvnitř jen na WTF. OK, režisér si s námi hraje, ale natočil Claytona, tak mu budu věřit, řekl jsem si. Věřit, a dívat se. A... skvělý přístup, který se vyplatil, musím říct! Je to pecka... Jediné zápory si nakonec snímek vykoledoval za mírnou zmatenost a občasnou ztrátu dechu. Jinak se ale jedná o velmi příjemné krimi s perfektním hereckým osazenstvem a neuvěřitelně strhujícím tempem, kdy zručnou režii doplňuje bombastický střih a efektní soundtrack. 82%. (30.07.2009)

Vtipnější závěr nezachránil tu dvouhodinovou nezáživnou hru (nudu). Jedna napínavější scéna s poslaním onoho vzorce přes kopírku z budovy A do budovy B je opravdu dost málo. Tempo je neskutečně uspávací a přiznám se že jsem tento film nedal na jeden zátah. Několikrát si film pohraje s pozorností diváka s titulky: Před dvěma lety, před 18 měsíci, před 15 měsící, atd. První hodinu jsem se dost ztrácel. Pak se už něco začne dít, ale konec se blíží. Závěr je sice laskomina, ale to je málo. (27.09.2009)

Nuuuuudááááááá! Včera to bylo v bedně a zítra už nebudu vědět o čem to bylo - jen že v tom hrál miláček Klajv a Julča mi zase lezla na nervy (to mi ta diblíkbaba dělá často). Ale co by člověk mohl jiného čekat, než utahanou zívačku, když se na filmu podíleli dederóni:-/. 45% (21.12.2012)

Film chce mít hvězdné obsazení, nadhled a svižnost Dannyho parťáků. Bohužel má jen to první a stejně mi chemie mezi dekadentním Owenem a vykopávkou Roberts nejde dohromady. Spousta flashbackových scén, které nedávají hlavu ani patu a z toho si vlastně Tony Gilroy nic nedělá, plácá jedno na druhé a dívaku, ostřes se. A ten závěr? Pokud má film naprosto nečekaný závěr a všechno funguje jak má, zažívám pocity euforie a filmové orgasmy, ale tady? Nic.__ Agenti pro firmy na šampony, ooo, jak vzrušující. Boooooring! (25.07.2009)

neskutečně se to vleče, co by mělo být hravé a s lehkostí útíkat, zde neskutečně drhne, nemá spád, v zásadě nikam nevede a rádoby rafinované působí ve výsledku hořce úsměvné. (14.01.2014)

Průměrný film, bohužel. Děj zbytečně zamotaný, přičemž nic originálního nepřináší. Nevyjímaje soundtrack, přestože se mi výběr skladeb pro tento film velice líbí. Stejně jako Clive Owen, který ve mně vzbudil překvapivě více sympatií nežli Julia Roberts. Tím však výčet pozitiv patrně končí. Je mi líto, Tony Gilroy. Snad příště... (07.05.2009)

Kvůli hereckému obsazení jsem se na tenhle film hodně těšil a bohužel, alespoň pro mě, žádný zázrak. Celé mně to připadalo roztahané, chvilkami moc překombinované /i když to byl nejspíš úmysl tvůrců/ a jednoduše řečeno, čekal jsem prostě o něco víc. (15.11.2009)