Malý Rambo

Podarený (M)malý Rambo s menším množstvom akcie, ako som si pôvodne predstavoval. Ono je to možno aj z toho dôvodu, že film je tu na ČSFD označený len ako komédia (!), a pritom v ňom ide malým hrdinom (resp. filmovým nadšencom) aspoň 3-krát o život. A okrem iného sa v ňom preberajú aj otázky viery a rodiny, čiže dosť vážne témy. No aj napriek tomu som sa celkom bavil a túto malú AJ drámu označujem ako mierny nadpriemer. (27.01.2009)

Příjemný film, který osloví i diváka, jenž nikdy neviděl ani jeden příběh o Rambovi, což je přesně můj případ. V tomhle případě stačí dva malí kluci plní nadšení a neutuchajícího elánu a trochu zajímavý příběh a sympatický milý film je na světě. Ovšem na rovinu se musím přiznat, že chvílemi jsem se nudil, ale než jsem se stihl začít nudit delší dobu, tak film mou pozornost strhl opět k sobě, a nakonec chtě nechtě musím konstatovat, že tohle opravdu stojí za to vidět a rozhodně to není ztracený čas. Naopak, s tímto filmem mi to všední nudné odpoledne krásně rychle uteklo a musím říct, že takhle sympatický film jsem rozhodně neočekával. Příjemně překvapili dětští herci v hlavních rolích, které jsem dosud vůbec neznal a přiznávám se, že jsem měl obavy právě z těch hereckých výkonů a z toho, aby film nesklouzl do nějaké patetičnosti, a jsem rád, že tyto mé obavy ukázaly se býti lichými a já jsem dostal sympatický příběh plný kouzelně dětského nadšení pro jeden amatérský film. A závěr je už jen velmi příjemnou tečkou za celým tímto filmařským dobrodružstvím. Tenhle film je zkrátka povedený a já jsem rád, že mu mohu udělit nadprůměrné hodnocení v podobě čtyř hvězd, protože film Malý Rambo si to skutečně zaslouží. (30.04.2010)

Jak už tu bylo zmíněno, najdou se tu paralely k Mostu do země Terabithia - přátelství dvou dětí, co ani nemohou být rozdílnější a z naprosto odlišných rodinných prostředí; síla dětské fantazie a touha žít někde jinde a jinak . Vše doplňuje výborná vedlejší postava francouzského výměnného studenta Didiera (ty jeho červené boty a kalhoty jsem mu tiše záviděla...). Film pro všechny, co jako děti vymýšleli vlastní komiksové figurky a toužili po ryzím kamarádství a taky pro všechny, co viděli Ramba jako jeden z prvních kultovnich filmů pár let po revoluci v kině. (07.10.2008)

Bláznivý a vřelý film o přátelství, víře, nevinnosti, představivosti a rebelství dvou malých hrdinů. Jedním je Will Proudfoot, spíše zamlklý, slušný chlapec, vychovávaný svou matkou a pod dohledem ortodoxních věřících, nebojím se říci až sekty. Druhým je Lee Carter, neposlušný, hyperaktivní a ve své podstatě osamělý hoch, na kterého dohlíží jen jeho starší bratr, neboť jejich zámožní rodiče jsou mimo domov. Protiklady se přeci jen přitahují a oba se tak tváří v tvář setkávají na školní chodbě, kde ač to zprvu nevypadá, se zrodí jejich přátelství. Simulující Lee pozve Willa k sobě domu a Will ukrytý před jeho bratrem a kamarády zažije jedinečnou událost, poprvé spatří snímek Rambo: First Blood, což je pro něj neuvěřitelná podívaná. Prostřednictvím své představivosti si následně promítá své kresby o uneseném otci (Rambo) a hraje si na jeho syna, který se ho chystá zachránit. Lee chce vyhrát ve filmové soutěži pro mladistvé a tak si vypůjčí kameru svého bratra a společně se rozhodnou natočit krátký film dle Willova kresleného scénáře. Do toho všeho přijede na výměnný pobyt partička frantíků v čele s extravagantním Didierem, který je cool a má na háku všechny školní slečinky. Vše se začne komplikovat, když se Didier a jeho stádo oveček přidá k natáčení a mezi Willem a Leem se začnou odehrávat neshody. Navíc je na Willa a jeho matku vyvíjen tlak striktním bratrem Joshuou za silné podpory celého bratrstva a hrozí jim vyloučení, pokud se Will nebude dále ubírat ''správnou cestou víry''. Snímek stojí především na bezvadných hereckých výkonech obou mladých představitelů, které působí vřelé v každém věku a jejich společné filmové hrátky jsou tím nejlepším, co film nabízí. Za zmínku stojí ještě vizuální zpracování Willových představ a lítající pes. Son of Rambow pobaví, potěší a zároveň je to jeden z filmů, z kterého má pak člověk dobrý pocit. (7/10) (07.08.2008)

Pro mě je to trošku zklamání, sice ze začátku, kdy Bill Milner viděl poprvý v životě film a hned vyfasoval First Blood a v něm Johna Ramba, jak zničí půlku města, je to super jízda, Bill Milner tam nestuále pobíhá a dělá že je Rambův syn a do toho ještě točí Ramba se svým kámošem a nějak ho už moc nezajímá, že by měl jít do kostela nebo tak něco. Jenže bohužel zhruba v polovině filmu se tak, jak je to zvykem, začne film stáčet spíš na dramatickou stránku, takže zábavnosti ubývá a už se jen řeší takový typický záležitosti ohledně zrady, kamarádství a víry a už to neni nic moc a konec je jasnej. Je to docela škoda, protože se z toho dala podle mě vytřískat větší jízda, jak ukázala první polovina filmu (28.07.2008)