Malý Rambo

Malý Will patří do asketické rodiny věřících, kde televize nebo třeba gramofon se ocitli na černé listině. A tak tenhle klučina utíká do světa svých obrázků, které kreslí jak na stěny školních záchodků tak i do své Bible. Avšak náhoda mu do cesty popostrčí mladého výtržníka, díky kterému uvidí svůj první film v životě. Ramba. Úžas nad pohyblivými obrázky a neohroženým hrdinou je jenom začátek jednoho velkého dobrodružství. Oba kluci se totiž rozhodnou natočit pokračování, ve kterém je však hrdinou Rambův syn a má za parťáka poručíka Trautmana. To vše je zasazeno do Anglie 80. let. Samotný nápad zní na dětský film hodně odvážně, leč na své si přijdou jak dospělí tak i diváci z prvního stupně základní školy. Tetelil jsem se blahem při sledování toho, jak film důmyslně klame tělem. Chvíli sledujeme klasický film o set sakra zábavném natáčení filmu, abychom se po chvíli culili nad malou rebélií vůči Willově rodině a jejímu náboženství. Přestože se film dotýká několika vážných témat, jako neúplné rodiny či bigotního vyznání, tak nezapomíná na dětskou hravost a zdravý nadhled. Každou minutou tvůrci překvapují svěžími nápady a různorodou paletou žánrů. Navíc lidi od castingu odvedli výbornou práci, a tak je titulní dvojice nejen výborně sehraná, ale i přesvědčivě přirozená. V polovině se film dokonce zlomí i v ostrý souboj mezí nezávislými filmaři a studiovou produkcí, což zakomponovat do dětského filmu vyžadovalo opravdu velkou dávku tvůrčího talentu. K tomu všemu vyhrává neodolatelná atmosféra osmdesátých let, kdy Patrick Swayze byl stejně "in" jako velká vlna ve vlasech. Tomuto malému Rambovi je absolutní hodnocení přeci jenom zbytečně velké, ale takto dospělý dětský film jsem už dlouho neviděl a kdo ví jestli vůbec. (26.07.2008)

Lze nepodlehnout filmu, ve kterém si hned v úvodní scéně sotva náctiletý samorost v kině za labužnického pokuřování cigarety nahrává na videokameru prvního Ramba? A když časem potká kamaráda z ortodoxně věřící rodiny, tak se rozhodnou společně švédovacím (zdravím Be Kind Rewind, s kterým to má svým způsobem dost společného, stejně jako s Mostem do země Terabithia) natočit pokračování o záchraně taťky Ramba. To vše v perfektně navozené atmosféře osmdesátek. Úžasná oslava přátelství, strastí i radostí dospívání. Být mi tolik co těm dvěma sympaťákům ve filmu, tak je pro mě tenhle snímek modla stejná jako pro ty dva Ramboš či pro Didiera Patrick Swayze. A já jim nejenže rozumím, ale vlastně i nepokrytě závidím. Za absolutoriem v hodnocení si stojím (jak také jinak, když jsem ho udělil) již jen kvůli přiblbe nadšenému úsměvu, kterým mi tenhle snímek na dlouho poznamenal tvář. A když si představím, že jsem na to nešel v Edinburghu do kina jen z toho důvodu, že jsem se obával přílišné dětinskosti, v kterou by se lehce mohl nadějný námět zvrhnout... Ještě teď bych si nejraději jednu vrazil. PS: Vysvětlení původního názvu filmu v dialogu po titulkách je lepší než to suché, byť pravdivé, oficiální stanovisko. Jsem zvědav jak to vyřeší v dabingu. (27.07.2008)

Kdo by čekal od filmu s názvem Malý Rambo a se zavádějícím plakátem, kde se ve vysoké trávě krčí hračkami po zuby ozbrojený kluk s čelenkou výborné komediální drama se skvěle zahranými dětskými hrdiny a ódu na kinematografii, mnohem lepší než "sesterské" Prosíme, přetočte. Je pěkné vidět, jak snadno lze skloubit dramatické prvky jako je matka hlavního hrdiny, po vzoru svých rodičů uctívající sektu, která mimo jiného zcela zakazuje poslouchat/sledovat hudbu či filmy, včetně školních dokumentů a téměř crazy komediální scény jako je téměř všechen hrdiny natočený materiál, nebo dokonalá postava francouzského plejboje Didiera. (02.08.2010)

Tak trochu se stydím, že jsem až do titulků nepoznal, že matku hrála Jessica ze Spaced. V bonusech je i první amatérský kraťas Aron od režiséra Garthe Jenningse z roku 1986. Z něj je vidět, kde bral autor inspiraci - u sebe. Těšil jsem se na roli Adama Buxtona a opět jsem nebyl zklamán a ani moc překvapen (tentokrát nůžky v nose). (27.01.2010)

Všechno je tak krásně dětsky naivní až do doby, kdy se ústřední dvojice rozhádá a film přejímá mladý francouzská švihák. V tomto okamžiku jde celý děj k šípku. Holt scénaristi už nevěděli, jak film prodloužit, aby měl alespoň hodinu a půl. Závěrečný sestřih filmu dá jen lehce vzpomenout na první půlku. (10.01.2009)