Mamut

Po přečtení zdejších ohlasů jsem měla trochu obavy, ale v tomto případě se opět potvrdil fakt zcela opačný. Nenechat se příliš ovlivnit jak negativními, tak kladnými komentáři, snímek na Vás může často zapůsobit přesně opačně. To je právě i případ Mamuta. Ve dvou hodinách stopáže jsem nenašla místo, které by mě nudilo, nebo bych měla pocit, že je obsahově prázdné. Snímek je krásně a citlivě ztvárněnou ukázkou jedné obyčejné rodiny a zpracovává aktuální témata. Stereotyp, konzumní styl života, moderní vybavení, prací zaneprázdnění manželé, dorůstající dítě, které své rodiče sotva vidí, odcizení a citové strádání. Stačí však jedna pracovní cesta Lea Vidalese do Thajska, která spojí mozaiky několika různých osudů, a nově získané skutečnosti a zážitky oběma manželům změní pohledy na svět okolo nich, i na ten, v němž žijí oni. Opět dokonalý Gael García Bernal i přirozená Michelle Williams. Nádherná scéna, když se Gael setká se slonem. Není třeba žádných slov, stačí ten pohled... Pro některé možná chladný, prázdný a dlouhý film, pro mě skvělý a osobitý filmařský zážitek. Velmi výstižný a podnětný komentář uživatele Radocation. (03.05.2012)

nemohu říci, že bych to nečekal, ale přesto byl poslední film Lukase Moodyssona docela překvapeným ukročením z dosavadního směřování jeho tvorby. velmi příznivým ukročením, nutno dodat. zatímco Láska je láska (Fucking Åmål) byl velice standardní, neobjevný film o problémech dospívání a jeho sympatie pro homosexuální zamilovanost dávno není revoluční, tím spíše ne v Moodyssonově domácím kulturním kontextu, o málo zajímavější a zručně natočená Lilya 4ever se poněkud ztrácí v záplavě tendenčních klubových prvoplánovostí o nuzných sociálních poměrech a lidské podlosti. stejně jako drtivá většina festivalové tvorby byly oba zmíněné Moodysonovy filmy přes jisté postřehnutelné kvality poněkud ploché a povrchní pojetím svých námětů. na rozdíl od Mamuta nenabízely prostor pro hlubší kontemplaci nastíněných obsahů, ačkoliv se jim dařilo působit neumělými emocemi. Mamut se rovněž chápe velice závažného a velice aktuálního, kosmopolitního tématu a chvála bohu, nesnaží se o nedosažitelné – vyřešit ho, nesnaží se ani o zbytečné: zhodnotit ho, vlastně nedělá nic jiného, než se své téma pokouší formulovat, poozřejmit povahu hodnot, které se na něj váží, a výsledkem popřípadě podněcovat, oslovit, znejistit, vytrhnout z utkvělého způsobu nahlížení na dané věci. v cestě tomuto cíli musí ustoupit dokonce i konvenční výstavba děje. vnější události jsou zde redukovány na několik málo více či méně významných momentů. po většinu trvání filmu se lidově řečeno “nic moc neděje”. přesto nelze říci, že by se film neposunul z počátečního bodu. Mamut transcenduje prvotní zájmy o v uvozovkách "pouhé" aktuální ekonomické a sociální otázky, konzum, komercionalizaci, kapitalismus a další v daleko hlubší univerzální tajemství, týkající se rodiny, věrnosti, lásky a štěstí. aktuální témata jsou povrch, zatímco jádro tvoří ta nadčasová, kterým se sociálně-politické otázky postkapitalistické globální ekonomiky a životní úrovně stávají unikátním kontextem. hledisko, kterým se ke svým tématům upíná Moodysson, tedy není zdaleka tak banální, jak jsme zvyklí z převládající produkce, kde znamenají výše vyjmenovaná slova jen obecné pojmy, zatímco zde představují hodnoty. Mamut díky Moodyssonově vhledu dospěl mnohem dál, než samotný námět zdánlivě umožňoval. namísto dalšího klubového pokusu o ostražitou společenskou kritiku a laciné dojetí publika se zde sluší hovořit o umělecky kvalitním snímku. (27.06.2012)

Životní osudy jsou někdy celkem zajímavé a stačí jen malé impulzy k tomu, aby se všechno změnilo, anebo aby se člověk stal i někým jiným, kým doposud byl. Jako kdyby zde manželé, každý žil svůj vlastní život. A přesto se pořád milovali a rádi se k sobě vraceli. Nestrhlo mě to, ale sem tam to k zamyšlení nutí. (13.03.2018)

Velmi povedení snímek, já jsem naprosto spokojený s tím, co jsem viděl. Příběh je rozdělen na 4 části a z toho každý žije svůj život. Zdravotní sestra, chůva a dcera, ajták a příběh dvou filipínských chlapců. Dokázal jsem se vžít do jejich rolí, takže není co řešit, film by si zasloužil mnohem vyšší ohodnocení. (19.04.2012)

Mamut rozhodně není film pro každého. Také ale nemůžeme jeho seriózností omlouvat pomalé tempo, které po čase začne nudit. Bergmanovy filmy taky nejsou žádní rychlíci, přesto si je ale budete dlouho pamatovat. Zasáhnou vás a Smrťáka hrajícího šachy se budete tajně bát, až dokud ho sami na sklonku života nepotkáte. Mamut ale vcelku není nic extra. Jedná se o výborné drama, které nám ovšem nemá co víc nabídnout, než co už jsme viděli ve stovce jiných provedení. Pro fanoušky evropské tvorby zajímavý počin, pro diváky, co očekávají víc akce, nepříjemný zážitek. (Ano, já jsem fanoušek evropské tvorby…) (07.11.2010)