Skrýš

Mám rád mysteriózní thrillery/kriminálky s pořádnou dávkou napětí a hororovou atmosférou. Hlavním lákadlem zde bylo opravdu herecké obsazení a i já se přidávám k těm, kteří mají Julianne Moore rádi. Nesouhlasím však s tvrzením, že se film (potažmo scénář) opírá o originální myšlenku. Spíše bych to nazval neokoukanou. Ti co znají starší asijské horory natočené před (Kruhem, Nenávistí, atd.) ví, že než začala z každého druhého filmu odevšad vylézat černovlasá dívka, byly mimo jiné naplní jejich filmů i hříšné duše, pojídači hříchů (duší). Stejně tak americký film The Order (2003) se zabýval podobnou tématikou. Scénárista Michael Cooney však velice rád používá ve svých pracích schizofreniky trpící rozdvojenou (někdy i více) osobností o čemž nás už přesvědčil dříve. Tady se mu však podařilo ve spolupráci s dvojicí režisérů vytvořit lehce nadprůměrnou psychologickou jízdu, při které se rozhodně nudit nebudeme. Já patřím k těm, kterým se líbila hlavně první polovina filmu. Prvotní oťukávání doktorky a jejího pacienta v sobě skrývalo ono kouzlo nevědomosti, kdy divák ještě nemá ani tušení, kterýmže směrem se bude zápletka ubírat. Postupné poodhalování děsivého případu bylo doprovázeno slušnou dávkou napětí a atmosféra v tu chvíli jela na plné obrátky. Jenže zhruba za polovinou stopáže tomu začala docházet šťáva. Začali se tu až nehezky rozmáhat pánbíčkářské kecy a ani atmosféra už neměla ty správné grády. Navíc mi přišlo, že se v tom začali tvůrci nehezky plácat. Dostavily se nelogické kopance a mysteriózní kouzlo bylo jako mávnutím kouzelného proutku fuč. Závěr se mi nelíbil vůbec.60% (05.02.2015)

Pokud se někomu nelíbí vaše osobnost, měl by mít alespoň tolik slušnosti, aby vám řekl která! Podivná "švédská dvojka?" absolutně bez kreditů, co patrně udělala kvalitní "sandwich" nějakému americkému producentovi, jehož jachta ztroskotala u Stockholmu, servíruje žánrový Eintopf, do kterého sice namíchala všechny své oblíbené ingredience, ale ve výsledku máte stejně to gastronomické Deja-vu, že už jste to někdy někde jedli. (17.08.2010)

Neskutečný hororový mišmaš, už tu jedině chyběli úpíři a vlkodlaci. Ze začátku to vypadalo na zajímavý schizofrení thriller, ale pak to začalo míchat páté přes deváté a konec ve mě akorát vyvolal úsměv a reakci typu: "Hm a co?" A to nemluvě o náboženské agitce, která se tam nějakým nedopatřením dostala. Tak samo nechápu, jak se k takovému filmu připletl herec jako Meyers, ale jedině za něj a za slušnou atmosféru přidávám 3*. (29.07.2010)

Film sa spočiatku tvári ako celkom sľubný mysteriozny thriller,avšak len do chvíle,kým sa neprevalí pointa.Prúser,ktorý už potom nezachránia ani takí výnimočne dobrí herci,akými sú Julianne Moore a J.R.Meyers.Tieto ,,rádoby"satanistické horory mi lezú hore krkom ako zle strávené suschi a zákonite sa ich časom musí prežrať každý.V tomto filmovom žánri tolerujem len najvyššiu kvalitu,ktorá je však v dnešnej dobe mimoriadne ojedinelým javom,a tak sa niet čo čudovať,ked si človek po skončení takejto koniny vyčíta zbytočne premrhaný čas. (23.03.2013)

"Dvé duší mně, ach, v hrudi přebývá"... Tak tenhle citát mi hned zkraje filmu vytanul na mysli. Ale nebojte, Shelter není žádná intelektuální nebo dušezpytná variace na faustovské téma, nýbrž oddechový hustoatmosférický mozkovýplach, který má spoustu toho, co má správný oddechový hustoatmosférický mozkovýplach mít - třeba mnohočetnou poruchu osobnosti, čarodějnictví, stěhování duší, tajemné znaky, nevyzpytatelné pohanské burany v hlubokých lesích, k tomu pěknou Juliánu, dějem nadupaný (i trochu chaotický) scénář, nervy(i uši)drásající hudbu... Nebýt časté ruční kamery a přitroublého konce, ve kterém bezmála padesátiletá Juliána dojemně zachraňuje svou ca šestiletou dcerku, dal bych klidně čtyři, béčková relaxačka podle mého gusta. (07.06.2015)