Skrýš

Hleďme! Dokonce i vatikánští černoprdelníci dokážou na plátna kin propašovat solidní horůrek, který mě sice nepřiměl v obavách nakukovat pod postel (vždyť já vím, že tam číhá příšera - celá bílá, chlupatá, s velkýma žlutýma očima a ostrými drápky), ovšem můj zájem spolehlivě udržel. Když pominu to zblitkové poselství, že kdo se nemodlí k všudypřítomnému, všemocnému taťkovi na obláčku, ten je prostě totálně v prdeli a nic mu nepomůže, tak jsem si zápletku s tajemným schizofrenikem vychutnávala, atmosféra byla fajn, herecké obsazení mě ničím nerušilo (Jonatán je v poho, Julču nežeru, nicméně nevadí, ostatní měli málo prostoru) a když už hrozilo zadušení zvratky při přehnané svatouškovské agitaci a z přemíry nepříliš chutných dějových ingrediencí v guláši, zachránil to konec. Závěrečných 15 vteřin film nakoplo zpět do mých soukromých čtyřhvězdičkových výšin a parádně zamrazilo. 71% (30.01.2012)

Schizofrenních paranoiků běhá po světě hromada,většinou jsou pěkně organizovaní v nějaké partaji nebo klubu, ale tu a tam se vymknou řádu a rozjedou se na vlastní koleji. Pak je zle. Býval by to byl pěkný horrůrek, kdyby se držel tohoto schématu, a nesnažil se pochytat všechny zajíce najednou. Taky ty vraždy byly zbytečné a na konci i trapné...škoda, škoda, začalo to pěkně (17.08.2010)

Mám rád mysteriózní thrillery/kriminálky s pořádnou dávkou napětí a hororovou atmosférou. Hlavním lákadlem zde bylo opravdu herecké obsazení a i já se přidávám k těm, kteří mají Julianne Moore rádi. Nesouhlasím však s tvrzením, že se film (potažmo scénář) opírá o originální myšlenku. Spíše bych to nazval neokoukanou. Ti co znají starší asijské horory natočené před (Kruhem, Nenávistí, atd.) ví, že než začala z každého druhého filmu odevšad vylézat černovlasá dívka, byly mimo jiné naplní jejich filmů i hříšné duše, pojídači hříchů (duší). Stejně tak americký film The Order (2003) se zabýval podobnou tématikou. Scénárista Michael Cooney však velice rád používá ve svých pracích schizofreniky trpící rozdvojenou (někdy i více) osobností o čemž nás už přesvědčil dříve. Tady se mu však podařilo ve spolupráci s dvojicí režisérů vytvořit lehce nadprůměrnou psychologickou jízdu, při které se rozhodně nudit nebudeme. Já patřím k těm, kterým se líbila hlavně první polovina filmu. Prvotní oťukávání doktorky a jejího pacienta v sobě skrývalo ono kouzlo nevědomosti, kdy divák ještě nemá ani tušení, kterýmže směrem se bude zápletka ubírat. Postupné poodhalování děsivého případu bylo doprovázeno slušnou dávkou napětí a atmosféra v tu chvíli jela na plné obrátky. Jenže zhruba za polovinou stopáže tomu začala docházet šťáva. Začali se tu až nehezky rozmáhat pánbíčkářské kecy a ani atmosféra už neměla ty správné grády. Navíc mi přišlo, že se v tom začali tvůrci nehezky plácat. Dostavily se nelogické kopance a mysteriózní kouzlo bylo jako mávnutím kouzelného proutku fuč. Závěr se mi nelíbil vůbec.60% (05.02.2015)

Co Shelter drží nad vodou je výkon Jonathana Rhys Meyerse, který svou víceroli zvládl opravdu s bravurou. Julianne Moore nepředvádní nic nového, což ostatně nedělá ani celý film. Ale i přes logické lapsy a zbytečnou komplikovanost děje je Shelter mimořádně napínavý od začátku do konce, říznutý mystikou (o dost víc, než Identita) a dobrý dojem mu sráží jen nenápaditý a klišoidní konec. (04.02.2011)

Odkaz v niektorej z minuloročných výtlačkov Cinemy ma navnadil na premyslený, napínavý horor so šokujúcim záverom a kvalitnými hercami. Kvalitní herci tu sú, ale vlastne sa tomu aj divím, pretože s tými inými položkami to tak žhavé určite nie je. Čiže z prepracovaného scenára sa časom stal mierny mišmaš, napínavé je to iba vtedy, ak to, čo sa odohráva na obrazovke, dáva aj zmysel a "šokujúci" záver spôsobil iba mierne vykrútenie kútika mojich úst a pozdvihnutie obočia. (27.06.2012)