Agora

Strhujici pribeh o zene, ktera pro sve objevy, nove poznatky a vlastne cele vedeni byla ochotna obetovat vse, i svuj zivot. Pribeh o tom, jak absurdni byl nastup krestanstvi a jak fanaticke, prolhane a falesne toto nabozenstvi bylo. Pribeh o tom, ze nevericne kroutime hlavou nad tim, co vse nejspis Egyptane, Alexandrijci a nakonec i ostatni velkolepe narody Blizkeho vychodu vedely a znaly, ale diky nabozenskemu fanatismu to bylo vse zniceno, zakazano, zapomenuto... Naprosto fascinujici je vyprava celeho projektu, ktera je dechberouci...zabery na Alexandrii z Vesmiru, velkolepe kulisy, slavny majak na ostrove Faros, knihovna...vse dokonale detailni, epicke, doplnene skvelou hudbou Daria Marianelliho (Pokani, V jako Vendeta, Pycha a predsudek). Herecke vykony neni nutno vyzdvihovat, jsou skvele...toho, koho mate od srdce nenavidet, tak nenavidite, ocima a myslenkama se ho snazite zlikvidovat driv, nez on zlikviduje tu krasu...toho, koho v mysli chranite a obdivujete, tomu zase prejete stastny konec... Vice takovych filmu, vice takovych emoci a zazitku... (01.08.2011)

Rachelu teda jako fakt nemusím a ta základní dějová linka je průhledná, předvídatelná a předpisová až to bolí-Ale kupodivu to všechno tak něják zvláštně funguje, hlavní postava je zajímavá(vlastně celý casting je více než přesný) a větších či menších otázek pro přemýšlení v průběhu děje vyplave docela dost...Takže vlastně vcelku překvápko. (25.07.2012)

Příběh novoplatónské filozofky Hypatie je nadčasový jako neustálý střet touhy po poznání a svobodě a jejich protipólu, fanatické víry a snahy zotročit mysl jiných lidí. Kdo by v době vzniku tohoto úhledného, decentního filmu uvěřil, že alexandrijský scénář bude mít na rok přesně o 1600 let později repete v Palmýře. Ach jo. (15.04.2016)

uznávám, že nějaká historicky vypovídající hodnota ve filmu je, ale jinak jsem se neskutečně nudil... aby vám jeden, sice zásadní, fakt vysvětlovali dvě hodiny, to je na mě moc... ve "vrcholné" scéně, mě napadlo přirovnání - taková šifra mistra leonarda v menším balení... přesto lepší než šifra... paradoxní, ale to už záleží na každém samostatně... (21.07.2010)

V tomto filmu mě asi nejvíc zaujalo prostředí, ve kterém se děj odehrává.. Ale samozřejmě i postava Hypatie, která byla nádherná a neuvěřitelně inteligentní, což se mi líbí.. Scény, kdy vysvětlovala své teorie a vymýšlela nové, pro mě byly v celém filmu stěžejní a hltala jsem každé její slovo.. Na druhou stranu mi ale většina těch fanaticky náboženských scén trochu překážela a obešla bych se klidně bez nich.. Ale i tak je to krásný film s neuvěřitelně úžasným a poetickým koncem.. (29.12.2011)

Příběh ze 4. století našeho letopočtu. Křesťané si ve Starém Římě i jeho koloniích vydobyli postavení, nejsou už předhazováni lvům. Stále více a radikálněji prosazují své náboženství, na úkor Židů, Egypťanů i římských pohanů. Mezi cíle jejich útoků patří i Alexandrijská knihovna, resp. její zbytek, který odolal Césarovým vojákům, jež ji 47 let před Kristem zapálili. Shromážděné vědění lidstva totiž považují křesťané za dílo ďáblovo. Příběh mladé filozofky je o tom, jak bylo Slovo Boží měněno na politiku. Na krvavou politiku nenávisti a touhy po moci. "Ježíš odpustil, protože byl Bůh. My jsme jen lidé." Jednu hvězdičku bohužel zlikvidovala Rachel Weisz, na jejíž všudypřítomnost už začínám být alergická. (06.07.2012)

Aluze k Krylovu Veličenstvu katovi (nebo katu?) - "zakázali hrát a zakázali zpívat"... Holka (hloubavá... snad modrooká, sedávaje u Nilu pozorujíc hvězdy), neměla´s to v životě jednoduchý, to rozhodně ne! Ty jejich žabomyší pře na téma, který z bohů ho má většího! Vážně katastrofa! Ty jo, neřekla sis na konec, když jsi byla U konce s dechem, že jsi husa hloupá a že sis přeci měla vzít Pištu Hufňágla a dát vědě vale? Neřekla, že? Asi Ti to bude platné, jak mrtvému zimník, ale udělala´s mně tím rozhodnutím, které jsem si za Tebe rozhodl udělat, radost. Aspoň mám jako služebník ratia a "svobodomilník" stále ke komu vzhlížet. 80% (16.09.2015)

Historické filmy pojednávající o skutečných událostech mám velmi rád, proto jsem s otevřenou náručí přivítal další film, který do předem zmiňované kategorie patří. Agory se chopili Španělé, kteří vytvořili brilantní film s reálnou tématikou. Historická fakta byla zpracována na jedničku a po konci filmu mohu konstatovat, že jsem si i rozšířil své obzory. Jedním z nejlepších faktorů na celém filmu byly bezpochyby kulisy, které vypadaly velmi autenticky a Španělům za to smekám klobouček. Dále chválím Ashrafa Barhoma, který roli fanatického křesťana ztvárnil neskutečně dobře, až jsem se ho v některých chvílích bál sám. V hlavní roli Hypatie se představila Rachel Weisz, která zahrála famózně. Konec byl drsný a smutný zároveň, ale u tohoto filmu se nedal čekat šťastný konec. Za mě dávám 90 % (26.07.2016)

Ak bol cieľ filmu zburcovať diváka k tomu, aby najbližšiu nedeľu vypálil dva tri kostoly aj s natlačenými sektármi v nich, alebo zamyslieť sa nad nezmyselnosťou náboženstva, zakomplexovanosťou oviec s vymytými mozgami či manipuláciou verejnej mienky za pomoci niečoho tak absurdného ako je boh, tak mu to vyšlo dokonale. Tak nádherné vykreslenie víťazstva iracionality nad zdravým rozumom sa vo svete filmu vidí málokedy. To, že dej ide pri týchto myšlienkach nesúcich sa celým filmom do ústrania vôbec neuberá filmu na údernosti. Tak isto nevadí, že herci nič neukázali a odohrali iba čo museli. Na druhej strane sa od nich nič neočakávalo. Kto pôjde do filmu bez očakávania dostane strašne veľa. u mňa sa film zaradil veľmi vysoko v pomyselnom rebríčku. Klepnite najbližšieho kresťana, pomôžete vede a spoločenskému rozvoju. (25.06.2011)

Inu, na mě byl film příliš srdcervoucí, i přes skvělé zpracování, výborné herecké výkony a super scénář. Bohužel jak začne hudba, která nutí diváky k slzám (nevím, jak se jí říká, ale zpívají tam ženské sbory nějaké héééjaaaaahéééé ééééé), tak se mi naježí chlupy úplně všude a vypínám zvuk :D (V kině zacpávám uši) (01.12.2011)

Tohle je hodně komplikovanej film, u kterýho mě mrzí to, že jsem ho neviděl na plátně. Vypsat celou šíři jeho záběru by mi dalo zabrat asi hodně času, a tak jen řeknu, že tenhle snímek zcela povinně pusťte každému, kdo se vás bude snažit přesvědčit o jakýkoliv náboženský pravdě, a zcela povinně ho pusťte všem, který považujou naši civilizaci za vyspělou. Páč z tohohle popela ta civilizace vzešla a všechno - filozofie, politika, náboženství i víra - má kořeny přesně v týhle ideologii, jejíž poslání tak nějak Hypatie hledá. Výborné kulisy, výtečná Rachel Weisz a jako jedinou výtku snad jen to, že aby se ten film vůbec na plátno vešel, musel se zjednodušit až hanba. Přesto zůstává velice velice inteligentní s neskutečným vhledem a příjemně pravdivými historickými fakty. Mhm. (31.08.2012)

30.5.2010 ~ Římská říše se rozpadá, Alexandrie drží, zatím. Umělci tvoří, filozofové zkoumají, ale tak, jak tomu bylo vždy, musí se do všeho cpát víra v božstva a tvory nejvyšší. Aneb malá historická sonda do lidské tuposti a zabedněnosti. ~ Hypatie, alexandrijská filozofka, by hrozně ráda přišla na to, jaký řád vládne hvězdám a planetám a zasvěcuje tomu celý svůj život a svoje srdce i duši. Bohužel (Bohu?) žije v neklidné době plné omezenců. Křesťanství je zakázané náboženství a jeho přívrženci chtějí, musí, je to jejich poslání, všem ukázat, že správná víra je ta jejich a tak se musí bít a mlátit s pohany a židy, kteří zaslepeně věří svým pohádkám a ve své bohy. Hypatii se tak nedostává ani porozumění, ani pomoci, ani prostředí, ve kterém by mohla být sama s vesmírem. ~ Hypatie se i přes zkázu, dějící se okolo ní, snaží nadále být věrná vědě v zemi plné blbů, schovávajících se za bohy. Vraždí se v jejich jménu a ničí v jejich jménu tvorbu druhých (Alexandrijská knihovna) a objeví-li se pochybnost a dotaz, vždy se podaří je zodpovědět tak, aby to vyhovovalo té které straně. Nevyhovuje-li to jiné, je nutné se jí zbavit. ~ A resumé celého tohoto historického dramatu? Vývoj světa brzdí tupá víra. A to se bavíme i o filmu, pojednávajícím o období 4. století tzv. našeho letopočtu. Dnes máme stejného letopočtu století 21. a za celou tu dobu se vlastně tak moc nezměnilo. Trvalo biliony let, než z prdu vznikl život. S pouhými pár stovkami let v kapse je tak i evoluce krátká, ovce, ač vyvíjející se, jsou stále jen ovce. ~ PS: Historický malo-velko film, který zaujme především tím, že vám z něj bude smutno. (21.03.2013)

Filmy o zajímavých postavách historie mám rád, zvlášť když o nich vůbec nic nevím. Škoda, že to je zbytečně dlouhé a místy nudné, nicméně je zde dobře zachycena nesmyslnost náboženského boje. Nebýt Rachel uberu ještě jednu *...50% (07.10.2013)

Agora je akorát krásná nablýskaná zbytečnost nad zbytečnost. Některé záběry naprosto beze smyslu, jiné možná rádoby se smyslem, ale stejně hloupé jako ty první, a já, mnohem častěji než bych chtěla, nevěřícně kroutila hlavou nad tím, co se nám to ten film snaží vnutit. Nakonec jsem vůbec nepochopila, jaký to všechno mělo smysl, mnohem radši bych úplně vypustila postavu Hypatie. Chudák ženská v tom filmu nemá naprosto co dělat a už vůbec ne s tím scénářem...Kdyby Amenábar radši natočil dva filmy, jeden jen o Egyptě pod římskou nadvládou a druhý čistě o Gallileovi, udělal by milionkrát lépe. (23.02.2010)

Na tenhle film jsem se těšil - Amenábar natrefil na velmi zajímavé a vděčné téma, slibující působivou i hlubokou podívanou. Dobu, kdy končí jedna dlouhá epocha a v prudkém poryvu nastupuje středověk, jenž za krátkou dobu zničí veškeré výdobytky starověkého světa se zde podařilo vykreslit docela obstojně a právě v tomto dějinném paradoxu tkví myšlenkové jádro filmu. Ten se však bohužel rozpadá na dvě neorganicky působící linie - na linii filosofky Hestie, která je dosti zjednodušená, postava se chová spíše tezovitě, emoce jsou jí cizí a v pozdějších scénách, kdy se zcela izolovaně vydává až do kosmických výšin, proti nimž jsou pozemské šarvátky malicherné jsem si docela přál, ať konečně promění kruh v elipsu a dá prostor zajímavějším událostem, týkajících se okolního kontextu - ty tvoří spektakulární scény s dobře odvedenými triky, které se však redukují jen na nepřehlednou bojovou vřavu a destruktivní scény, až k závěru se začne trochu intrikařit a dosud mimo stojící Hestie je konečně spojena s velkými dějinami, avšak krátký okamžik, ukazující důsledky toho všeho je příliš rychle utnut. Z filmu tedy zůstávají dosti rozporuplné pocity, dá se mluvit o inteligentní podívané, které pomáhlá hlavně zvolená doba a téma, ale vše ostatní funguje trochu napůl, jako bychom místo chutné směsi dostali na stůl pouze syrové ingredience. A ani krásná Rachel Weisz nedokáže toto omluvit svým kukučem, její postava jí totiž moc příležitostí k prokázání talentu nenabídla. (03.05.2010)

S Agorou mam jeden mensi problem - nesnasim Rachel Weisz, je mi strasne nesympaticka, takze film, ktery na ni stoji ma (minimalne u me) predem urceny tezky handicap, ale Amenabar uz nekolikrat ukazal, ze je skvely reziser a tentokrat to i s timhle fatalnim zenskym zavazim zvladl na vybornou. Uzasna anticka architektura a prostredi, nabozenske konflikty, chytlavy pribeh, astronomie, ve finale mi ani ta Rachel tolik nevadila, coz ale neznamena, ze kdyby na jejim miste byla sympaticka zena, ktera ma charisma, mohlo to jit i na 5*. 8/10 (17.12.2010)

Pokud bych mezi všemi dosud zhlédnutými filmy měla vybrat ten, který ve mně vzbudil nejvíce emocí, tak by to byl právě tento. Sice mě v něm nezaujal hlavní mužský hrdina, což je jinak u filmů v mé topce (s výjimkou Jih proti severu) pravidlem. :-)) Přesto pro mě film znamenal velmi silný zážitek, podpořený výborným výkonem krásné Rachel Weisz. Dojala mě, spolu se zničením knihovny rukama křesťanů natolik, že jsem dokonce zapomněla i hledat ve filmu chyby z hlediska historické věrohodnosti... (03.10.2011)

Křesťani. Co k tomu dodat? Všechna ostatní náboženství (a mnoho nenáboženství navrch) jsou sice stejná, ale ty křesťani mají stejně něco navíc. A nic pěknýho to není. Ze začátku jsem se sice trochu nudil a toho blbce, který vymyslel ty výlety do vesmíru bych ukamenoval, ale i tak jde o silný příběh vyhrocený druhou polovinou a zdokonalený skvělou Rachel Weisz a charismatickým Ashrafem Barhomem. To vše v mém oblíbeném Egyptském balení, ačkoli v té době již trochu Peršany, Řeky a Římany pochroumaném. Jen mi ještě vysvětlete, jak je možné, že ta Rachel vůbec nestárne. (11.01.2012)

Shodou okolností jsem v poslední době narazil na dva nové, výborné filmy zabývající se tématem konfliktu vědy a náboženství. Ještě před Agorou jsem viděl Creation, popisující rušnou životní etapu Charlese Darwina - musím ale uznat, že ve srovnání se situací Hypatie byly Darwinovy trable vcelku neškodnou taškařicí. Dost dobře nechápu, jak někdo mohl na takto kontroverzní film vynaložit velké finanční prostředky a vůbec bych se nedivil, kdyby tento snímek za několik měsíců bez větší propagace jen tiše prošuměl filmovými sály. Ukazuje totiž nelítostný souboj o moc v Alexandrii - a tentokrát jsou zde za největší padouchy první křesťani. Ti jsou zobrazeni jako fanatická, agresivní a tmářská sebranka, která svou energií a nadšením velmi rychle převálcuje nejen alexandrijské pohany, ale i Židy a římské pořádkové síly. Dost nepříjemně taky poukazuje na fakt, že velkou část prvních světců tvořili vyšinutí psychopati, kteří byli posmrtně oceňování hlavně za bezkompromisní likvidaci nepřátel nové, dravé víry. Pátá hvězdička je tedy hlavně za odvahu a nekompromisnost, nepamatuji si, kdy se někdo naposledy pustil na takto tenký led. Kromě toho ale jde o výtečně natočený historický film - skvělé herecké obsazení, bezchybná technická stránka a děj, který šlape od první minuty do závěrečných titulků. (21.02.2010)

To som si zase raz filmovo pošmákol. Jadrom Agory nie je samotné súperenie dvoch náboženstiev, ale sú ním naopak príbehy úžasne napísanej a zahranej plejády postáv v čele s neprekonateľnou Rachel Weisz. Zdanlivo nesúvisiace príbehové línie (skúmanie tajomstiev vesmíru a nenávisť medzi vierovyznaniami) sa na konci rafinovane skĺbia a človeku dojde, že to vlastne po celý film dávalo perfektný zmysel a že k tomuto to celý čas smerovalo. Agora je výnimočný film. Už len kvôli tým neuveriteľne životným a vrstevnatým postavám ju treba vidieť. (03.04.2010)