Božský

I řekl si jeden človíček v městě Neapoli, že na zemi panuje neklid a nuda. "Paolo Sorrentino, jméno mé", pravil, když chtěl změnit médium s názvem: film! a dodal, že nám to natře. Jal se udělat kinematografii Božskou. Proč zrovna Božskou, to uživatel neví. V roce dvacet deset je ale člověk náročný, nikoliv Božský. Ve filmech se dloube, byť jim za mák rozumí. Krom tohoto faktu a představě, že italská politika je pro mě dutost, nevědomí, klinická smrt, narkóza, jsem do Il Diva šel. Hrdině a připravenej, trailerem nabuzenej. S láskou a úctou ke všem lidem světa pravím, že to bylo psycho! Divák sluduje, nemrká, nepolyká, konstatuje a utváří si názor. Super! Pak začně podupávat nohou. Proč? Hudba byla výtečná! Pak si začne poposedávat. Tempo totiž diváka ničí. Následně do sebe vlije poslední zbytek čaje s rumem a vážným, nenuceným hlasem řekne: Božský to film a sepne ruce dohromady. Hereckým koncertem Toniho Servilla ovlivněn. Konec, tečka! 85% (25.02.2010)

Bezchybná režie (Sorrentino vypadá jako veliký talent), skvělý střih a kamera. Co se vizuálu týká, nemá Il Divo nejmenší chyby. Bohužel si sám trošku podráží nohy scénářem, který je zahlcen takovým množstvím postav, že se mi poprvé v životě stalo, že jsem se místy absolutně ztrácel v tom, kdo je kdo. Nebýt toho, že jsem nedávno viděl Falconeho, tak bych se orientoval ještě méně. Škoda, být to přehlednější, tak mám dojem, že koukám na kousek srovnatelný s nejlepšími Scorseseho filmy. 80% (11.12.2010)

Fascinující podívaná, i pro člověka nezatíženého znalostí italských reálií. Sorrentinovi se zde podařilo nejen nechat vzniknout pozoruhodnému filmovému portétu Giulia Andreottiho, ale též obecně platnému snímku o fungování vysoké politiky a zákulisních dohod. V tomto smyslu bych se nebál tento film film přirovnat ke Coppolově mafiánské trilogii, s níž nese celou řadu podobností. Snímek samozřejmě stojí na herectví Toniho Servilla - kdo ho zná z jiných filmů, musí žasnout, jakou proměnu zde podstoupil - nejen jeho legračně odstávající uši, ale i kamenný výraz, za nímž skrývá veškeré emoce, vytváří neuvěřitený herecký výraz, který doslova omračuje. Marná sláva, ať to s tím hrbatým chlapíkem bylo jakkoli, nedá se mu upřít odzbrojující charisma, které tady zůstalo i po jeho smrti. Vytříbeně skvělý film, který mě dostal do kolen. (15.03.2015)

O politice nevím skoro nic, o italské ještě o to skoro méně. Nicméně portrét kontroverzního politika Giulia Andreottiho je neskutečně režijně rozpohybovaný. Toni Servillo v hlavní roli dává na frak všem pokerovým hráčům, protože jeho výraz je absolutně neproniknutelný. Scénář Andreottiho neobhajuje ani neobžalovává, je to spíše taková patologická studie moci. Pokud vás politika zajímá, tak si k mému hodnocení minimálně jednu hvězdičku přidejte. A pokud vás zajímá filmová režie, nejspíš film uvidíte mnohokrát. Bravo, pane Sorrentino! (15.07.2008)

Na Božského jsem se dost těšil, protože mě život Andreottiho hodně zajímal. Bohužel film se mi moc nelíbil, protože byl natočen moc zeširoka a vlastně jsem se o životě Andreottiho nic nedozvěděl. Jakým způsobem Toni Servillo zahrál svou roli to se jen tak nevidí a už jen díky tomu stojí film za podívaní. (01.09.2010)