Dolanův cadillac

Dobře si pamatuju, že se mi příliš nelíbila ani Kingova předloha, ale rozhodně bych na ní nalezl lecos zajímavého. Ne už tak na jejím celovečerním přepisu, který je nudnější než Panorama (takové to zdlouhavé raní ukazování zamlžených kopců na čt2). Obsazení je sympatické, ale příběh prostě nemá na víc, než na dvacetiminutový kraťas. Nechť ho z toho někdo sestříhá. (30.07.2010)

Ano, opět thriller a opět VB. Ta na to má prostě buňky. Jeff Beesley konečně přihodil do kotle něco, co pořádně zamíchalo světovou kinematografií. Kdo čeká, nudnou a klasickou hru na kočku a na myš, tak má částečně pravdu, ale rozhodně s takovýmto nasazením herců. Kdo čeká hektolitry krve nebo drastické přestřelky a závody aut, je také ,vedle. Čeká ho velmi nenápadný, nicméně velmi povedený thriller bez zbytečných dějových zvratů, ale hlavně, bez patetického konce (01.12.2009)

Vcelku slušné psycho, které by ovšem chtělo vzít a kompletně předělat, aby to byl taky vcelku slušný film. Ve finálním aktu se nachází mnoho potenciálu. Věřím, že nějaký talentovaný režisér a ne pouze televizní rutinář by to dokázal udělat tak, že by půlka kina ještě v půlce titulků zmrzle seděla zaražená do sedaček. Takhle je to nicméně tak, že půlka diváků odejde od televize, ještě než to skončí. (03.08.2010)

Pevně věřím, že tato vynikající Kingova povídka (pro mě určitě jedna z jeho dvaceti, možná deseti nejlepších) se dá natočit tak, aby za sebou nechala Shawshank i Zelenou míli. Nebo se jim přinejmenším vyrovnala. Tady se to sice zdaleka nepovedlo, ale trochu mi uniká, proč to byla pro tolik lidí taková nuda. Já se nenudil ani v nejmenším, spíš naopak. Adaptacím Kingových děl obvykle velice prospívá, když se odchylují od svých předloh (Shining, Carrie). U Dolanova cadillaku se takový postup opět nabízí. Nelze se tedy divit, že ho Beesley alespoň zčásti využil. Ovšem já už od roku 2004, kdy jsem si tuto poctu dvěma horrorovým klasikům najednou (Poeovi a Bradburymu) poprvé přečetl, nosím v hlavě vlastní vizi té nejlepší možné adaptace. Od této se liší diametrálně. Přesto (nebo právě proto?) Beesleymu nadávat nebudu. Neodvedl zas tak špatnou práci. Dle hodnocení a komentářů jsem čekal daleko větší průšvih. Jsem jenom zvědav, zda se někdy v budoucnu najde hlava, která obrovský potenciál této povídky zužitkuje náležitě. Chce to mnohem víc peněz a mnohem víc citu. Bruce Springsteena, partu dělňasů na dálnici, a mezi nimi jednoho, který bude pro diváka velmi dlouho stejnou záhadou, jako pro své spolupracovníky. Každodenní dřina, výrazné chlapské charaktery, slunce nad hlavou, střípky epizodických zážitků... a jedno velké tajemství, které bude odhaleno teprve tehdy, až přijde ta pravá chvíle. To by byl film! (05.05.2011)

McCarthy má hraniční trilogii, King má Dolanův Cadillac. A Beesley nemá všech pět pohromadě nebo je geniální fyzik. Dokázal totiž svým filmem relativnost času v praxi. Jedna vteřina v jeho podání je jako celý den. Takže vás ve výsledku neokrade o pětaosmdesát minut, ale o takřka čtrnáct let života. Což je opravdové unikum. Oproti téhle čisté esenci nudy je už pak na hlavu postavané obsazení všech rolí opravdu jen nicotným detailem. Na druhou stranu v sobě Beesley musí mít i špetku umělce, jelikož nápad vzít adrenalinem a atmosférou překypující povídku a rozhodnout se ji zadaptovat jako urychlovač stárnutí, to už rozhodně chce pořádné koule. (04.07.2009)