Ukrutně šťastni

Film o kľudnom mestečku, kde sa nič nedeje? Filmové pravidlo hovorí, že sa tam určite každú chvíľu niečo stane. Severania sú známy svojim profesionálnym a často originálnym prístupom a v momente, keď hlavná postava policajného veliteľa nekompromisne strelí po hube malému chlapcovi mi bolo jasné, že tu sa to ešte poriadne zamotá, pretože režisér sa vydal cestou, ktorú mám rád. Cestou, ktorá sa nedá predvídať ( až na ten záver) a rozhodujú náhody. Aj keď tu prevláda pochmúrna atmosféra, tak je občas pretkaná príjemným čiernym humorom. Obyvatelia malého mestečka stoja pevne pri sebe a sem tam im pomôže močiar. Ten vyrieši všetky problémy....80%. (17.09.2013)

Nejzajímavější je výrazná atmosféra od první minuty. 1)  Žánrová klasifikace mi tu problémy nedělá. Snímek očividně patří do bedýnky se skandinávskými podivnostmi plnými "nehumorného humoru" (Marigold*****) a rozmazaných žánrových hranic._____ 2)  Snímek nesporně zaujme svými plnokrevně ponurými postavami a zejména kvalitním promyšleným scénářem a smyslem pro detail._____ 3)  Spoiler. Nečti, pokud jsi film neviděl. Závěrečné vyústění jsem očekával. Jak se postupně vyjasňovalo, co je vlastně ten nový šerif zač, bylo stále jasnější, že jinak to dopadnout nemůže. A nedopadlo. Všichni dostali, co si zaslouží. Vlastně i ten šerifův nadřízený z Tønderu. Ale znovu se na film nekouknu._____ 4)  Na konci filmu mě zaujal i minikurs, jak pít po dánsku. Trochu mi to připomnělo dánské středoškoláky (půlka kluci, půlka holky, věk 16 - 17 let), kteří během dvouhodinové návštěvy pivnice U Fleků v roce 1985 vypili v průměru na osobu 12 (slovy dvanáct) půllitrů černého třináctistupňového piva. I personál se na ně přišel podívat. (15.11.2021)

Když pošlete pošuka do divnozapadákova a ještě za trest, nedopadne to nikdy dobře. Pomíjím shodu s jinými mnohem lepšími dílky, něco tomu prostě chybělo (nedotažený scénář). Vyzdvihuji působivou stylizaci a slušnou kameru, ale už ne absenci emocí a humoru, natož marnou snahu o poskládání detailů v efektní celek (to se holt musí umět!). Distributor poukazuje na divně vyšinutou komunitu, já bych to spíš viděla na běžnou "normální" realitu. Ani dobře zahraný part představitele zákona Jakobem Cedergrenem není v dnešní době ničím vyjímečný, spíš ji přesně lehce satiricky vykresluje. Nebudu dál hloubat nad (ne)smyslem idey, ale jako forma "úklidu" nepohodlných zaměstnanců jde o funkční návod, jak ušetřit. Kdo nehraje s námi, hraje proti nám a skončí v močále. Brej. (26.04.2012)

Vypracovaná atmosféra městečka s vlastními zákony, kde obyvatelé neradi vidí nikoho nového a z jistých důvodů si nechtějí nechat zasahovat do "svých věcí". Pokud nezapadnete mezi místní, pravděpodobně budete mít problémy. Spousta dějových zvratů, osudových rozhodnutí, která jsou naprosto opačná než obvyklá rozuzlení v jiných filmech, jedna ženská na zabití, močál jako konečné řešení problémů, mizející postavy, které nikdo nepostrádá a jeden potrestaný policista, který si neví rady, jak s tímto vším naloží. Celkově za 5. (26.09.2008)

Ukrutně šťastni je film především o atmosféře. Ta je velmi specifická (střídá a prolíná se zde hned několik žánrů; drama, krimi, komedie, nechybí dokonce ani prvky thrilleru, hororu či westernu), ale rozhodně magická, dokáže člověka vtáhnout do příběhu. Ostatně o to se postará už uvedení. Společně s hlavním hrdinou-cizincem (do jehož situace je hozen i sám divák) zavítáte do té nejzapadlejší díry, ve které: místní přijímají návštěvníky odjinud s posměškem, despektem a nedůvěrou, nic se v ní neděje, čas tu plyne děsivě pomalu a pořádně znervóznit vás dokáže i malá holčička s kočárkem. A když si k tomu přidáte nevyzpytatelnou a vytrvalou paničku, pravidla, kterými se musíte řídit i proti své vůli a naschvály, jež jsou stále drsnější a přerůstají vám přes hlavu, postupně začnete tuhle zkaženou noru čím dál víc nenávidět a doufáte, že si „šerif“ pořídí napalm a s vaším požehnáním tu všem pořádně zatopí. Divákův vztek a bezmoc navíc výborně napomáhá k tomu, aby si člověk hlavního hrdinu okamžitě oblíbil a maximálně s ním sympatizoval (což je vlastně i potřeba, abyste v určité chvíli „správňáka“ morálně neodsoudili). Ale jen u negativních emocí film rozhodně nezůstává, protože jak jsem již zmínil v úvodu, snímek je místy zároveň i komedií (je však nutné se připravit nato, že humor je hodně černý, morbidní až šibeniční). Výborný průnik nálad se potká v závěru, který je nádherně škodolibý a zlověstný zároveň (s patřičně ironicky použitou hudbou), já se u něj každopádně pobavil (stejně jako u toho nejlepší ve filmu, tedy „hospodského souboje“). Abych jen nechválil, jsou tu přesně 2 místa, která mi nesedla (ano, jsou to ty 2 pasáže, kdy jsou divákovy sympatie k hlavnímu hrdinovi zakoušeny nejvíce), ale tyto 2 „kaňky“ na jinak velmi poutavém počinu srazí hodnocení sice na slabších, ale stejně ještě 5*. A s panem režisérem si plánuju dát v budoucnu další dostaveníčko, třeba u na první pohled zajímavého Číňana. „On se prostě zvedl a odešel z obchodu?“ – „Ne, on zmizel.“ – „Zmizel?“ – „Lidi tu čas od času zmizí. Bude lepší o tom už nemluvit.“ (21.11.2014)