Ondine

Moderní (ne)pohádka, při jejímž sledování mě skoro pořád napadalo: Ach jo, co by s tímhle námětem asi udělal Terry Gilliam? Vypadal by i pod jeho vedením tak obyčejně? Byl by tak nehezky předvídatelný? Byl by tak prázdný? A nudný? Určitě ne. Ale víte vy co? Terry Gilliam by nic takového nejspíš vůbec točit nechtěl. Neilu Jordanovi tedy děkuji alespoň za odpočinkovou podívanou, která rychle utekla, dobře vypadala a ke které hrála pěkné hudba. (27.01.2012)

U Ondine musíte neustále přemýšlet, soustředit se na veškeré náznaky režiséra Neila Jordana. Neexistuje, že vypnete a budete se bavit nad příjemnou pohádečkou. Toto drama ve skutečnosti skrývá několik filosofičtějších momentů, kvůli kterým budete nad filmem přemýšlet ještě pár dní. To vše doprovází plynulá hudba a píseň All Alright od islandské skupiny Sigur Rós. I díky tomu si celou dobu přijdete jako v kouzelné pohádce a uvěříte na víly. Film ve vás ale celkově vyvolá mírné rozladění, a to dost nepříjemného typu. Proto nedokážu dát Ondine plný počet hvězdiček. (07.11.2010)

V podstatě to byl zajímavý film s mírně fantastickými prvky, ale... (spoiler) kdyby se tyto fantastické prvky ukázaly společně s příběhem o selkiích jako pravdivé, bylo by to mnohem lepší. Takhle přišlo ke konci mírné zklamání a na první pohled mystický příběh se proměnil v docela obyčejný. Fantasknost tedy naprosto zabita. (konec spoileru) Film ale aspoň slušně držel úroveň napínavosti, a tak byl až do konce koukatelný a nenudil, přestože se tam toho moc nestalo. Hodnocení však ještě krapet snižuje Colin Farrell, i když to není jeho vina. Tento herec je mi totiž vrcholně nesympatický v každém filmu, takže tohle je bohužel jen a pouze z mého subjektivního pohledu. Bez urážky. ~(3,0★)~ (27.03.2011)

Malá morská víla na írsky spôsob ... dojemné, romantické aj sociálno-kritické. Na začiatku musím netypicky oceniť prostredie – írska príroda je naozaj úchvatná, a vďaka filtrom a vynikajúcej kamere vytvára malebné obrazy, navyše doprevádzané jemnou hudbou (titulná pieseň od Sigur Ros), čo vytvára takmer až „umelecké dielo“. Tým pádom je vystarané aj o atmosféru. Herecké výkony sú na slušnej úrovni – hlavne Colin Farell dokazuje, že je naozaj všestranný herec, neopozeraná Alicja Bachelda bola výbornou voľbou do role neznámej krásky a iné ostatné postavy nie sú vôbec obsadené „len do počtu“. Príbeh nijako netlačí na pílu, sprvu sa nesie takmer až v „rozprávkovom“ tempe a hlavne drží diváka v napätí, či sa nakoniec presunie viac do fantasy roviny alebo ostane v realistickej rovine. Dané dianie platí pre prvých 80 minút. Posledných 20 minút až prehnane tlačí na pílu, do deja vstupujú nové postavy, všetko sa do bodky vysvetľuje, nenecháva pracovať divákovu fantáziu tak ako predtým. Navyše je to celé zrazu až príliš skratovité, mení sa kamera, ktorá je zrazu príliš zrnitá a neprehľadná. Samotný záver síce opäť nastolí príjemnú atmosféru, ktorá sa niesla celým filmom, ale nemôžem sa zbaviť pocitu, že vyústenie príbehu išlo vyriešiť aj menej tuctovým spôsobom, čo je v kontrastne s predošlou časťou príbehu, ktorá pôsobí veľmi originálne. CELKOVO: 4* (18.12.2012)

Jsem tak trochu snílek a Ondine působí jako sen z jiného světa, což Irsko asi je. Příběh krásný ve své jednoduchosti. Divákovi jsou kladeny nejzákladnější otázky, hledání štěstí, lásky a naděje. Colin Farrell působí, jako kdyby se skutečně deset let plavil po moři a k Alicji nemám slov, z každého jejího pohledu cítíte křehkost, zranitelnost a zároveň velkou odvahu. Nemůžu nezmínit ani malou Alison Barry, jejíž postava je ztělesněním naděje, což je v brutálním kontrastu s její nemocí a krutou irskou realitou. Celý příběh je umístěn v nádherných lokacích, které vystihují tu drsnou irskou krásu. Moc se mi to líbilo. (08.02.2012)