Deník nymfomanky

Plakátemi názvem láká na sex, ale kromě soft porna, které vypadá dost přirozeně, nabídne místy i dost hluboký příběh. Nedávno jsem na netu četl rozhovor se závislou na sexu a byla to síla; teď jsem to viděl převedené do filmu. Nechvi tvrdit, že to občas nebyla nuda, ale celkově to šlo. Kromě toho nevypadá hlavní hrdinka vůbec špatně. # příběh 6 | hudba 7 | humor 0 | akce 0 | napětí 2 | pustil bych si znovu 5 (19.05.2012)

Čekat drama, které by nabídlo vhled do těžkého života člověka s psychickou poruchou hypersexuality, bylo naivní. Stejně jako čekat romantické drama o hledání lásky komplikované nepříjemným handicapem. Teď už to vím. Ale asi mě zmátla ta Geraldine Chaplin na začátku. Nečekal jsem, že ji uvidím v regulérním, béčkově plytkém softpornu plném krásných prázdných figurín a samoúčelných koitálních poloh. A přitom tu bylo několik situací, ze kterých by se dalo i tady odpíchnout. Jenže nic z toho. Je to jen 100+1 variací na Ahoj. Chceš si se mnou zašukat? Možná by bylo zajímavější číst si v deníku nymfomanky, která by nebyla atraktivní a krásná. Nebo obyčejného třeba nesmělého chlápka, který trpí hypersexualitou. A když na to přijde tak i postava sexuálně hyperaktivní Val toužící po lásce, nabízela mnoho možností jak její příběh vyprávět poutavě. Pokud to shrnu, nebyl jsem pohoršen jako člověk, ale zklamán jako divák, tedy jako filmový divák nikoli voyeur. Z podobných deníkových filmů tak byla lepší třeba italská Melissa P. mimochodem také s Geraldinou Chaplin v podobné roli. (26.12.2014)

Kinematografický model současné společnosti, který polemizuje o morálních hodnotách a vnitřním démonu žen postižených nymfomanií. Není přítomen žádný ušlápnutý ňouma, který zčervená při pohledu na rozinku, protože připomíná bradavku. Kdepak. Film je prošpikován drsnými, udělanými týpky, kteří v kalhotách skrývají macaté pyje o velikostech kyje, impotence je pro ně sprosté slovo, perpetuum mobile je proti jejich výdrži neefektivní břídil a na svý péra musí mít zbroják. A pak tu máme jednu obludnou urostlou Španělku, která umí na povel z klína vyprýštit gejzír aromatických šťáv a svoji fialovú broskvičku má kontinuálně připravenou pro kokoty nejrozličnějších velikostí, národností a nemocí. A když pět minut od poslední mrdačky není po ruce žádný Abdul Syfilis, dá holt za vděk hovny čpícím bezďákem u nejbližšího kiosku. Chudinka Val, nikdy ji nikdo nepochopí a ona přitom tak moc touží po lásce a porozumění a vydává se na strastiplnou cestu za duševním klidem. Obávám se však, že stihne dorazit pouze k příjezdovce, kde vošuká všechno, od plotu, přes trpajzlíka, až po zahradní hadici a zdechne u pangejtu na vyčerpání. (03.02.2014)

Asi bych pro lepší celkové hodnocení potřeboval film rozdělit na dvě poloviny, protože ty se od sebe docela výrazně liší. Zatímco v té první je Deník nymfomanky v podstatě jen o sexu bez příběhu (ten má asi propracovanější i kdejaké porno. Haha), druhá je výrazně lepší a nahých těl začíná být "přiměřeně". Na svlečené hlavní hrdince navíc neni nic moc zajímavého, to už taky v castingu mohli vybrat někoho s o číslo většími vnady :-) Mno ale zpátky k té lepší polovině, v té se začíná konečně něco dít a ačkoli dialogy pořád nejsou zrovna na Oscara, dávají smysl. Pořád v nich ale vidím jeden problém - film je pokud vím podle předlohy, kterou jsem nečetl. Proto zřejmě některé věci v knize jsou vysvětleny a zde jen naznačeny, nevím, jestli je to účel nebo jsem jen já něco nepochopil, ale jako obyčejnému divákovi mi to tak přišlo, což je docela škoda. Jinak zejména hudba zde byla hodně povedená, jak písničky, tak melodie v pozadí. (08.09.2010)

Touha poznávat tělem omlouvá sexuální náruživost a směřuje k emancipaci žen... Nebo že bych poselství filmu špatně pochopil? Hrdinkou filmu je mladá žena, která má ráda sex, minimálněpětkrát za noc. Když ji opustí její přítel s jinou slečnou (to by mě zajímalo, proč asi?), začne si ženská hledat zaměstnání a vyjede po obou šéfech v obou firmách, kde se hlásí. Než se jí podaří některého z nich klofnout, postačí jí náhodné známosti v noci na opuštěné zastávce. Pak s jedním z těch šéfů začne milostný poměr (pravda, začátky nic moc, první sex trvá jen dvě minuty), jenže chlápek je žárlivý a tak si přivede prostitutku, což žena těžce nese, i stane se sama prostitukou... Všechna tahle dilemata ji těžce vyčerpávají, tedy fyzicky zdá se ne, avšak psychika je holt na štíru. Dokonce jednu chvíli přemýšlí o sebevraždě, považte! Sice znám jednu nymfomanku, ale ta si o svých rychlých známostech nejen nepíše deníček, ale ani o nich nepronáší hluboké myšlénky typu: "Při sexu se uvolňuje energie pro splynutí s vesmírem" nebo tak nějak...Trochu to celé připomíná Bestiář, naučíte se spoustu zajímavých pozic při sexu, jež bych stejně ve svém věku nemohl praktikovat bez nebezpečí natažení nějakého svalu. A celé je to tak nějak zbytečné, protože to lže o chudince nymfomance, lže to o jejích postojích, kterým nevěřím ani za mák, že jsou tak ušlechtilé, čisté a humánní, jak se mi snaží film vnutit, ta holka je mi z duše protivná, i když tvůrci filmu (a autorka předlohy) chtěli, abych ji litoval, chuděrku opuštěnou. Zaráží snad jen role babičky v podání Geraldine Chaplin, která snad nemá důvod hrát v takových blbostech. (12.06.2009)