Alena

Vynikající historická fraška s tradičně kvalitním hereckým obsazením. Historická/historizující látka byla po válce vděčným filmovým tématem. Zde se však povedlo vytvořit opravdu nadčasové dílo, které je svěží i po tolika letech. Vyzdvihla bych také dobové kulisy, které atmosféru filmu posouvají ještě o něco výše. Škoda jen toho "nepohádkového konce". Lstivá Alena sice neprozřela, ale byla po zásluze potrestána. (18.01.2008)

Pohádkově laděná historická veselohra ve zcela jiném duchu navazuje na výjimečné výlety českého filmu do středověku. Poprvé v zestátněném filmu (připravovaná ještě za války) to byla Rozina sebranec, roce 1946 Nezbedný bakalář, a nyní společně Jan Roháč z Dubé a Alena; v obou shodou okolností hrála Miluše Zoubková. Nijak zvlášť jsem si ovšem nikdy nelebedila u příběhu s ďábelsky neotesaným Vejražkou a nevýraznou hlavní hrdinkou, jejíž výkon i půvab hravě předstihly hlavní devízy celého projektu, výprava a kostýmy architekta Štěpána Kopeckého a návrháře Josefa Matěje Gottlieba. (26.02.2009)

Věrnost ženy, to aby čert hlídal. Zvlášť když jsou mezi námi i tak půvabná a něžná stvoření, jež i služebníka ďáblova svedou na scestí. Vynikající atmosféra, humor i sloh a dokonalá vizáž Miluše Zoubkové, která by se neztratila i v temném dramatickém příběhu ze stejného období. To bych si opravdu vychutnal. (26.03.2017)

Příjemné překvapení. Do příchodu ďábla mi Alena až tak zajímavá nepřišla, ale hned co se objeví na scéně, je to ta pravá legrace. Když píši Alena, mluvím samozřejmě o filmu, samotná Miluše Zoubková v titulní roli je totiž velice kvalitní a jde vidět, že jí tato postava baví. Ono kterou nejen herečku by také nebavilo hrát ženu, co přechytračí samotného ďábla. Za zmínku ještě určitě stojí pěkné kostýmy, výprava celkově a povedené dialogy, z nichž si několik hlášek budu zřejmě pamatovat. K vyššímu hodnocení nechybí mnoho, možná při příštím zhlédnutí. 60% (18.09.2015)

Nádhera. Skvěle zahraný příběh, který jako by vypadl z Balzacových Šprýmovných povídaček. Jen zábavný příběh ze středověku, který nemá žádné sociální či vlastenecké podtexty je v čs. kinematografii raritou, která měla své následovníky až v uvolněných šedesátých letech. Takže vlastně není divu, že vznikl v tom krátkém mezidobí mezi koncem okupace a převratem v r. 1948. A k tomu ta výprava laděná do burgundské módy. (22.12.2016)