Oddělené světy

Solidní drama z prostředí sekty kteří si říkají jehovisté. Skvělé byly zahráné scény kdy rodinu čím dál více ovlivňovala sekta která pro rodiče byla víc než jejich děti. První film kde jsem mohl nadlédnout jak funguje tahle sebranka magorů. Hlavní představitelka byla hodně sympatická stejně jako její herecký výkon. (18.02.2010)

"A máš mě rád?"..."Samozřejmě, že mám." ... "A máš mě raději než Boha?" ... "Ne." ... Tak tohle bylo jedno z dalších severských dramat, které se vcelku nenápadně vkradou do vašich úvah, aniž by tlačily na pilu. A proto tolik holduji zrovna téhle geografické oblasti na plátně. Nikdy po vás nechtějí, abyste plakali od začátku do konce, nemusíte ani přemýšlet hned, pokud na to zrovna nemáte náladu, ale vždycky se k nim vrátíte s myšlenkou, že jste to viděli a že vás to více méně zaujalo, tedy spíše, že přesně víte, o čem to bylo. Dobře podaná zfanatizovanost davu tady přímo děsí, ovšem na úkor vysvětlení závěrečné fáze oddělení se věnuje snímek spíše pojetí vztahu před. A tady malinko kolísá. Stejně jako kolísá v přesvědčivosti některých herců. Ti mu místy trochu škodí. Přesto je to dobře podaná sonda do jednoho myšlenkového proudu. (25.05.2012)

Téma vášně a trpělivosti v setkání víry s nevírou již stálo u zrodu zpracování vícera děl. Je právě TO, o čem jsem přesvědčen to jediné a pravé? Nebo mi z úzce vymezeného úhlu pohledu na svět něco podstatného uniká. Mladá dívka, jejíž víru testuje setkání s první láskou nakonec odsouvá zčásti zkostnatělá dogmata (přejatá výchovou) a vydává se svou vlastní cestou. Něčí pravda nemusí být nutně poplatná jinému, striktně a trojjedině. Film přichází s mnohaúrovňovou možností k zamyšlení… otázka hodnot, lásky k Bohu versus lásky k dítěti, témata identity, identifikace, introjektů, osobní svobody, bezmocnosti… vlastně volby, nejsou vynechána. (11.10.2011)

Víra v něco (nemusí to být hned bůh, klidně osud, či jen nějaké to neurčité mystično) je v určitých momentech i prospěšná. Například při nemoci, válkách, neštěstí atd. Člověk má v těch těžkých chvílích potřebu se obrátit pro pomoc někam jinam než k druhému člověku a to já plně chápu. Snímek nám ukazuje, jak víra je nepraktická v osobním a každodenním životě. Zvlášť specifická víra, která tě v plno každodenních činnostech omezuje. Bohužel, já celému tomuto dílu nemohl přijít jak na chuť, tak skoro ani na jméno. Žádné pocity, krom pocitu rozhořčení z neustálých změn názorů hlavní postavy, ve mě celý průběh filmu nevyvolal. Také osoba hlavní aktérky mi přišla nesympatická až skoro arogantní. Spíše nedoporučuji, možná jen jako odstrašující případ pro někoho kdo by chtěl začít koketovat se sektami. (16.03.2018)

Velice silný snímek ze života lidí, kteří by právě tento film potřebovali vidět nejvíce. Zjistili by totiž, v jaké velké lži žijí a jak absurdní je jejich jednání. Doufejme, že "Svědci" časem zcela vymizí a stanou se z nich lidé, věřící hlavně v sami sebe a žijící svůj život pro sebe a ne pro někoho, kdo je pouhým výmyslem a dalším symbolem největší lži dějin lidstva. (16.06.2011)