Lítám v tom

Někdy bych chtěl letět letadlem. V dnešní době je až směšné, že jsem NIKDY NIKAM neletěl. Přitom ten pocit volnosti a svobody, které létání představuje mě tak láká... to Ryan Bingham v oblacích žije. Těžko mu nezávidět. Má príma práci, která ho baví (i ta se mi zamlouvala) a díky které může létat sem a tam. Jenže přijde den, kdy nemůže a jeho život se začne měnit. Sentimentálních filmů o životě jsme tu měli tisíce, ale proč UP IN THE AIR vyniká? Jsou to suché hlášky, příjemní herci nebo atmosféra? Možná všechno a možná, že je to tím, že v tomhle příběhu najde každý člověk kousek ze sebe. Kreditní kartičkáře, lepidla nebo nebo pracovité snaživce. Jason Reitman se naštěstí neutápí v tom, že všechno je v pohodě a fajn, ale ukazuje i druhou stranu mince. Lidi co přichází o práci. No a o tom to celé je. Musíte umět všechno vyvážit a to se Reitmanovi povedlo dokonale. Představte si, že máte batoh... (21.02.2010)

Film, který dokazuje, že lehké poletování kolem nedefinovaného vztahu může být přemýšlivější a lidštější, než utrápené hloubání ve dnech štěstí a neštěstí. "Lehkost" zde totiž neznamená "povrchnost", naopak film skrze jemnou satiru a všední feeling poodkrývá hluboké, ale "bezbolestné" zamyšlení se nad životem v jeho nejvyzrálejší podobě... Nad tím, co pro člověka práce, sny a vztahy skutečně znamenají, nad tím, jestli je správné jedno obětovat pro druhé, popř. jak daleko zajít pro získání těchto hodnot. Zvláštní je, že jakkoliv bizarní a netradiční Ryanův způsob života je, jeho (filmová) postava působí jako nefalšovaný člověk, přičemž zároveň funguje i jako symbolika polemizování o člověku... Tento scénář se skutečně povedl a decentní Reitmanovo vedení spolu s excelujícími herci mu dodává punc prvotřídnosti. 9/10 (07.01.2010)

„Mysleme tržně. Doba je zlá, lidé ztrácejí práci a mají depku. Krizi nezastavíme, tak alespoň natočme nějaký nadějeplný, ne moc nákladný film, který vyzdvihne důležitost rodiny a připomene, že peníze sice hýbou světem, ale štěstí si za ně nekoupíte.“ Ano, Up in the Air dokonale vyhovuje současné poptávce, dokáže však budit dojem, že promyšleným marketingovým tahem je až v druhé řadě. Prvoplánově neútočí na bránici ani na city a nekončí stoprocentním happy endem (se svými životy jsou v závěru teoreticky spokojenější lidé nemajetní a nepříliš bohatí). Reitman vsadil zejména na Clooneyho charisma, jemný, běžnými situacemi podepřený humor a posmutnělou atmosféru, kdy věci nejsou úplně v pořádku, leč tušíte, že se změní k lepšímu. Ryan Bingham je typem muže zkušeného, dobře zaopatřeného a sebevědomého, přesto muže, kterému jeho pozici nelze závidět. Něco podstatného mu chybí, jak po návratu z oblak zpátky na zem sám zjišťuje. Není postavou, na níž by celý příběh stál, slouží jenom jako sympatický průvodce světem, který postihla krize. Věřím přitom, že má moc někoho navést tím správným směrem nejen po dobu trvání filmu, ale dlouhodobě. Podobně jako Amélie, k níž je skrze fotky s papundeklovým párem (namísto trpaslíka) odkazováno. Nejvýstižnější adjektivum k sobě samému má Up in the Air obsažené v sobě samém: glokální. Film časoprostorově omezený na Spojené státy a přitom vycházející vstříc divákům z celého světa. 80% Zajímavé komentáře: imf, Marigold, handsome, Flipper, FlyBoy, agathon, Orthank (12.02.2010)

Patrně nejlepší Reitman, který se ale opět bojí radikálněji se přiklonit na jednu ze stran, a parkuje tak v bezpečném a nekonfliktním středu. To se dá vykládat buď jako přesvědčivé zobrazení reality (se všemi plusy i mínusy), nebo jako opatrnické přitakání statu quo. Záleží na vás a vašem úhlu pohledu. Faktem je, že manželství tu ve finále není malováno jako ten nejideálnější způsob života; spíše jako menší zlo v porovnání se samotou. Opakované promluvy anonymních hlav (propuštěných) na téma "ještě že mám rodinu, která mě podrží" ale z této myšlenky (nechtěně?) dělají jen další z frází, podobající se té o lidech, kteří změnili svět právě díky tomu, že se někdy předtím octli na dlažbě. Je to škoda, protože Reitman si vybírá poměrně kontroverzní témata, ale točí o nich takové hezké příběhy, ke kterým jako podkres hrají pořád ty samé, až příliš pohodové drnkačky. (27.01.2010)

Také jste jednou chtěli sbalit stereotypní byt v kterém žijete, fotky u kterých nostalgicky vzpomínáte, rodinou s kterou se hádáte, práci či školu pro vás nadmíru iritující a rádoby pokulhávající vztah do batohu z jarní výprodeje v Tescu, polít jej litrem benzínu, zapálit a odletět hodně daleko od toho všeho? Pokud zní odpověď ano, tak se před ohnivým rituálem proměny ještě koukněte na Reitmanův nový počin. Možná změníte názor, třeba i kompletně úhel pohledu na existenci jako takovou. Lítám v tom vám přinese v neokoukaném balení mnoho užitečných faktů do života. Zjištěním, že za deset milionů mil dostane Boeing vaše jméno počínaje, přes důkaz o hereckých schopnostech Anny Kendrick mimo Twilight pokračujíc a konče utvrzením v tom nejzákladnějším pravidlu: Každý potřebujeme na cestě životem svého kopilota. (28.01.2010)