poster

Agnus dei

  • Česko

    Nevinné

    (festivalový název)
  • Francie

    Les innocentes

  • Polsko

    Niewinne

  • Slovensko

    Agnus dei

  • Kanada

    The Innocents

  • Nový Zéland

    Les innocentes

Drama

Francie / Polsko, 2016, 115 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • cheyene
    ****

    Solidní francouzsko-polské drama, které zaujme nejen prostředím, v němž se odehrává, ale také příběhem a jeho celkovým zpracováním. Nouze není o napětí i zdařilé herecké výkony, tudíž hodnotím pěknými čtyřmi hvězdami.(17.10.2016)

  • gudaulin
    *****

    Píše se rok 1945, válka skončila a násilí je na ústupu, na polském venkově už dávno není slyšet dunění děl, jenže válečné šrámy jsou dosud živé. Francouzská mise, která provozuje polní nemocnici, má stále co na práci a v nedalekém klášteře sklízí jeho osazenstvo neblahé následky loňského léta, kdy touto oblastí prošla fronta. Vojáci dvou armád v poloze vleže vyděšeným řeholnicím následně vysvětlili, že přenosem genů na své potomky lze zajistit nesmrtelnost lidského života a že je to vlastně mnohem jednodušší a rychlejší než se starat o spásu a nesmrtelnost své duše. Těhotenství a porod bohužel nejsou v ženském klášteře jevy žádoucí a představená kláštera se právem obává v konzervativním prostředí katolické společnosti ztráty tváře a zostuzení. Najednou je v situaci, kdy čelí naprostému rozvratu instituce, kterou budovala a hájila, jakož i rozvratu hodnot, které prosazovala a zastávala. Na druhé straně zdi je mladičká francouzská ošetřovatelka nečekaně postavena před dosud největší profesní a morální úkol své krátké kariéry. Agnus dei je palčivé drama o svědomí, zodpovědnosti a střetu náboženských tradic s nástrahami, které přináší život. Drama výborně obsazené i zahrané, které si zaslouží diváckou pozornost. O nadějné Lou de Laage doufám ještě uslyšíme, při troše štěstí může jít o novou stálici francouzského filmu a tahle půvabná dívka může zaujmout pozici, kterou dnes má Léa Seydoux. Celkový dojem: 90 %.(8.1.2017)

  • Anderton
    ****

    Nie sme svedkami príčin, ale následkov a pravdupovediac mi niečo podobné vidieť stačilo vo Wajdových Popoloch raz. Čo ale teraz, keď sa už raz stalo a už sa neodstane? Dá sa nájsť šťastie v hrôzach vojny a dokonca nájsť to šťastie v tom, že nás postihlo nesmierne utrpenie? Situácia je našťastie zmiernená tým, že sme pár mesiacov po vojne a tak sa dá predpokladať, že tri krát bolo konečné číslo. Na Poľsku si vybili počas vojny zlosť ako Nemci, tak Rusi aj Francúzi a o to smutnejšie je, že sa to týkalo aj poľských žien a mníšok. Takéto veci si treba pripomínať a ak sa o tom nakrúti film, treba si ho pozrieť. Poviem to takto priamočiaro a na rovinu.(18.3.2017)

  • Malarkey
    ****

    Jeden z té celé řady drsných příběhů, které způsobila válka. Jeden z těch předpokladů, kdy se z člověka stává zvíře a způsobuje tolik zla, že si ho nedovede ani připustit. Hodně tvrdý film, u kterého každých dalších pět minut netušíte, co na Vás vybalí a proto po celé dvě hodiny žijete s takovým tím knedlíkem v krku a čekáte, co dalšího se těm jeptiškám ještě přihodí. To podporuje i skutečnost, že toho jeptišky sami moc neřeknou a víc za ně mluví atmosféra daného filmu a prostředí, ve kterém se film odehrává. Závěr je hodně silný a dokazuje, že lidskost dokáže zvítězit i tam, kde by to člověk nejmíň čekal.(31.3.2017)

  • emma53
    *****

    Jak píše misterz, tak je to známý fakt, co dělali Rusové při našem osvobozování a to nemluvím o tom, jak jsem slyšela z úst ne jednoho svědka, kteří již nežijí, jejich chamtivost po všem, co se jen trochu třpytilo po zlatě a strhávali například řetízky z krků žen při jejich znásilňování. A pak žiji ve městě, kde pobývali v jednom klášteře jeden čas mniši s jeptiškami a kde se po x letech při vykopávkách našlo na jednom místě, hluboko v zemi velké množství malých, dětských kostřiček. Nemám k tomu, co jsem viděla co dodat. A mohla bych pokračovat s dokumenty z dob válečných, co dokázaly tzv. jeptišky s malými dětmi, ale rozhodně to nebylo to, co jsem viděla na konci tohoto filmu. Je mi z toho nanic. Ne, nebyly všechny stejné, ale i tak je to velký vykřičník do světa, který se umně tají !(15.10.2016)

  • - Scénář filmu je inspirován mj. životopisem francouzské lékařky Madeleine Pauliacové, která od dubna 1945 působila na „osvobozovaném" území. (Zdroj: Kino na hranici)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace